life in America

Tip :)

2011-03-24T09:33:00.003-04:00

I přes několik příspěvků, které neměly s Amerikou co dělat (dnes už takové články píšu na http://terez-theactualme.blogspot.com/), byl a je tento blog o studiu a životě v Americe, který jsem prožila v roce 2008/2009 a protože věřím, že spoustě lidem jsou informace a poznatky, které jsem sem celý ten rok zapisovala "ku prospěchu", přidávám ještě odkaz na stránku www.amerika.cz, která zahrnuje spoustu užitečných informací, které by se vám mohli někdy hodit :).

nový blog

2010-04-23T15:31:00.002-04:00

Dnes jsem se odhodlala a založila si nový blog, kam mám v plánu znovu psát. Ještě na něm nic není, ale odkaz je tady :) .. Tak uvidím, jak to půjde a nepůjde .. Tenhle blog samozřejmě nechávám, jen už (doufám) splnil svůj účel a nechci ho dál zahlcovat novými zápisy, které už nemají s Amerikou nic společného ..

těším se na Jaro :)

2010-03-12T15:45:00.002-04:00

Dnes jsem odevzdala svou praktickou maturitní práci a spadl mi tím velký kámen ze srdce. Jasně, můžu si za ten "stres", co jsem díky tomu měla, víceméně sama, témata jsme si losovali už v říjnu, ale řekněte mi, kdo by dělal někdy v listopadu s předstihem něco, co má odevzdat až "za dlooouho" v březnu? No, březen se nakonec ukázal mnohem dřív, než jsem myslela, ale nakonec jsem to stihla, stejně jako celá moje třída. Teď o té práci nechci alespoň pár týdnů slyšet a zhruba za 8 týdnů si půjdu svou otázku č. 9 - Horolezectví a pěší turistika v ČR obhájit, což bude asi nejtěžší část. Ale věřím, že ji nakonec taky zvládnem.

V posledních týdnech se cítím, jako by se do mě dostal nával nové energie, sluníčko teda svítilo jen chvilku a zasněžil ho zase sníh, ale něco se ve mně změnilo, chodím častěji ven a chce se mi víc usmívat. Nebudu to tu moc rozvádět, ale už se netrápím a je mi hezky. A moc moc se těším na opravdové Jaro.

Snad teď zase budu psát trošku víc, hodně jsem to flákala ..

my favorite music at the moment .. part 1

2010-01-31T10:31:00.008-04:00

Baví mě hledat v písničkách a v jejich textech sama sebe. Písniček, které se mi asi nikdy neomrzí je hodně, dneska se zaměřím na ty, co se mě nějakým způsobem dotýkají právě teď .. v naprosté většině případů jde o mainstreamovou muziku, takže "alternativce" asi moc nenadchnu :) ..

Alicia Keys - Distance and Time
Ta písnička to má už v názvu - vzdálenost a čas. Text má pro mě velký význam, i když pro mě není doslovný - čím dál víc si uvědomuju, že jen čas a vzdálenost nám nebrání ..

Leona Lewis - Happy
Když se zaposlouchám do téhle písničky, vždycky si uvědomím, jak moc se tím vztahem k němu nechávám pohltit. Jak moc mi na něm záleží. Jenže co když si to všechno jenom idealizuju a jednou se probudím a najednou to pro mě přestane mít smysl - a tím pádem mě to celé oslabí. Tahle písnička mi připomíná, že musím vždycky nejdřív myslet na sebe, stát si sama za sebou a být šťastná sama o sobě, protože to jediné mi nikdo nevezme.

Toni Braxton - I wanna be
Toni je moje oblíbená zpěvačka už odmalička. Vždycky jsme její cdčka poslouchali s taťkou v autě a tu a tam se k němu vracíme. Tuhle písničku znám teprve chviličku a líbí se mi hlavně kvůli melodii a kvůli jejímu hlasu - pro mě má jeden z nejhezčích, co znám.

Alicia Keys - Unthinkable
Další song z jejího nového CDčka. Proč čekat "na potom", když spolu můžeme být teď? Alicia tam zpívá "if you ask me, I am ready", a přesně takhle se cítím .. a je to poprvé v mém životě. Nikdy jsem takhle "připravená" nebyla a říkám si, jaká je to ironie, když to zrovna v tomto případě nejde ...

pro dnešek stačí, budu pokračovat příště:)

thinking :)

2010-01-31T08:19:00.006-04:00

V poslední době se ve mně mísila chuť sem psát, o čemkoliv - hlavně prostě psát, psát, psát s druhým pocitem, že ani "o čemkoliv" není dostatečně široká "nabídka témat" .. nevím, jestli to zní pochopitelně. Jediné téma kterého jsem byla a pořád jsem plná, nemá žádné pokračování a čím dál víc mi připadá, že se momentálně pracuje na "nedořešeném vyšumění", přesně jako tomu bylo two and half years ago. Přesto, že mě to přestává bavit a že si začínám uvědomovat, že takhle by to být nemělo, je to to jediné, co pořád sama v sobě řeším, v co pořád věřím a nedokážu se s tím smířit.

Měla bych to uchopit z druhé strany. Vzít fakt, že nemám nové podněty z jeho strany, jako výzvu zaměřit se na něco jiného. Něčím jiným myslím ... co třeba školu, maturitu, přijímačky? Vždycky se směju sama sobě, když o něčem takovém přemýšlím. Protože přemýšlení o tomhle je ztráta času. Uvědomování si toho, co "bych měla" je jen polovina úspěchu :). Je fakt, že se lepším - konečně jsem začala s připravováním své praktické maturitní zkoušky (úkol č. 9 - horolezectví a pěší turistika v ČR), přihlásila jsem se na přípravný kurz na TSP (i když to hlavně díky Janči), snažím se číst víc knížek, které budu moct použít u maturity a dala jsem si předsevzetí, že příští pololetí budu mít lepší průměr, než tohle (1,5 - není to špatné, já vím, ale několik dvojek mám úplně zbytečně) .. Ještě pořád na vás nepůsobím jako "slečna vzorňačka"? Smůla, nic jiného už v rukávu nemám :).

Tento pátek, 5. února, budeme mít maturitní ples. Jsem na něj zvědavá, věnovali jsme tomu spoustu času, peněz a energie a nejsem si jistá, jestli to kvůli těm pár hodinám stojí za to. Ale říkám si, že fakt, že se vlastně nijak zvlášť netěším, by mi mohl "pomoct" si ten ples užít - je menší pravděpodobnost, že budu zklamaná :).

recent days :)

2010-01-08T12:18:00.007-04:00

Nepsala jsem sem od Vánoc! To už jsou zase 2 týdny, je neuvěřitelný, jak to letí ..
Minule jsem psala o své "lásce" a je celkem zajímavé, že jsem o něm psala minule poprvé, když se mě tenhle vztah (a nemyslím nutně jen klasicky partnerský, protože to není náš případ) dotýká už 2 a půl roku. Těsně před Novým rokem jsem za ním na 2 dny jela na Slovensko, bylo to hodně spontánní a jsem ráda, že jsem ho zase viděla osobně, přestože jsem si předtím říkala, jestli to náhodou není krok zpět. Myslím, že nebyl, protože jsme si zase spoustu věcí vyříkali a já je asi potřebovala slyšet. Kdybych chtěla napsat všechno, co se týká mě a jeho, byla bych tu asi do příštího týdne a i potom bych mohla pokračovat, i když to už bych se asi trošku opakovala. Co bych asi napsat mohla je fakt, že on se v mé hlavě/očích/srdci .. vymyká všemu, co se dá jinak klasicky označit jako "kamarád" a nebo jako "partner". Od té doby, co jsme se potkali jsme se nikdy (a myslím, že navzájem) neřadili ani do jedné ze zmíněných kolonek. Od té doby, co jsem ho potkala se věci odlišují "před ním" a "po něm" .. A jakkoliv je to limitující, nejsem schopná na tom nic měnit. Vím, že určitou, a asi hodně podstatnou, roli v tom hraje fakt, že "On" byl první kluk, co mě tak moc zaujal a taky to, že tím, že je tak daleko je pro mě vlastně taková "záhada". Během posledního půl roku jsem ho sice poznala víc než předtím za 2 roky dohromady, ale stejně je to celé takové "tajemné" a takový "únik z reality" vždycky, když se vidíme .. Jenže tohle všechno dokupy z něj dělá někoho nezapomenutelného, někoho, koho si s sebou ponesu už napořád nehledě na to, jestli se jednou sejdeme ve stejný čas, na stejném místě se stejnými očekáváními, nebo se z nás stanou "jen" dobří přátelé a nebo se naše cesty úplně rozejdou ..

Jsem si vědoma toho, že teď trošku násilně odskakuju od tématu, ale nechala bych předchozí téma pro teď být :) .. ale co dál bych ještě mohla zmínit? Tak třeba, že jsme se tento týden fotili na maturitní tablo a musím říct, že se mi líbily všechny fotky, které jsem viděla. Všichni (takže polovina holek, se kterýma jsem byla ve skupince .. ale jsem si jistá, že i zbytek) na nich vypadají krásně a to ještě nepřošly "zlepšovacím procesem - retuší" :) ... Pan fotograf mi říkal, že jsem prý zajímavý typ a taky, že mám šibalský úsměv :) (říkám to skoro každému na potkání a musí to znít hrozně namyšleně :), ale chtěla bych podotknout, že mi to jednoduše jen udělalo radost :)) ..

Taky jsem v pondělí viděla Avatar. Překvapivě se mi to líbilo (tenhle "žánr" moc nemusím), ale abych byla úplně upřímná, něco mi na tom filmu chybělo. Nevím ani přesně co, asi pár nedořešených věcí, kdy jsem se ptala sama sebe "a jak to teda dopadlo s tím a s tou?" .. Byla v tom cítit Amerika, a hodně silně a nechci vyloženě říkat, jestli to je dobře a nebo ne .. dabing mi moc nevadil, efekty byly nádherné .. určitě stojí za to si na Avatar zajít, ale jestli je to opravdu revoluční film si nejsem úplně jistá .. možná tomu jenom nerozumím :) ...

O Vánocích a tak trochu o vztazích :)

2009-12-24T17:11:00.012-04:00

Štědrý den už je skoro u konce, já sedím ve svém pokoji obložená čokoládou a cukrovím (od zítřka držím dietu, ještě Silvestr bude volnější a pak už jen zdravě - domluvili jsme se na tom s tatínkem, takže to tak URČITĚ bude :)), poslouchám své Ježíškem právě darované CDčko Alicii Keys a říkám si, že jsou ty letošní Vánoce vlastně fajn. Asi si už nemůžu přát, aby měly stejnou atmosféru, jako když jsem byla malá, už týden dopředu měla v hlavě jen Ježíška a na Štedrý den vždycky čekala na zazvonění jako znamení, že u nás už byl a nechal nám nějaké dárky :). Pamatuju si, že jednou, když jsme na Štědrý den šli odpoledne k babičce a k dědovi a nechali zhasnuté svíčky na stromečku,když jsme se vrátili z návštěvy, byly rozsvícené, byla jsem z toho unešená ..

