Nedokážu přesně říct proč, ale mám hrozné nutkání sem něco psát. Bude to znít zvláštně, ale připadám si skoro jako Carrie (brát s velkou nadsázkou) z Sexu ve městě, která sedí před svým notebookem obložená knihami a přemýšlí o čem napsat svůj další sloupek :) ... Samozřejmě, jak už jsem zmínila, tohle přirovnání je asi trošku zcestné, na druhou stranu je pěkné se chvilku cítit jako Carrie :) ..
Když jsem před dvěma měsíci (ano, už je to tak dlouho) odlétala z Ameriky, čekala jsem, že tyhle prázdniny budou především ve znamení příprav na rozdílovky, že tím budu trávit minimálně polovinu léta a tím pádem se na něj ani nijak zvlášť netěšila. Teď mám před sebou poslední dva týdny a troufám si říct, že právě zažívám své přelomové léto. Událo se toho opravdu hodně, spoustu věcí jsem už zmiňovala minule (Chorvatsko s rodinou, Karlovy Vary s mamkou a sestřenkami) .. zmiňovala jsem i workshop, který mě poznamenal podobně jako před dvěma lety, akorát že ještě o něco silněji a asi ještě míň očekávaně. Změnil všechno o čem jsem byla svým způsobem přesvědčená, akorát to přesvědčení nepřebilo nic "nového", ale naopak něco, co v sobě nosím už dva roky. A minulý týden jsem byla na Slovensku, další nezapomenutelný zážitek plný tance, úžasných lidí, skvělé atmosféry a "světa", který je mi čím dál blíž. Asi se měním. Nebudu soudit, jestli k lepšímu nebo k horšímu, stejně to ani nejde. Vím ale, že jsem za ty "pověstné" 2 roky určitým způsobem vyspěla a "dospěla" si k pocitům a cílům, které mám a které jsem si celou tu dobu držela v sobě.
Za chvíli začíná nový školní rok, zrovna dnes jsem přemýšlela o tom, že jsem loni touto dobou už byla se svojí hostfamily a pomalu se připravovala na svůj "senior year" .. vzpomínala jsem na ty pocity, na to neznámé "něco", co jsem cítila a vím, že kdybych to celé měla zažít ještě jednou, udělám to. Ten rok tam mi dal neskutečně moc a myslím, že z toho budu těžit ještě dlouho ..
Taky myslím na všechny, co teď do Ameriky dorazili nebo se tam právě chystají a přeju vám příjemný rok plný nových zážitků a zkušeností. A věřte mi, že jich budou spousty :)
čtvrtek, 20. srpna 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Záznamů
5 komentářů:
Ahoj Terez, jsem ráda, že jsi zase napsala. :) Máš nějaké fotky z graduation? Tu jsi tady úplně vynechala, ani jsi o ní nepsala a na tu já se zrovna těšila. :)
ahoj Klári, fotky mám takové nic moc, v podstatě si ani nejsem jistá, jestli jsem je omylem nevymazala :/ .. ale moje hostfamily mi má nějaké posílat, tak to kdyžtak dodám potom .. a máš pravdu, nějak jsem se o tom vůbec nezmínila, ale v hlavě ty pocity a celkově ten den pořád mám, takže se o tom snad někdy rozepíšu :)
Ahoj,
díky za přání :). Snad bude můj blog aspoň někomu tak dobrej jako ten tvůj mě! Díky
Hned při čtení tvých prvních řádku jsem skočila ke kolonce: napsatr komentář, protože plně chápu tvůj "carrie pocit":) Taky si tak občas připadám a musím uznat, že to není k zahození. Jinak máš moc hezký a čtivý blog.
Voyto, věřím, že ano, pak dej na sebe odkaz, ať se můžu kouknout :)
Já si toho stejně hrozně vážím, že sem pořád chodí tolik lidí, i přesto, že to tu v poslední době tak zanedbávám. Ten zájem pro mě motivace samozřejmě je, akorát jsem teď měla dost věcí, o kterých jsem přemýšlela a pravidelné psaní na blog k nim nepatřilo. Ale děkuju za zájem a snad si vás ještě nějakou dobu "udržím" :)
Přidat komentář