o posledních dnech a tak :)

Hodně mile mě překvapuje, že pořád tolik z vás poměrně často kliká na můj blog a (nejspíš) zjišťuje, jestli tady není něco nového .. to je pro mě, po třech měsících, co jsem nic nepsala až neuvěřitelné .. zároveň jsem si ale připadala blbě, protože sem někteří pořád klikáte a já stejně nic nepíšu :) .. a tak jsem se rozhodla, že sem zas pravidelně začnu psát .. ale o čem .. bavila jsem se o tom s mamkou, ta se na mě podívala a říká: "To chceš studovat žurnalistiku, když nevíš o čem psát?! Vždyť můžeš psát o čemkoliv - o knížce, filmu, CDčku, co tě zaujme, o zprávách ze světa, o Superstar .. " a tak si říkám, že je to fakt, můžu psát o čemkoliv :) .. Dneska jsem se o tom bavila i se spolužačkou a kamarádkou Jančou, která má taky blog (a taky na něj pěkně dlouho nenapsala :)) a ona dokonce rovnou začala v hodině matematiky psát na papír o naší hodině matematiky, jak to v ní (ne)chodí a co v ní (ne)děláme .. jestli to nakonec na ten blog uveřejní těžko říct, každopádně mě to pobavilo :) ..

Jinak mi přijde, že se teď všechno točí kolem maturity. Akorát, a to nevím, jestli je to mnou a nebo není :), to vypadá, jako by kolem nás to slovo "maturita" jen tak létalo a přitom se nás fakticky netýkalo. Pořád o tom mluvíme, ale zároveň ještě třeba neznáme maturitní otázky z marketingu, v angličtině bychom sice měli mít hotových 6 témat, ale všechny se týkají věcí, které se dají nějak "okecat" - ať už je to "my family", "work" nebo "food" a ta, na která opravdu musíme něco vědět - jako například "Canada", "USA", "Australia and New Zealand" nebo "global problems" jsme ještě nezačali .. Češtinu jakž takž probíráme, máme skvělou učitelku, která je pro tu literaturu fakt zapálená, ale tempo je taky "nějaké" pomalé. Co se týče cestovního ruchu a zeměpisu cestovního ruchu, tak mi hodně pomohly ty rozdílovky, protože jsme s učitelkou probraly všechno vcelku podrobně a spoléhám na to, že mi v té hlavě snad něco zůstane a před maturitou už si to "jen" zopakuju .. ano, zatím jsem ještě optimista :) ..

Abych se ale vrátila k původní myšlence, respektive k tomu, k čemu jsem chtěla dojít .. Vůbec si nepřipadám jako maturantka... Hmm, možná je to paradox, když jsem v podstatě už jednou maturantka byla, ale myslím to tak, že mi nepřijde, že mám dostatek vědomostí na to, abych mohla odejít do "dospělejšího světa" .. Po maturitě se už nebudu moct schovat za "jsem ještě na střední a tohle jsme se neučili" typ výmluvy .. jestli víte, jak to myslím :) .. Mívám teď díky tomuto stavy, kdy mám hrozně velkou potřebu si číst o věcech "co bych už dávno měla vědět", ať už se to týká historie a nebo třeba literatury. Nejvíc mě třeba v poslední době zaujala knížka Hrdinové od Paula Johnsona, která vypráví úžasně čtivým způsobem o vybraných "hrdinech" všech dob od Juliuse Caesara přes Washigtona, Wellingtona, Dickensovou až po Reagona, Thatcherovou a Jana Pavla II. .. přiznám se, že v posledních dnech jsem té knížce moc nedala, ale doporučuju ji všem, kteří si chtějí "rozšířit obzory", ale přitom nemít pocit, že se vám to někdo snaží za každou cenu nalít do hlavy ..