Letošní Vánoce pro mě byly po roční "odmlce" zase v rodinném kruhu, s tatínkem, s maminkou, s bráchou, babičkou i s dědou a bylo to celé milé - spoustu jídla, krásný svítící stromek s dárky pod ním, Popelka v televizi .. zároveň jsou tyhle Vánoce moje vůbec nejemocionálnější. Moje "vztahová oblast" je jedno velké zklamání v posledních dnech/týdnech. Vlastně nevím, jestli je zklamání úplně to přesné slovo - jsem na jednu stranu opravdu šťastná, protože člověk, kterého mám tak ráda teď prožívá krásné a spokojené období a tím pádem jsem za to ráda i já, na druhou stranu tohle nádherné období neprožívá se mnou ... úplně "nejlepší" na tom je, že mám rozumově podloženo spoustu věcí - to, jaká je mezi námi vzdálenost, to, že momentálně každý z nás chce něco jiného .., ale tyhle všechny "rozumy" jsou té citové stránce úplně jedno ... snažím se to brát tak, že díky jednomu jedinému člověku poznám snad všechny možné pocity, takže až se s nimi zase někdy setkám, možná si řeknu: "jo, tenhle pocit už znám" a možná ... možná už si s ním budu umět lépe poradit :) .. Tenhle člověk, o kterém tu mluvím je jako Anděl! Je krásný, je chytrý, sympatický, neuvěřitelně talentovaný a jako by on sám o sobě nebyl úžasný, má i naprosto báječnou rodinu ... jeho maminka je tak nádherný člověk, moc jsem si ji oblíbila a o to víc mě teď mrzí, že ji asi dlouhou dobu neuvidím. Ale za tu relativně krátkou dobu se mi vryla do paměti a do srdce a ač to možná zní trošku přehnaně, tak nějak jsem ji "postavila" vedle svojí maminky a už tam bude mít asi vždycky svoje místo.

Přiznám se, že nevím, co a jestli ještě vůbec něco mě s tímto "ideálním" a pro mě osudovým člověkem čeká, sama v sobě jsem zatím přesvědčená o tom, že jsme si poslední slovo ještě neřekli. Ať to je teď jakkoliv, jsem mu vděčná za milion věcí, změnil mi pohled snad na všechno a jsem "pyšná" na to, že jsem měla tu čest se s ním potkat, alespoň částečně ho poznat a že i po všech těch "pocitových fázích" k sobě máme pozitivní a krásný vztah.. přesto musím dodat, že je čas pohnout se z místa. Dopředu. A jeho, alespoň v určitém slova smyslu, nechat "za sebou" ..

Merry Christmas :)

2009-12-24T06:58:00.001-04:00

Chci vám jen všem popřát Krásné Vánoce! Doufám, že si je pořádně užíváte a ještě užijete :)

My week :)

2009-12-12T09:30:00.003-04:00

Tento týden mě bavil. Teda, vlastně se nic zvláštního nedělo, ale v poslední době byla moje nálada jako na houpačce a měnila se z minuty na minutu a teď cítím, že zase konečně získávám určitou "rovnováhu" .. A je to fajn pocit, už mi to chybělo.

Např. jsem se hodně nasmála dneska. Asi před měsícem jsem si ze srandy napsala inzerát na seznamku :). Nic zvláštního, psala jsem tam něco jako, že mě baví psaní a dopisování si a že bych si tím pádem s někým ráda vyměňovala zprávy. Ale dala jsem si tam email, který už skoro nepoužívám a úplně na to zapoměla. No a dneska jsem něco na tom starém mailu hledala a objevilo se mi tam snad 50 nových zpráv ze seznamky :) .. tak jsem si je začala pročítat, bylo to takové milé, nejčastěji mi psali kluci kolem 22. let a co mě mile překvapilo, tak se 95% z nich alespoň trošku rozepsalo a nezůstali jen u "ahoj kočko, jak se máš?" :) .. pár z nich jsem odepsala, jsem zvědavá, jestli si nějakého toho "penfrienda" opravdu najdu :) ..

Taky jsem měla tento týden svou druhou doučovací hodinu angličtiny. Moje učitelka angličtiny mi asi před dvěma týdny nabídla, jestli nechci doučovat jednoho kluka, že se ptal jí, ale ona na něj nemá čas :). Tak jsem se mu ozvala a zatím je to fajn. I když doučovat někoho je mnohem těžší, než jsem si myslela. Ona je jedna věc tu angličtinu umět používat a druhá umět ty "znalosti" i předat dál :). Je to trošku taková lekce a zkušenost i pro mě, nejen pro něj, ale doufám, že si Honza z těch našich hodin něco odnese.

Za méně než 2 týdny jsou Vánoce a já mám jeden jediný dárek. To je jakobych to vůbec nebyla já, v "normální" situaci bych touto dobou dárky buď balila a nebo i to už měla za sebou. A letos žádné dárky nemám a co víc, žádný nápad taky ne. Netuším, jak to nakonec budu řešit, ale asi dám všem pusu a bude to :)).. Když jsem se ptala bráchy: "nechceš letos se mnou našim koupit společný dárek? Ty ho vymyslíš a já ho koupím ..", tak mi odpověděl: "jasně, koupíme jim společně bonboniéru." .. Tak to je po puse další varianta. A nebo, že bych im letos dala dva dárky? :D

Čím dál víc mě baví písničky Alicii Keys. A její nové CDčko - "the element of freedom" je od začátku do konce napěchované naprosto skvělými, podmanivými a ne úplně předvídatelnými songy. Pro mě je Alicia prototypem "opravdové" hvězdy. Má talent, charisma, skvělé vystupování, sama je autorkou většiny svých melodíí i textů a má zapamatovatelný hlas...

Před pár týdny jsem začala číst Kunderovu "nesnesitelnou lehkost bytí" a čím déle ji čtu, tím zajímavější, ale zároveň náročnější to čtení je. Jde o zajímavý příběh, Kundera hodně často v závorkách vysvětluje, co právě napsal a jak to myslel, ale zároveň hodně přeskakuje v čase, takže pokud tu knížku nečtete pozorně, snadno se v ní začnete ztrácet.. Každopádně doufám, že je to je startovací knížka nějakého mého dalšího "období", kdy budu číst trošku víc. Určitě by mi to prospělo! :)

Včera jsem účastnila školního kola "olympiády z českého jazyka" :). Asi neumím česky. Bylo tam spoustu úkolů spíš na slovní zásobu (čímž se znovu dostávám k tomu, proč bych měla víc číst) a já kolikrát jen koukala na to, co to po mně vlastně chtějí :) .. jsem zvědavá, jak to dopadne. Druhá, slohová, část byla úvaha na téma "kdybych měla křídla", tak jsem psala o tom, že křídla jsou v podstatě takový symbol svobody a že téměř každý o svobodě sní, ale že kdybych měla křídla, ale nikdo jiný by je neměl, tak bych byla sama, jiná. A že to je přece to, po čem většina mých vrstevníků touží - být jiný. Nakonec jsem to zakončila tak, že bych žádná křídla nechtěla, protože můžu létat i bez nich :). Dává to smysl? Trošku jsem to zkrátila :) ..

Dnešní zápis je trošku chaotický, psala jsem jak mě to zrovna napadlo, ale věřím vám, že se v tom vyznáte :) ..

Já a tréma :)

2009-12-01T11:16:00.002-04:00

Neumím mluvit před lidmi. Nebo minimálně před svojí třídou. Včera jsem měla referát do psychologie na téma poruchy přijmu potravy. To je téma, o kterém vím hodně, zabývala jsem se jím dlouhou dobu, stejně tak dlouho jsem jako jedna z anorektiček vypadala (a náznamakama jí snad i byla) a přesto to, co vím neumím prodat. Psaná forma referátu se mi, snad, povedla, ale pak si stoupnu před svou třídu, z nějakého důvodu se mi rozklepe hlas, tím pádem mluvím hrozně rychle a není mi rozumět a ještě přihlouple čučím do toho papíru a čtu to, i když vím, že bych to zvládla povídat i z hlavy (minimálně o těchto tématech o kterých, troufám si napsat, něco vím). A já to prostě nedokážu. Cítím se před svojí třídou nepříjemně, takový ten pocit, že mě stějně 2/3 z nich poslouchat nebudou, i kdybych se sebevíc snažila .. Jenže je to můj problém, je to moje vlastní sugesce, nikdo z nich mi to takhle přímo neřekl. Tím pádem jsem na sebe pak naštvaná, že když už jsem si dala tu práci a ten referát si připravila (protože z 95% nekopíruju, ale fakt si je píšu sama - já vím, jak to teď zní :), plus někteří z vás si asi řeknou, že by to měla být samozřejmost), tak proč to proboha neumím i přednést? .. To samé dnes v marketingu. Měla jsem prezentaci na téma "kostkový cukr", což mě při zjišťování informací bavilo. Bavilo mě číst, jak si v podstatě přivlastňujeme švýcarský vynález, protože kostky cukru nevymyslel Čech ale Švýcar, i když na českém území .. bavilo mě číst, že první podnět pro tyhle malé sladké kostky přinesla manželka Jakuba Kryštofa Rada, Juliana, se slovy ať už "laskavě" její muž vymyslí něco praktičtějšího než velké cukrové homole .. Ale pak zase - stoupnu si před třídu a nastoupí ten můj divný pocit. Ona to možná ani není nervozita, vlastně, dokud se v té situaci neocitnu, nepřijde mi, že bych neuměla mluvit ... No, zatím se "vymlouvám", že je to kvůli už zmíněné třídě, protože my opravdu nejsme dobrý kolektiv a přijde mi, že je mezi náma navzájem spousta negativních emocí (až na vyjímky, samozřejmě - právě v těch skupinkách). Ale brzo budu mít další prezentaci, tentokrát o Americe do předmětu cestovní ruch a tu bych měla předvádět před třeťákama .. tak uvidím, jestli mi to půjde líp ... Respektive, musí mi to jít líp, prezentace zadaného tématu a její obhajoba je součást mojí maturity ..

This is it

2009-11-27T17:29:00.006-04:00

Co si myslím o Michaelovi Jacksonovi? Že to byl génius!

Právě jsem se vrátila z filmu, nebo spíš koncertního dokumentu "this is it". Nebudu tvrdit, že mě forma toho filmu nějak zvlášť nadchla. Vlastně ani moc ne. Co mě ale nadchlo a co mě naprosto pohltilo byl sám Michael. On tu hudbu vnímal a cítil každým kouskem těla. Všechno, co do svých písní dal v nich mělo svoje místo. Nic nechybělo a nic nepřebývalo. Absolutní rytmus, melodičnost. Taneční kreace, které spatřily světlo světa právě díky němu. Všechno perfektní, dotažené do konce, dokonalé. Některé jeho písně působí jako sen (třeba "earth song"), některé mají náboj ("beat it"), některé jsou legendární ("Thriller") a k dalším mám osobní vztah ("one day in your life") ... Michael tady po sobě nechal tolik "uměleckých skvostů", že ho musí snad obdivovat úplně každý. A i když je to asi pro nás "normální" lidi nepochopitelné, tak i všechny ty jeho "proměny", které z něj navenek udělaly úplně jiného člověka k němu patří. On takový byl, žil tak, jak to cítil. Se vším všudy. Jasně, ta jeho poselství typu "máme 4 roky na záchranu planety" nebo věčné "miluju vás" a "bůh vám žehnej" jsou možná přitažené za vlasy, ale já mu to prostě věřím. Věřím tomu, že takový byl.

Nejvíc mě zaujalo, s jakou lehkostí i ve svých 50ti zpíval a hlavně tančil. Jak držel krok s těmi nejlepšími tanečníky světa, které si i pro tohle turné sám vybral. Pro ně to musela být neocenitelná zkušenost a zážitek na celý život. Skoro se mi až nechce věřit, že tenhle člověk jen o pár dní později zemřel na selhání organismu. Jakoby to snad ani nebylo možné. Nevím, pro mě je Michael takové ztělesnění člověka "z jiného světa" .. on byl osobitý vším, co dělal. A dobrá zpráva je, že všechny ty neuvěřitelné songy a klipy, co natočil po něm zůstaly a budou inspirovat ještě pěknou řádku let :)

o posledních dnech a tak :)

2009-11-23T11:02:00.003-04:00

Hodně mile mě překvapuje, že pořád tolik z vás poměrně často kliká na můj blog a (nejspíš) zjišťuje, jestli tady není něco nového .. to je pro mě, po třech měsících, co jsem nic nepsala až neuvěřitelné .. zároveň jsem si ale připadala blbě, protože sem někteří pořád klikáte a já stejně nic nepíšu :) .. a tak jsem se rozhodla, že sem zas pravidelně začnu psát .. ale o čem .. bavila jsem se o tom s mamkou, ta se na mě podívala a říká: "To chceš studovat žurnalistiku, když nevíš o čem psát?! Vždyť můžeš psát o čemkoliv - o knížce, filmu, CDčku, co tě zaujme, o zprávách ze světa, o Superstar .. " a tak si říkám, že je to fakt, můžu psát o čemkoliv :) .. Dneska jsem se o tom bavila i se spolužačkou a kamarádkou Jančou, která má taky blog (a taky na něj pěkně dlouho nenapsala :)) a ona dokonce rovnou začala v hodině matematiky psát na papír o naší hodině matematiky, jak to v ní (ne)chodí a co v ní (ne)děláme .. jestli to nakonec na ten blog uveřejní těžko říct, každopádně mě to pobavilo :) ..

Jinak mi přijde, že se teď všechno točí kolem maturity. Akorát, a to nevím, jestli je to mnou a nebo není :), to vypadá, jako by kolem nás to slovo "maturita" jen tak létalo a přitom se nás fakticky netýkalo. Pořád o tom mluvíme, ale zároveň ještě třeba neznáme maturitní otázky z marketingu, v angličtině bychom sice měli mít hotových 6 témat, ale všechny se týkají věcí, které se dají nějak "okecat" - ať už je to "my family", "work" nebo "food" a ta, na která opravdu musíme něco vědět - jako například "Canada", "USA", "Australia and New Zealand" nebo "global problems" jsme ještě nezačali .. Češtinu jakž takž probíráme, máme skvělou učitelku, která je pro tu literaturu fakt zapálená, ale tempo je taky "nějaké" pomalé. Co se týče cestovního ruchu a zeměpisu cestovního ruchu, tak mi hodně pomohly ty rozdílovky, protože jsme s učitelkou probraly všechno vcelku podrobně a spoléhám na to, že mi v té hlavě snad něco zůstane a před maturitou už si to "jen" zopakuju .. ano, zatím jsem ještě optimista :) ..

Abych se ale vrátila k původní myšlence, respektive k tomu, k čemu jsem chtěla dojít .. Vůbec si nepřipadám jako maturantka... Hmm, možná je to paradox, když jsem v podstatě už jednou maturantka byla, ale myslím to tak, že mi nepřijde, že mám dostatek vědomostí na to, abych mohla odejít do "dospělejšího světa" .. Po maturitě se už nebudu moct schovat za "jsem ještě na střední a tohle jsme se neučili" typ výmluvy .. jestli víte, jak to myslím :) .. Mívám teď díky tomuto stavy, kdy mám hrozně velkou potřebu si číst o věcech "co bych už dávno měla vědět", ať už se to týká historie a nebo třeba literatury. Nejvíc mě třeba v poslední době zaujala knížka Hrdinové od Paula Johnsona, která vypráví úžasně čtivým způsobem o vybraných "hrdinech" všech dob od Juliuse Caesara přes Washigtona, Wellingtona, Dickensovou až po Reagona, Thatcherovou a Jana Pavla II. .. přiznám se, že v posledních dnech jsem té knížce moc nedala, ale doporučuju ji všem, kteří si chtějí "rozšířit obzory", ale přitom nemít pocit, že se vám to někdo snaží za každou cenu nalít do hlavy ..

answering questions :)

2009-11-21T12:04:00.004-04:00

Zdravím vás po .. no, radši jsem se ani nedívala jak dlouhé době. Ale tuším, že to bylo někdy na konci prázdnin, kdy jsem sem psala naposledy. Omluvy nemám :). Kolikrát jsem měla nutkání sem napsat, ale (nejspíš) lenost mi v tom vždycky zabránila :) .. Teď jsem to ale slíbila, že napíšu o tom, jak to mám se školou a bylo by mi blbé to nedodržet. Navíc mi několik z vás psalo email a já se (tentokrát) omlouvám, že jsem neodepsala.

Lucka M. mi chválila blog (za což ti moc děkuju a vážím si toho) a ptala se mě, podle jakých kritérií by si měla vybrat (soukromou) školu. Nedokážu na to úplně odpovědet, mám zkušenost jen s jednou americkou střední školou v jednom americkém státě. Americké školství obecně je v každém státu trošku jiné. Navíc se nedá určit, co by ta škola měla mít, aby byla "dobrá". Vím, že jsou třeba školy, kde nanejdeš téměř žádného afroameričana a pak naopak školy, kde je jich třeba víc než polovina. Já zažila ten druhý případ a upřímně, mám s tím skvělou zkušenost. Dostala jsem se tak zase trošku víc do "jiného světa", afroameričani mají zase úplně jiné "cítění" než bílí Američani. Obecně je to samozřejmě jedno, jenom bych chtěla říct, že určitě není třeba mít předsudky a "bát" se toho. Jinak myslím, že snad každá americká High school nabízí velkou škálu odpoledních aktivit od všemožných sportů přes kreslení až po přednes nebo zpěv. Učitele najdete na každé škole jiné, já měla obrovské štěstí, všichni byli ochotní a byl na nich vidět zájem o daný předmět... Myslím, že jsem v téhle otázce moc nepomohla. Každopádně ti, Luci, přeju hodně štěstí a spoustu skvělých zážitků :) ...

Eva N. mi psala ještě dřív než Lucka a já upřímně doufám, že jí moje odpověď ještě k něčemu je :). Ptala se mě, jak to mám se školou tady v ČR ... Rok v Americe jsem trávila místo svého třeťáku tady. Ještě předtím, než jsem odjížděla jsem se samozřejmě musela domluvit s vedením školy, jestli jsou ochotni mi rok v Americe uznat a nebo jestli ten ročník budu muset opakovat. Moje škola mi ten rok uznala s tím, že jsem si tento rok na začátku školního roku musela udělat rozdílové zkoušky ze všech předmětů, na které jsem tady loni nebyla. V září jsem začala chodit se svojí třídou do 4tého ročníků a zároveň si po odpolednech dodělávala třeťák. Přiznám se, že mi to trvalo celkem dlouho a taky mi to vzalo spoustu času, ale už do Ameriky jsem jela s tím, že mě tohle čeká, takže jsem to takhle vzala a teď jsem ráda, že už to mám za sebou a že ten ročník nemusím opakovat. Navíc jsem k tomu přistupovala tak, že z některých předmětů, ze kterých jsem dělala zkoušky budu maturovat a tak jsem to brala jako takovou "přípravku" na maturitu :). Doporučuju každému, kdo tráví nebo se chystá trávit rok v zahraničí a má tu možnost, že nemusí opakovat ročník, aby to tak udělal. Bohužel ne všechny školy to umožnují, záleží to na každé škole, jak se rozhodne. Zkuste si to ale zjistit dopředu, jak je to právě na té vaší.

Další otázka se týkala výdajů... Tohle je hrozně individuální. Opravdu hodně záleží na tom, co všechno "potřebujete" k životu a co všechno máte v plánu v zahraničí dělat (účastnit se zájmových kroužků, výletů apod.) .. Přesná čísla vám neřeknu, ale já osobně jsem nejvíc utratila za hodiny tancování. Měla jsem jich 6-8 týdně, do toho byly soutěže apod., takže to nebyly úplně malé výdaje, na druhou stranu mi to ale hodně dalo, poznala jsem tam nové lidi, s některými jsem v kontaktu dodnes a navíc jsem "někam patřila" .. Základní potraviny by vám měla obstarat vaše hostitelská hostina, pak už záleží na vás, jestli chcete něco "navíc", ale obecně si myslím, že za jídlo moc neztratíte. A pak je tu ještě oblečení, kino a další "potřebné věci", abyste si mohli ten rok užít :) .. to je taky hodně individuální .. Kdybych měla být konkrétní, připravila bych se na to, že utratíte měsíčně v rozmezí $100 - 300 .. vím, že je to velké rozmezí, ale opravdu hodně záleží na vás .. obecně jsou v Americe produkty (jako oblečení, elektronika, DVDčka apod.) levnější než v ČR, naopak služby jsou zase dražší ..

Padla i otázka na organizaci ASSE. Jestli bych s ní jela znovu, kdybych se měla znovu rozhodovat. Odpovím ano. Měla jsem s ní jen tu nejlepší zkušenost. Jak s českou ASSE, tak s americkou. Vždycky, když byla potřeba mi byli ochotní a schopní pomoct, navíc jsou to všichni příjmení lidé a jednají s vámi narovinu. Nemám zkušenost s žádnou jinou organizací, ale troufám si říct, že lepší jsem si vybrat nemohla.

Pak jste se ptali, jestli jsem si nechala uznat svůj americký diplom. Nenechala. Mám ho doma vystavený na poličce a sem tam na něj kouknu :) .. Ale jinak je mi tady v ČR asi k ničemu. Samozřejmě, že ten diplom uznat lze, ale myslím, že by šlo o docela zdlouhavý proces a tak jsem se rozhodla si radši udělat ještě tu naši českou maturitu :) .. Nevím, jestli někdy ten americký diplom využiju, vím, že tady díky němu berou na některé soukromé mezinárodní univerzity, ale v tom se zároveň točí spoustu dalších peněz :) .. Možná, že se z ničeho nic rozhodnu do Ameriky znovu odjet a tam by se mi hodil :) .. ale to asi nehrozí .. zatím .. Takže, abych to shrnula, letos si, když budu mít štěstí, udělám ještě českou maturitu a pak se uvidí, co dál :))

Doma už jsem 5 měsíců. Ani mi nedochází, jak rychle to letí. Z toho jednoho jediného roku pořád těžím a myslím, že určitým způsobem budu vždycky. Dal mi opravdu hodně. A přála bych tu zkušenost všem :) ..

troška nostalgie .. asi :)

2009-08-24T11:18:00.003-04:00

Čtu si na facebooku statusy svých bývalých amerických spolužáků, kteří s zmiňují, že jim zítra začíná škola a mám z toho zvláštní, divný pocit. V podstatě celé prázdniny jsem si na Ameriku ani nevzpoměla. Ne, to asi není ten správný výraz, samozřejmě, že vzpoměla, spoustu lidí chtělo vědět spoustu věcí a tak, ale přiznám se, že mi nechyběla tak, jak by se možná očekávalo. Celé dva měsíce jsem měla co dělat (zrekapituluju si to tady, až se ke konci týdne vrátím ze Slovenska), viděla spoustu kamarádů, získala spoustu nových pocitů "do sbírky" a byla a jsem ráda, že jsem zase doma, s rodinou, na místě, kde se cítím jako "já"... Ale teď to ve mě nějak trklo, koukala jsem na stránky své High school, prohlížela si jejich jídelní "menu" a znovu kroutila hlavou nad kombinacemi, co tam nabízejí, viděla jsem, že budou mít hned příští týden "day off", protože bude "den práce" a tak celkově se ve mě najednou probudily pocity, co jsem měla před rokem, jak jsem se do té školy bála, nevěděla kam jít a když jsem tam přišla, tak se na mě ze všech stran valily zvuky, všichni do mě strkaly, protože tam nebylo místo a já tam stála, aniž bych kohokoliv znala a nevěděla, co mám dělat. Několik dalších týdnů mi trvalo, než jsem si zamapatovala, kde se nachází každá z mých tříd a než si vybudovala systém, jak se do ní během 6ti minut dostat. Jako exchange studentka jsem měla výhodu v tom, že se se mnou každý chtěl bavit a nevýhodu v tom, že na mě všichni mluvili neuvěřitelně rychle a já jim vůbec nerozuměla .. a pak už to všechno začalo být až podezdřele moc "normální", stále se opakující rozvrh, stále stejné "problémy" s americkou historií a s Mikem :D ... až jsem se nakonec těšila domů.

A teď jsem doma. Dnes jsem se byla podívat do školy, všichni mi říkali, že se z těch rozdílovek vůbec nemám stresovat, mám se zaměřit hlavně na maturitní předměty a ten zbytek, že mi hlavně vysvětlí, abych měla nějakou představu, ale ztěžovat mi to nebudou. V podstatě už jsem si většinu těch předmětů dnes uzavřela. A do školy se těším. Zpětně se na Ameriku a tu školu tam dívám jako na takové "roční prázdniny" a vím, že to pro mě tím pádem bude letos šok, když mám maturovat a budu se na to muset připravit, ale stejně se těším. A nikdy nebudu litovat toho, že jsem odjela. Ten rok uběhl neuvěřitelně rychle a o to víc mi toho dal.

"graduation" ..

2009-08-22T12:44:00.005-04:00

Myslím, že nadešel pravý čas. Ano, myslím, že bych se konečně měla rozepsat nad svým "předávají mi am. maturitní diplom" dnem. Je mi jasné, jak "důležité" to teď zní, ale nemohla jsem si pomoct :).

Byl to fajn den. Psal se 4. červen a já v té době už měla skoro 2 týdny prázdniny. Pamatuju si, že jsem si o den dřív, ve středu, šla do školy pro svůj půjčený hábit a na chodbě potkávala své bývalé spolužáky, juniors a pár softmores, kteří, narozdíl od nás, seniorů, museli být ještě ve škole. Uvědomovala jsem si, že naprostou většinu z nich vidím naposledy v životě, myslím, že oni si to uvědomovali také a přesto, jak je s jejich "mentalitou" zvykem, mě ubezpečovali o tom, že se mi určitě ozvou, že budeme v kontaktu a jak moc "they will miss me" :). Ve skutečnosti to vypadá tak, že s pár z nich jsem v kontaktu přes facebook, v podstatě s těmi, ke kterým jsem měla nejblíž i v US. Zbytek z mých "hi friends" se teď asi připravuje na to, jak budou "hi" říkat dalšímu exchnage studentovi. Zní to ošklivě, že? Já vím. Nemyslím to tak, mám je ráda, ale bylo od začátku jasné, že to tak bude :). Každopádně, když jsem pak odcházela a ohlížela se za sebou, viděla jsem najednou spoustu vzpomínek, zážitků a hlavně pocitů, které jsem za ten rok získala a cítila. Bylo mi v tu chvíli moc hezky a myslím, že mi tehle "zvláštní stav" zůstane v mysli ještě dlouho.

Další den, ve čtvrtek, byl můj "graduation day". Všichni jsme kvůli němu museli vstávat už někdy v sedm, protože jsme byli povinní všechno řádně nazkoušet, aby všechno probíhalo podle plánu. Ve velkém sále jednoho sportovního muzea, v sále věnovaném přímo naší škole, jsme se sešli všichni. Snad poprvé. Bylo nás asi 500. Židle seřazeny do řad, na každé z nich naše jména podle abecedy, spoustu lidí, kteří se mezi sebou zdravili, objímali se, smáli se a povídali si spolu. Uvolněně, vzpomínkově, s pocitem, že jedna etapa končí. Zkouška celého toho "ceremoniálu" byla celkem únavná - sednout, vstát, sednout, vstát, jít dopředu, jít zpátky .. trvalo to asi 2 hodiny. Pak jsme mohli jít domů. Zjistila jsem, že jsem si svůj hábit nepověsila, tudíž nebyl úplně nejrovnější, poradila jsem si s tím. Až později jsem zjistila, že to bylo úplně jedno a že se se žehlením neobtěžoval nikdo jiný. Cindy i Ron ten den pracovali, přijeli v podstatě chvíli před odjezdem.

A pak to začalo. Seřadili jsme se v "zákulisí" do nazkoušených řad a postupně se vydali přes celý ten velký sál natáčení kamerou a za doprovodu školního bandu k svým místům. Před sednutím si nemohla chybět všudypřítomná modlitba a stejně důležitá americká hymna. A pak nás postupně volali na pódium. Každého jménem, každý si zapózoval s nově obdrženým diplomem (to je mimochodem fotka, na kterou stále čekám, Ron se Cindy mi slíbili, že mi ji pošlou, spolu s dalšími, tanečními) a potřásl si rukou s všemi důležitými lidmi školy. Poté následovaly "srdceryvné" proslovy studentské prezidentky seniorského ročníku, její zástupkyně a dalších jinými studenty zvolených studentů :). Když si představíte jakoukoliv teenagerskou komedii s "graduation" v ní, budete hodně blízko skutečnosti, opravdu. A potom nám konečně dovolili přehodit si náš střapec z levé strany na pravou :). A hodit s čepicí. Myslím, že to byl pěkný pohled. 500 lidí, v černo-červené hází s čepicí do vzduchu. Každopádně to bylo všechno! Po pár slzách a objetích jsme odevzdali naše hábity, nechali si jen ten střapec s rokem 2009 a pomalu vycházeli ven. Pamatuju si poslední slova Mika, objal mě a řekl mi "take it easy" :)). To se dobře pamatuje :) ...

Ve stejný den jsme měli i generálku s naším tanečním vystoupením, stíhala jsem už jen půlku, ale stejně jsem tam ještě narychlo zajela a v šatech si část svých tanců odtancovala. Byl to krásný den, budou to už skoro 3 měsíce a pořád ho mám takhle intenzivně v sobě. Myslím, že není tak vyjímečně udělat a dostat americkou maturitu, ale když je příležitost, je to úžasné zakončení toho celého roku a něco, co vám nikdo nevezme. I kdyby nakonec sloužila jen jako lapačka prachu :).

:)

2009-08-20T15:25:00.003-04:00

Nedokážu přesně říct proč, ale mám hrozné nutkání sem něco psát. Bude to znít zvláštně, ale připadám si skoro jako Carrie (brát s velkou nadsázkou) z Sexu ve městě, která sedí před svým notebookem obložená knihami a přemýšlí o čem napsat svůj další sloupek :) ... Samozřejmě, jak už jsem zmínila, tohle přirovnání je asi trošku zcestné, na druhou stranu je pěkné se chvilku cítit jako Carrie :) ..

Když jsem před dvěma měsíci (ano, už je to tak dlouho) odlétala z Ameriky, čekala jsem, že tyhle prázdniny budou především ve znamení příprav na rozdílovky, že tím budu trávit minimálně polovinu léta a tím pádem se na něj ani nijak zvlášť netěšila. Teď mám před sebou poslední dva týdny a troufám si říct, že právě zažívám své přelomové léto. Událo se toho opravdu hodně, spoustu věcí jsem už zmiňovala minule (Chorvatsko s rodinou, Karlovy Vary s mamkou a sestřenkami) .. zmiňovala jsem i workshop, který mě poznamenal podobně jako před dvěma lety, akorát že ještě o něco silněji a asi ještě míň očekávaně. Změnil všechno o čem jsem byla svým způsobem přesvědčená, akorát to přesvědčení nepřebilo nic "nového", ale naopak něco, co v sobě nosím už dva roky. A minulý týden jsem byla na Slovensku, další nezapomenutelný zážitek plný tance, úžasných lidí, skvělé atmosféry a "světa", který je mi čím dál blíž. Asi se měním. Nebudu soudit, jestli k lepšímu nebo k horšímu, stejně to ani nejde. Vím ale, že jsem za ty "pověstné" 2 roky určitým způsobem vyspěla a "dospěla" si k pocitům a cílům, které mám a které jsem si celou tu dobu držela v sobě.

Za chvíli začíná nový školní rok, zrovna dnes jsem přemýšlela o tom, že jsem loni touto dobou už byla se svojí hostfamily a pomalu se připravovala na svůj "senior year" .. vzpomínala jsem na ty pocity, na to neznámé "něco", co jsem cítila a vím, že kdybych to celé měla zažít ještě jednou, udělám to. Ten rok tam mi dal neskutečně moc a myslím, že z toho budu těžit ještě dlouho ..
Taky myslím na všechny, co teď do Ameriky dorazili nebo se tam právě chystají a přeju vám příjemný rok plný nových zážitků a zkušeností. A věřte mi, že jich budou spousty :)

how was my flight :) ..

2009-07-31T11:33:00.004-04:00

Stydím se. Hodně! :) A zároveň se přiznám, že neaktualize byla z časových důvodů jen z části ..

Jsem doma téměř měsíc a půl. Za tu dobu jsem stihla dovolenou v Chorvatsku, filmový festival ve Varech a 14ti-denní tanečně-divadelní workshop u nás na zámku v Plumlově. A několik dalších "malých" výletů od Přerova přes Brno až po Prahu. Myslím, že nikdy předtím jsem nebyla takhle "aktivní" a relativně společenská a musím říct, že si svou novou "zálibu" užívám :) ..

.. ale asi bych se měla spíš vrátit o ten měsíc a půl zpátky a připomenout (si), jaké to vlastně bylo, když jsem po roce vracela domů a zároveň opouštěla místo, které mě (hlavně když se na to dívám zpětně) hodně obohatilo.. poslední dva dny - 16.6 a dopoledne 17tého jsem se sešla se spoustou svých známých, přišli se rozloučit sousedi a pamatuju si, že jsem měla takový zvláštní rozhovor s Ryanem, kdy jsme seděli na schodech před barákem a jen tak "nepřítomně" konstatovali, že je to hrozně divné, že zítra odlítám, že nám přijde, jako by se němlo nic změnit, jako by zítřek měl být další "stejný" den .. Během toho roku, hlavně v posledních měsících jsme si spolu s Ryanem k sobě našli cestu, rozumíme si, je to muj "malej brácha" :) .. a pak už bylo 17tého, den mého odjezdu a z dopoledne je můj nejsilnější pocit ten, že jsem seděla na své posteli a rozhlížela se po tom téměř práznéném pokoji, ve kterém jsem trávila tolik času a bylo to takové to neuvědomění si, co se děje, přestože jsem moc dobře věděla, že jedu domů a vlastně se i těšila.

Po dvanácté jsme vyjeli na letiště, Cindy se se mnou rozloučila už doma, proběhlo to v podstatě bez větších emocí, za celou dobu v tom nebyly na žádné straně slzy a to i přesto, že nám bylo takovým zvláštním způsobem smutno. Na letiště se mnou jel Ron i Ryan, který ze srandy říkal, že je to naposled, co bude muset jet vzadu :D .. Na letišti jsem se celkem bez problémů odbavila a poměrně brzo šla do odletové haly. Tam už se mnou jít nemohli, takže jsme se obajali, Ron mě poprosil, abych mu dala vědět, až budu doma. Po chvilce jsem se dozvěděla, že můj let z Ohia do Atlanty má zpoždění. To mě trošku zarazilo, protože jsem měla mezi tímto letem a letem do Prahy jen asi hodinu a deset minut a tak jsem se šla zeptat na informace, jestli si myslí, že svůj let stihnu a ta slečna mi povídala, že snad ano, ale že kdyby se něco stalo, tak že o pět hodin později letí do Prahy další letadlo, akorát přes Paříž. A dala mi dokonce i lístek :) .. To letadlo mělo nakonec asi 50ti minutové zpoždění. Stala se mi v něm docela vtipná scénka, kdy vedle mě seděla jedna paní a já se jí pak na něco ptala anglicky, chvilku jsme se spolu bavily a pak jsme zjistily, že jsme obě dvě Češky, tak jsme přeskočily na češtinu a mě to v tu chvíli přišlo hrozně nepřirozené. Každopádně mi moc pomohla, protože ona přes Atlantu lítá celkem často a tak mě tak trošku nasměrovala k bráně, že které mi mělo jet další letadlo. Měla jsem zhruba 15min na přestup a přiznám se, že tak rychle jsem snad nikdy nepetala :) .. blbé jen bylo, že jsem na jednom rameni měla příruční tašku a na druhém notebook, takže jsem musela vypadat velmi komicky :). Nicméně jsem to stihla, tak tak, skoro všichni už byli nastoupení v letadle, navíc tomu pánovi, co bere ty lístky ani ten můj nešel narazit, tak se musel zeptat té druhé paní za počítačem, co se děje a ona říkala něco v tom smyslu, že jsem "very fast walker" a že už se mnou v tomhle letadle ani nepočítali :)). Nakonec mě tam samozřejmě pustili a ten pocit, kdy jsem dosedla na svoje sedadlo byl úžasný .. po chvilce jsem se ale pro změnu začala "stresovat" tím, že pokud už počítali s tím, že pojedu přes Paříž, tak mi kufry určitě šoupli do jiného letadla a do Prahy dorazí třeba o den později .. Naštěstí dorazily v pořádku a načas :)) ..

Po 8mi a půl hodinách jsem přistála na Ruzyni, kde na mě už čekal taťka a když jsem si pak sedla do auta, cítila jsem se hrozně zvláštně a hezky. Myslím, že jsem byla docela upovídaná, pamatuju si, že jsem z našeho rozhovoru s taťkou měla super pocit... A pak jsme dojeli domů, před dvěřmi mě vítal transparent "welcome home Terez" a před ním mamka, brácha, babička a děda :) .. Hned za dva dny jsme odjeli do toho Chorvatska a už tam pomalu jsem si začala uvědomovat, že jsem zase tam, kam jsem se těšila .. Momentálně už jsem doma zase tak "přirozeně", že mi někdy připadá, jako bych nikde nebyla. Mám spoustu zážitků, zkušeností, celý ten rok mi psychicky hrozně moc dal, ale už mi to přijde jako taková vzdálená událost, je to zvláštní :) ..

I am going home :)

2009-06-17T08:38:00.002-04:00

Takže je to tady, bez tří týdnů po roce jedu konečně domů :) .. Je to hodně zvláštní pocit, dívat se svůj skoro prázdný pokoj a vědět, že se sem přinejmenším na pár let nevrátím ..
Plánovala jsem se vejít do dvou kufrů, ani nevím, co mě přimělo být takhle "naivní" :) .. Jeden z mých kufrů měl nadváhu skoro 10kg, a to už tak tu musím spoustu věcí nechat, takže jsem se narychlo rozhodla připlatit si třetí kufr, protože to vyjde levněji, než kdybych platila za nadváhu .. naštěstí tu Cindy s Ronem mají kufr, který mi mohli dát, protože ho nepoužívají ..

Ron se mi teď snaží odblkovat můj telefon, abych ho mohla používat i doma, akorát s tím má asi nějaké problémy, protože Ryan teď přišel nahoru a povídá mi, ať teď rozhodně nechodím dolů, že Ron je hrozně naštvanej .. tak jsem zvědavá, jak to dopadne :)

Chystám se tu ještě zmínit o "graduation" a Severní Karolíně, ale to bude asi až budu v "našem" časovém pásmu :) ..

2009-06-01T21:12:00.002-04:00

V posledním týdnu jsem byla obvzlášt aktivní :) .. nejdřív jsme měli ve čtvrtek už zmíněnou "senior recognization", kde mi dali dvě "awards", i když ani nevím, jestli jsem si je pořádně zasloužila - dostala jsem je za to, že jsem byla tou studentkou měsíce a pak právě proto, že jsem exchnage student. Ale o každém z těch asi 25 seniorů něco povídali a hezky se poslouchalo, jak do zhruba 3-4min shrnuli všechny moje "úspěchy" :) .. akorát to celé trvalo přes dvě hodiny a začalo to být po chvilce docela únavné .. Byla jsem ráda, že jsem kolem sebe alespoň měla kamarády a tak jsme to různě komentovali :)

Pak v sobotu měla Evča "senior party", když jsme přijeli, vypadalo to fakt velkolepě, stoly a židle byli snad pro 80 lidí a jídla tam bylo neuvěřitelné množství :) .. Většina lidí byla rodina Dee a Johna, Evčiné hostfamily, ale měla tam i pár svých kamarádů a musím říct, že jsem se docela bavila, alespoň jsem poznala pár nových lidí a tak. Je fakt, že jsem odešla docela brzo, protože ani ostatní se moc nezdrželi, ale bylo to fajn.

V neděli jsme pro změnu jeli na farmu jedněch známých - novomanželů, kterým jsme v listopadu byli na svatbě. Oni jsou hrozně fajn pár, je mezi nimi věkový rozdíl zhruba 8 let, Mikovi je kolem 40ti, ale úžasně se doplňují, on hrozně moc povídá a ona mu pořád skáče do řeči, ale zároveň ho někdy "setře" takovou jednoduchou poznámkou :) .. Byli na líbánkách v Itálii, jsou Katolíci, tak se jim samozřejmě nejvíc líbil Vatikán a vyprávěli spoustu zážitků a tak, hrozně mě bavilo je poslouchat. Jinak co se týče jejich farmy, tak mají 5 koní, 2 krávy, pár ovcí a pak ještě psa a kočky .. to už se myslím tak často nevidí, zvlášť u mladých lidí :)

A dneska jsem šla s kamarádem do 3D kina na novou "disney-pixarovku" Up! a to byl úžasný film, který měl spoustu nápadů, fakt mě některé z nich překvapily .. a co jsem se tak dívala, tak těch 3D filmů vzniká čím dál víc, za chvilku už se ty animované snad ani jinak dělat nebudou :)

Balila jsem si svůj první kufr, ten, kam jsem poskládala všechny svoje DVDčka a takové ty "papírové" věci atd., plus se mi tam vešly obě zimní bundy, zimní boty a oboje plesové šaty, což mi udělalo velkou radost, protože je naděje, že pokud mi Cindy dá takové ty "obaly" (nebo jak to nazvat), které vysávají vzchuch z oblečení, je docela velká možnost, že se vejdu do těch dvou kufrů a nebudu muset nic posílat v krabici a nebo připlácet za třetí kufr .. tak mi držte palce :)

A taky jsem dneska mluvila na kameře asi 3 minuty s tatínkem, v podstatě jsme se jen pozdravili, ale potěšilo mě, že jsem ho po dlouhé době slyšela :) .. jinak chodím hodně ven na procházky nebo se proběhnout, sem tam i s kamarády (kamarádkami), užívám si sluníčka a těším se domů :)

2009-05-25T21:20:00.002-04:00

Dneska jsem měla docela pohodový a záživný den. Američani slavili státní svátek - Memerial day. Ron i Cindy měli práci a Ryan hrál ráno v nějakém průvodu na saxofon s McKinley bandem (moje high school), tak jsem se na něj šla na chvíli podívat, i když ty 3 hodiny nebo jak dlouho to trvalo mě to nebavilo, tak jsem odešla o něco dřív docela pěknou a na mě nezvykle pomalou procházkou domů. A pak pro nás přijel Roger, jeden Ronův kamarád, a jeli jsme na ryby. Na to jsem se docela těšila, akorát jsme pak zjistili, že rybařit nemůžu, protože nemám licenci a je mi víc než 15 :) (pak jsme si z toho dělali srandu, že kdybychom to věděli, tak budem předstírat, že mi teprve 15 je :)) .. takže jsem si jednou zkusila hodit prutem, stejně mě to moc nenadchlo a šla se projít, nakonec jsem ušla tak 8-10km .. to prostředí tam bylo krásné, připomínalo mi to trošku můj domov, naši přehradu a tak :) .. a pak jsem se vrátila zpátky, Ryan pořád zaujatě chytal (i když nakonec chytil jen jednu malou asi 10ti centimetrovou rybičku :)) a Rodger nespíš chodí na ryby docela často, tak tím dneska tak nadšený nebyl. Tak jsme si povídali, je to zajímavej pán, hodně se zabývá vyživou a vůbec "zdravým životním stylem", takže téma jsme měli. Nakonec to (ne)chytání přestalo asi po 3 hodinách bavit i Ryana a tak jsme se vydali ještě na minigolf .. Sice jsem prohrála, ale zas tak snadno jsem jim to vítězství "nedala", takže jsem nakonec byla docela spokojená :) ... k večeru ještě přijeli Ronovi rodiče a Cindy táta, tak jsme strávili chvilku společně, měli grilované kuřecí prso nebo hamburger k večeři a pak jeli domů ..

Teď jsem si vzpoměla, že vznikl nový seriál "Glee", který je natáčený jakoby o mé škole - McKinley a jejím pěveckém sboru. Nenatáčí se to teda přímo tady, ale to nic nemění na tom, že mi to přijde jako docela dobrá zajímavost a pokud ten seriál bude úspěšný, tak se pak budu moct "chlubit", že z téhle školy mám maturitu :)) .. Celkově jsem na McKinley slyšela zvenku hodně špatný věci, jako drogy, zbraně, násilí apod. a já přitom můžu upřímně říct, že jsem tam s ničím takovým nesetkala, pár rvaček tam bylo, tráva se tam taky kouří, ale nemyslím si, že by to bylo horší než na jiných školách, spíš naopak .. a McKinley má navíc hodně sportovních i jiných úspěchů, tak beztak ti "ostatní" z jiných škol jen závidí a mají potřebu ji nějak "špinit" :) ..

2009-05-19T21:50:00.002-04:00

V posledních dnech mám pocit, že se neděje nic a přitom všechno. Nic moc se neděje ve škole, myslím v hodinách, Mr. Swope, jak už jsem psala tam není, takže v jeho hodinách neděláme nic (jaká změna po celém tom roku), matika je pořád stejně nezáživná a jednoduchá, dva moje "ťeláky" jsou takové oddechovky, akorát v angličtině prezentujeme naše projekty ..

.. já svůj prezentovala v pondělí. Na to, jaké se kvůli tomu dělalo celých těch 8 nebo 9 týdnů "haló" to bylo docela nestresující. Dokonce mám pocit, že jsem mluvila docela plynule, zbytečně se nezasékávala a nepoužívala pomocná slovíčka jako "ehm" nebo "like" :) .. Zaměřila jsem se hlavně na rozdíl mezi americkým a evropským (hlavně českým samozřejmě) způsobem stravování. Největší rozdíl je v doporučených jídelníčcích na snížení váhy. Jsem si téměř jistá, že čeští dietologové by do diety na hubnutí nenapsali burákové máslo, sýrové krekry, chipsy light atp. :) .. nebo ty jejich "100kcal pack", o kterých jsem psala už někdy v srpnu. Další rozdíl je, že Američani mají dietu předepsanou na tři velká jídla denně, kam se třeba právě na oběd "vměstnají" jak ty krekry, tak chipsy nebo jiné dezerty .. a průměrná dávka kaloríí pro snižování váhy je tu nastavená na 1800kcal, zatímco v ČR je to kolem 1200kcal .. po těchto "výzkumech" už se ani nedivím, že jim to jde podstatně hůř než u nás .. I když nehažme všechny do jednoho pytle - celá moje "rodina" od té doby, co jsem tu shodila dohromady docela slušných 80lbs (36kg) - Ron 35lbs, Cindy 30lbs a Ryan 15lbs .. jsem na sebe i na ně "pyšná", že to šlo a jde tak dobře :)

V neděli, den předtím, jsme měli náš poslední sraz se všemi exchange studenty. Bylo zvláštní si uvědomit, že většinu z nich fakt vidím naposled, protože i když jsem je některé viděla jen párkrát (kromě Agathe samozřejmě), tak jsme si myslím docela padli do oka, asi na tom má hodně podíl právě to, že nás všechny pojí tenhle výměnný program. Eva mě ale pozvala na její "senior party", takže bych ji a Hannah - Němku, mohla vidět ještě jednou. Vůbec doufám, že s Evčou zůstanem v kontaktu, nebydlíme od sebe v ČR tak daleko :) ..

Dnes jsem se "oficiálně" dozvěděla, že jsem udělala všechny svoje OGT testy a tak mi opravdu dají ten jejich "High school diploma", což mě těší. Asi bych se cítila hloupě, kdybych ho neudělala, protože co tak pozoruju, tak téměr každý exchnage student udělal. Takže tím určitě nejsem nějak "vyjímečná", co mě ale těší je, že mě někdo z učitelů doporučil na dostání "award" za nějakou aktivitu, kterou jsem tento rok dělala. Vůbec nevím, co by to mohlo být, ve škole jsem se žádného týmu neúčastnila, tak jsem zvědavá, co to nakonec bude :) .. a pak už si "jen" obleču ten "hábit" a čepičku s bambulkou :), ještě jednou si zatančím na pódiu, podívám se k moři, sundají mi rovnítka a hurá domů :)

2009-05-14T21:37:00.002-04:00

Přemýšlela jsem nad tím, co bych odpověděla, kdyby se mě někdo zeptal, jací jsou Američani v mém věku. Přiznám se, že po tomto roce, když se řekne "američan", si automaticky vybavím černého kluka v nejmíň o 3 velikosti větším triku (většinou bílém nebo černém), s džínama někde u kolen a s kšiltovkou na hlavě. Většinou má u sebe mobil nebo ipod, pouští si nejnovětší hip hopový hit a pohybuje se do rytmu. Myslím si ale, že každý exchange student by vám na tohle téma ("američan") odpoví něco jiného. Třeba Evča, ta další Češka, by vám toho asi o černoších moc neřekla, protože na celé její škole jsou jen dva. Na mé škole je to víc, než 60%. Jsem za to ale ráda. Když jsem sem poprvé přijela, byl to pro mě nezvyk, afro-američany jsem "znala" jen z teenage filmů a tam většinou nehrají moc kladné role... Oni ve skutečnosti nejsou o tolik jiní. Ale za těmi "drsnými" výrazy se většinou skrývají milí kluci, kdy většina z nich nepůsobí tak "jednoduše", jak se na první pohled zdá. Čeho jsem si všimla třeba na prom (a teď to nesrovnávám s ČR ani trochu, protože věřím, nebo alespoň chci věřit, že to tak je i u nás), když kluk má svoje "date", všímá si opravdu jen jí. A vypadalo to hrozně hezky, když ti "drsní" kluci, co normálně hrajou basket v tělocvičně, byli najednou v oblecích a měli oči jen pro svou slečnu .. Asi jsem trošku staromódní, že? :) Ale mně to fakt přišlo milé ..

Další výrazným bodem, který "značí" Ameriku je podle mě způsob oblékání. Myslím, že jsem se o tomhle už zmiňovala, ale tady opravdu o každém druhém středoškolákovi a vlastně i vysokoškolákovi budete vědet, na kterou školou patří a vě většině případů i kterých aktivit se v ní účastní. Moje škola, McKinley je tu všeobecně známá pro svůj fotbalový tým, v podstatě je to tady jedna z "nejrespektovanějších" škol v okolí. A ředitel, couseloři a učitelé to tu studentům pořád připomínají, že jde o prestiž se si nemůžou/nemůžeme dovolit slevit. Občas je to sice přitažené za vlasy, ale svým způsobem už to docela začínám chápat, ten důraz na úspěch, zadostiučinení apod., který tu panuje. Spousta, opravdu ta větší část, pochází z ne zrovna vysokých poměrů, každý druhý americký student má minimálně "part-time job" a samy se starají o svoje auto a ostatní náklady, které mají. Neříkám, že u nás studenti po škole nepracují, ale určitě né v takové míře a hlavně tady se tak nějak automaticky počítá s tím, že hned po maturitě jdeš z domu a starej se o sebe sám. Vím, kam tímhle vyprávěním mířím, ale zatím jsem ještě nepřišla k tomu, jak se tam dostat :) .. Myslím, že to co jsem chtěla říct je, že to většina američanů v mém věku není tak rozmazlených, jak se u nás a nebo i v Evropě traduje a je na ně obecně kladen mnohem větší tlak, než si možná uvědomujeme. A taky jsem už pomalu začínám chápat pojem "americký sen", ale o tom až někdy jindy .. snad :)

2009-05-14T20:46:00.002-04:00

Dneska jsem tak přemýšlela, že jsem vlastně hrozně "hloupá", že už sem píšu tak málo .. že mi tady pak ty poslední týdny budou chybět. Tak jsem se rozhodla to napravit, i když ani nevím, co přesně psát ..

Škola je vyloženě oddechová, příští týden je můj poslední, máme hodně suplů (minimálně za Mr. Swope), takže se koukáme na filmy, třeba dneska jsme se v historii dodívali na "rebel without a cause" s Jamesem Deanem, moc pěkná klasika, a pak jsme si celá třída (což je asi 10 lidí) házeli s míčkem:) .. ale byla to zábava. V govt. jsme se naopak začali dívat na nějaký nový film s Chrisem Brownem, jak jinak než o "zlobivém" afro-američanovi, který se během filmu stane "hodným":) .. Venku je hezky, takže v physical fitness a někdy i ve weight training chodíme ven, matika mi nedělá žádné problémy (proto už se tak moc "těším", až se zase vrátím domů a problémy mi dělat bude :)) a jedniný předmět, kde něco tak nějak děláme je angličtina ..

.. a s ní souvisela i dnešní "senior night", kdy všichni senioři vystavili svůj projekt o kariéře, které by se chtěli věnovat. Tak jsem si je všechny prošla, hodně holek podle nich chce být zdravotní sestrou a vůbec medicína tam byla hodně populární. Moje učitelka mi při pohledu na můj nadšeně říkala, jak se těší na mou prezentaci i s power pointem, kterou mám v pondělí, čímž mě teda moc nepotěšila, protože se teď bojím, že bude zklamaná. A taky jsem jí to řekla, ať se radši těší jen tak "normálně", aby se jí to pak opravdu líbilo :) ..

Po cestě zpátky mě Ron vzal na parkoviště a nechal mě řídit auto. To byl úžasný pocit, já se vždycky těšila na to, až budu mít řidičák a nebudu závislá na odvozu někoho jiného, ale teď, když jsem za tím volantem opravdu seděla, líbí se mi to ještě víc. Doufám, že to nějak skloubím se vším, co mám v plánu a ten řidičák si pořídím co nejdřív :).

Jinak obecně bych mohla říct, že se cítím snad nejlíp, co jsem se kdy cítila a to nejen tenhle rok pryč. Do všeho jdu mnohem víc naplno, jsem uvolněnější a otevřenější .. Jsem šťastná a těším se domů :)

prom, poslední soutěž a tak různě :)

2009-05-10T19:36:00.004-04:00

V pátek jsme měli naši poslední hodinu historie s Mr. Swope, rovnou test na víc než tři hodiny. Který jsem tedy moc neprožívala a v hlavě měla hlavně myšlenky o tom, že po tomhle testu už nebudu muset trávit každý druhý den hodiny nad vypisování "důležitých historických faktů" z americké historie :) ..Ale Mr. Swope mě potěšil, řekl mi, že mu budu chybět a že doufá, že zůstaneme v kontaktu po emailu. A říkal to takovým způsobem, že mu to i věřím, že to neříkal jen tak ze slušnosti :) .. Včera se objevil i na prom, tak jsme se spolu nechali vyfotit ..

a jaká byla prom .. lepší, než homecoming, to každopádně. Strávila jsem předtím skoro 3 hodiny u kadeřnice, která mi nakonec udělala docela pěkný účes a pak nám s Ryanem Cindy udělala spoustu pěkných fotek, které už hodně z vás vidělo na facebooku. To byla hrozná zábava to fotit, byla zima, foukalo, tak jsme u toho pořád tak zvláštně poskakovali, abychom se zahřáli, Ryan u toho navíc dělal různé obličeje, do kterých mu Cindy pořád kecala a Ron jen tak přihlížel z povzdálí a radši nic neříkal, aby ještě mezi ním a Cindy nevznikl nějaký konflikt, protože ta to bere hrozně vážně :) .. a pak už jsme jeli na místo, do McKinley Grand hotelu, kde jsem asi před dvěma týdny dostala i ten certifikát o "studentce měsíce" .. hned u vchodu mi spoustu lidí "automaticky" chválilo šaty ("you look sooo cute :))"), pak jsme si šli najít místo u stolu, za chvilku se k nám připojila i Agathe a pár dalších holek a začalo se jíst. Na výběr bylo pár druhů těstovin, pár druhů masa a nějaké "snacky", jako kostky sýrů a krekry .. nic vyloženě zvláštního, ale nebylo to špatné. A pak jsme šli konečně tancovat. Hlavním žánrem byl jak jinak hip hop, což se nám sice s Ryanem ze začátku docela "hodilo", protože jak známe styl jeden druhého, neměli jsme problém se "sladit" a tuším, že chvilku jsme byli docela i středem pozornosti (než jsem si to uvědomila ..) .. Po nějaké době to ale začalo být čím dál víc stejné a tím pádem i docela nudné. Na pomalý song jsme tančili jen jednou a bylo to zvláštní, když se kolem vás krouží samé zamilované páry a vy tančíte se svým bratrem :) .. ale od toho posledního plesu, kde jsme byli s Ryanem spolu se "zlepšil" a až jednou bude tancovat s nějakou slečnou, kterou má rád, půjde mu to :). Odešli jsme dřív, a after prom nebyla, protože se na ní nesehnalo dostatek peněz, ale za prvé teď můžu říkat, že jsem byla na americké prom a za druhé, i když to nebylo ničím vyjímečné, jsem se bavila a užila si to!

A dnes ráno jsme měli naši poslední soutěž. Je to zvláštní, tenhle víkend byl pro mě takový "záchytný bod", na který jsem se celou dobu, co jsem tady dívala jako na hrozně vzdálenou věc, ale zároveň jako na skoro poslední, kterou tu před odjezdem zažiju. A teď je to za mnou a ani mi nedochází, že už jsem tu tak dlouho a že už opravdu jedu za 5 a půl týdne domů .. kam se teda stejně těším hrozně moc :) .. jinak soutěž jsme v naší kategorii opět vyhráli a tentokrát se "dokonce" stali i druzí celkoví vítězi, což je taková příjemná tečka za tím vším :) .. To tancování tady jsem si celý ten rok opravdu moc užívala a hlavně s tím nesmím přestat, až se vrátím domů, protože bych jakoby přišla o kus sebe, kdybych netancovala ..

a tady je odkaz na fotky, co mám na facebooku, ale jak jsem psala, myslím, že je většina z vás už stejně viděla :)

prom - fotky

2009-05-04T19:52:00.002-04:00

Poslední dny utíkají docela rychle. Ale právě jen jednotlivé dny, jako "celek" mi přijde, že to jde hrozně pomalu :). Letos je asi nějaký zvláštní rok, většinou jsem slyšela o tom, že se exchnage studentům domů nechce, ale já vím hned o několika, kteří se domů těší. Včetně mě :).

Škola je docela v pohodě, pořád ještě pracujeme na projektu do angličtiny, ve středu mám domluvený rozhovor s jednou dietoložkou, v telefonu působila moc sympaticky a klidně, mluvila pomalu, tak jsem jí všechno rozuměla :). Těším se, až od ní budu mít odpovědi, protože už se mi ozval i jeden dietolog z ČR a tak budu moct srovnat dietologii v ČR a v USA, což byl můj původní plán. Mám dva týdny na zpracování, ale jak se znám, zase to nechám na poslední chvíli ..

V historii máme v pátek naši poslední zkoušku, pak už tu Mr. Swope kvůli svému kotníku nebude a my budeme mít supl a dívat se na dokumenty .. Po roku, který jsem vesměs strávila nad učebnicí americké historie se na to hrozně těším. Navíc mám pocit, že stejně nic neumím, že jsem se to "učila" zbytečně.

Ze včerejška mám moc hezký zážitek. Náš soused, kamarád Rona a Cindy a bývalý pastor v nějakém baptistickém kostele mě pozval na natáčení bohoslužby. Poprvé, když mi o tom řekl, někdy před týdnem, jsem váhala, jestli vůbec jít, pár těchto přednášek jsem tu už zažila a na další jsem neměla náladu. Nakonec jsem ale byla ráda, že jsem šla, Dean mě provedl po všech těch natáčecích studích, měli jich tam asi 4, představil mě několika lidem, kteří na mě byli hodní a nakonec jsem skončila za jednou ze 4 kamer a natáčela zpěváky a toho pastora, co tam byl. Ani nevím, jak jsem se k tomu dostala, šlo to hrozně rychle. Deanovi řekli, ke které kameře jít, já šla s ním a on mi pak nasadil sluchátka s mikrofonem, postavil mě před tu kameru, v rychlosti mi vysvětlil, co dělat a nechal mě tam ... takže jsem hodinu poslouchala pokyny režiséra, semtam zaslechla i nějakou nadávku (ano, v kostele), když něco nešlo podle plánu, ale byl to hrozně hezký pocit ..

2009-04-29T16:16:00.005-04:00

V sobotu jsme měli druhou soutěž. Tentokrát v Columbusu. Cindy s náma nejela, protože jí nebylo dobře, ale myslím, že jsme si to všichni užili. Před soutěží jsme se šli podívat do "science museum Cosi", byla jsem v něm už loni v červenci (fakt mi vůbec nedochází, že už jsem tu tak dlouho), vyzkoušeli jsme tam pár "vymožeností", jako ježdění na kole v asi 5m výšce nebo takový "kolotoč", kdy jsme připláclí ke stěně "létali" ... A pak samotné vystoupení bylo taky fajn, cítila jsem se mnohem líp než minule. Vyhráli jsme :). Sice tam velká konkurence nebyla, ale potěšilo nás to :) .. Nejlepší z celého dne ale byla cesta domů. Stavili jsme se v jakémsi fastfoodu, myslím, že Arby´s, tak jsem tam měla nějakej hamburger a pár pálivých hranolek a završila jsem to čokoládovým shakem, který jsem pila už po cestě :) .. Pustili jsme si Queeny a celou cestu si zpívali a povídali si :) ... Alespoň já jsem mluvila daleko víc než normálně, už si ani nepamtuju, co přesně ... Ale bylo to super a Ron si pak ze mě dělal srandu, že mi ten cukr z toho shaku nějak stoupl do hlavy .. :)

Včera ve weight training jedna moje kamarádka, Britney, zjistila přes smsku, že jí její kluk podvedl. Tak jsme to tam "řešili" i s učitelem, Mr. Pappas, kterého jsem měla v prvním semestru i na Health class a který fakt budí dojem, že mu snad můžete říct všechno .. i když já bych si ani tak asi netroufla, i když je to skvělý učitel a určitě fajn kamarád. A můj 15-ti letý kamarád, Alan, se za 14 dní stěhuje do Orlanda, na Floridu, tak jsme se spolu, i s Britney, fotili na mobil a já se jen utvrdila v tom, že jsem asi hrozně nudná, protože se do těch foťáků neumím "šklebit". A když se "šklebí" všichni ostatní, tak pak zvláštně vypadám já :) ..

Dneska jsem byla zase v telce. Ve stejném pořadu jako jsem byla v září nebo kdy to bylo. V podstatě Betty, moderátorka, chtěla zrekapitulovat "situaci" :) .. a hodně se mě ptala na výživu, jestli se mě ve škole ptají na "rady", nebo co doporučuju k tomu a k tomu .. jako bych byla fakt nějaký odborník :) .. ale bylo to fajn, už jsem neměla takovou trému a angličtina byla snad taky o něco lepší.

A Mr. Swope mi dnes řekl, že mu budu chybět :) .. To mě potěšilo, protože to znělo docela upřímně .. on už bude ve škole jen příští týden, pak má operaci s nohou a do konce šk. roku se už neobjeví .. Musím se s ním alespoň vyfotit :) ..

Student of the month :)

2009-04-24T21:57:00.003-04:00

Agathe a já jsme staly studentkami měsíce :) .. dozvěděly jsme se o tom v úterý, každý měsíc se vybírá jeden student, ale naše "counselor" je tentokrát přemluvila, jestli nemůže vybrat dvě, protože jsme prý "úspěšné" obě dvě :) .. Většinou se vybírají studenti, kteří se hodně aktivně angažují ve školních týmech, ať už sportovních, tak hudebních nebo výtvarných .. Nebudeme si nic nalhávat, je mi jasné, že hlavní důvod, proč mě a asi i Agathe vybrali je, že jsme exchnage studentky. Na druhou stranu ani jedna z nás nemá špatné grades, já tu docela aktivně tancuju, Agathe nastupuje v září na collage v Kentucky, takže to asi nebyl úplně jediný důvod :) .. Každopádně mě to moc potěšilo, chovali se k nám, jako bychom byly nějaké VIPky :) .. Jely jsme do McKinley grandu, myslím, že je to budova, kde se konají podobné akce (např. v ní bude i naše prom), tam nás čekal oběd a pak začal nějaký meeting. Nevím přesně, co všichni ti lidi byli zač, ale hodně se tam mluvilo do mikrofonu, pak přišla řeč i o nás, naštěstí jsem nemusela nic říkat :) .. Bylo to fajn, dostaly jsme certifikát, naše koordinátorka Dee nám každé poslala 10 růží a gratulaci a budu mít o další vzpomínku navíc :) ..

jinak zítra mám další soutěž, tentokrát v Columbusu, moc se na ni těším :)

2009-04-23T05:58:00.002-04:00

Ve škole to teď probíhá docela klidně. Úkolů mám pořád stejně, ale mě to najednou jakoby začalo bavit, možná si jen povědomě uvědomuju, že to všechno bude během pár týdnů pryč. I začínám mít mnohem lepší vztahy se svými spolužáky, najednou už právě nejsou jen mými spolužáky, ale spoustu z nich už bych nazvala kamarády. Už (nebo možná konečně) jsem si tady našla svoje místečko, kde se cítím jako součást a ne jako pozorovatel. Ale nechápejte mě špatně, nechci tím říct, že jsem se celou tu dobu měla špatně a teď na poslední dva měsíce se to najednou změnilo. Jen se teď cítím mnohem uvolněněji.

Včera, když jsem byla na své pravidelné každotýdenní hodině "přemetů a stojek" :), nacvičovali jsme sestavu na závěrečné představení a divila jsem se sama sobě, co všechno jsem se svým tělem schopná udělat. Akrobatka ze mě sice (už) nebude, ale stejně mě potěšilo, že nejsem úplné dřevo :) .. Dvě holky z naší skupiny si zkoušely svoje duo, co tancují na soutěžích a i když jsem si to uvědomila už dřív, tentokrát to přímo bilo do očí... To, jak moc ten tanec každý vnímá jinak. Jedna z těch holek je taková hodně "rázná" a ta druhá naopak "jemná" a vy se pak díváte, jak sice každá předvádí stejné prvky, ale přesto vypadají úplně jinak .. to je to, co se mi na tanci tak líbí .. že si do něj každý může vložit to "svoje" a vlastně tím docela viditelně dát najevo, kým je ..

Military ball

2009-04-19T18:34:00.007-04:00

Tak ples byl fajn. O něco záživnější, než homecoming :) .. Ryan tam tancoval jak pominutý, já jsem se docela krotila, ale i tak jsem nakonec odcházela spocená ... stejně jako homecoming to byla spíš taková diskotéka v plesových šatech. Původně jsem si chtěla vzít šaty, co jsem měla na posledním homecomingu, ale těsně před odjezdem jsem zjistila, že jsou mi velké, tak jsem si musela vzít ty, co jsem měla na prvním (homecomingu). Hlavně, že jsme s Ryanem den před tím vybírali kravatu a košili tak, aby se to k sobě hodilo :) .. Šlo o ples věnovaný školnímu bandu, celé to začalo večeří, pak se předávali stipendia a různá ocenění a pak se konečně začalo tancovat .. nevím, co k tomu dál napsat :) .. tak alespoň pár fotek, které jsme fotili s Ronem .. (ta první, s těmi stromy, to byl můj nápad, protože jsem se takhle fotila před deseti lety se svým bráchou, tak mě napadlo to zopakovat se svým "náhradním" (bráchou)) ..

2009-04-17T20:38:00.002-04:00

Dnes se mi povedl můj "chodící" a "běhací" rekord :) .. Ušla jsem cca 28 000 kroků, což dělá 25km .. neptejte se, jak jsem to udělala, já nevím. Prostě chodím, běhám, poskakuju :) .. když se nad tím zamyslím, tak jsem dnes fakt nachodila a naběhala takových 6-7hod, ale vůbec mi to nepřijde - ve škole jsem hodně chodila v physical fitness, šli jsme ven, na fotbalový stadion a tam to utíkalo hodně rychle. Navíc šli pak všichni v druhé půlce hodiny hrát míčové hry a já jsem tam zůstala sama - celý obrovský stadion pro sebe, to byla nádhera :) .. Na pár minut jsem si tam lehla do trávy, pražilo na mě sluníčko a obloha byla čistá a já se cítila fakt moc hezky :) .. Mrs. Ehret, naše učitelka, mi přinesla na ochutnání "blood orange", protože jsme se nedávno bavili o tom, že jsem alergická na pomeranče a mandarinky, ale že třeba grep a pomelo mi nic nedělá. Tak zmínila tohle a zdá se, že žádné reakce na to taky nemám. Vypadalo to podobně jako mandarinka, akorát zabarvené do červena, jak slupka, tak pak i ten vnitřek .. Doma v ČR jsem na tohle ovoce ale nenarazila ..

Další chůze byla v obchodním centru, museli jsme jít s Ryanem vybrat kravatu, tričko a kalhoty na zítřejší ples tak, aby to všechno ladilo k mým šatům. Jde o nějaký ples školního bandu a Ryan nemá "date", takže jdu já. Ale teď jsem si uvědomila, že jsem to psala minule, že? :) .. každopádně o Cindy bylo hezký, že nás nechala do těch obchodů jít samotné, abychom to vybrali spolu, protože normálně do toho Ryanovi hrozně kecá. Ale fakt hodně. A byla to sranda, s Ryanem jsme se nasmáli a ani nám to netrvalo moc dlouho, moc jsme se s tím "nepárali", ale našli jsme fakt věci, které spolu jdou moc hezky. Ryan se mnou s největší pravděpodobností půjde i na prom. Ze začátku jsem z toho byla docela rozhozená, ale teď jsem ráda. V podstatě to bude jeden z posledních dní, kdy si budem moct popovídat a tak, pak už "jen" na týden Severní Karolína a jedu domů. Jedu domů přesně za 2 měsíce - 17. června ... uteklo to hrozně rychle, zažila jsem (a ještě pořád zažívám) skvělé chvíle, ale těším se domů. Moc!

... po nakupování jsem se šla ještě projít. Takže další chůze :) ... Mám velkou radost, že už je venku hezky, mám vlastně radost úplně ze všeho. Všechno, co dělám, má pro mě nějaký smysl .. :)

2009-04-15T18:34:00.002-04:00

Už jsem se zase pár dní neozvala, že? Ale mně to ani nepřijde, ony ty dny utíkají tak rychle, že ani pomalu nevnímám, že jeden už skončil a začal druhý :) ..

Jsem teď ve všem hrozně pozitivní, všechno mě baví a na všechno a na všechny se usmívám a téměr všichni mi ten úsměv oplácí, i když se ještě pár vteřin předtím mračili :) ..

Mr. Swope nám dnes v govt. vyprávěl, jak byl o víkendu se svou ženou ve Washingtonu a v neděli, na Velikonoce, byli v místním kostele "with president of the United States" :) Říkal to tak "hrdě", že bylo těžké se tam dostat a tak se připojili k nějaké místní paní s dětmi, která se hájila tím, že je to "její" kostel, kam chodí pravidelně a že přece nepřijde o mši "jen" proto, že v něm bude prezident a že ten kostel není dost velký pro všechny. A že hráli scénku, kdy ta paní pak říkala před těmi security věty typu "nezapomeňte strejdu Dava (Mr. Swope se jmenuje David), děti" apod. :) .. Říkal, že od Obamy seděl asi 15m a že tam byla i Michelle a jejich dvě děti. A že teď bude všem říkat, že strávil Velikonoce s Obamou :) ..

Ten můj spolužák z Physical fitness, co mě před pár týdny zval na "date" se mě dneska ptal, jestli nejsem zhulená, když se pořád tak směju :) .. Řekla jsem, že ne, ale vypadalo to, že mi moc nevěří .. Každopádně mi zas říkal, že bychom měli někam zajít .. tak nevím ..

O víkendu jdu s Ryanem na nějaký školní ples, protože ta slečna, kterou chtěl pozvat nemůže. Tak to už pomalu vypadá, že si navzájem budem takhle "pomáhat", protože on se mnou půjde s největší pravděpodobností na prom. Nemyslím si, že se do tří týdnů najde někdo jiný a Ryan umí alespoň tancovat :) ..

veverky :)

2009-04-12T22:05:00.010-04:00

Věděli jste, že je v Americe, nebo alespoň v Ohiu, hodně veverek? Pokaždé, když se jdu projít, narazím nejmíň na 5. Dneska jsem si s sebou vzala foťák a asi 4 jsem "ulovila" :) .. většinou se chodím projít na hřbitov, což zní asi morbidně, ale já si naopak myslím, že je to hrozně pozitivní místo, teče tam potůček, teď už i svítí sluníčko a dá se tam sednout pod korunu velkého stromu .. a je tam klid.

Se Cindy a Ronem jsme jeli nakupovat do Walmartu a jako vždycky jsme se rozdělili. Hned na začátku jsem tam narazila na jednoho pěkného kluka, který se pak vždycky ztratil a "nenápadně" objevil. Když se to opakovalo asi 4krát, tak ke mně přišel a zeptal se mě jestli s někým chodím :-), tak jsem mu řekla, že ne, ale že jsem exchange studentka a že jedu za dva měsíce domů. A on se mě zeptal, jestli chci někdy někam zajít, opověděla jsem "why not", což on zopakoval a řekl, že by byl rád a taky řekl, že mám "beautiful accent" :-) .. Dala jsem mu číslo, on mně taky, s tím, že mi zavolá a já mu říkám, ať radši napíše (nerada telefonuju, natož v angličtině a s cizím člověkem) .. už se mi pokoušel asi dvakrát volal, já mám potichu zvuk, tak jsem to nikdy neslyšela, ale i kdyby, tak bych to asi nezvedla. Já vím, že jsem hrozná, ale já nevím, co bych mu měla říkat :) .. Jinak byl vážně pěknej, typnula bych mu tak 23-24.let, jmenuje se Brian ... Pro mě vůbec nevtipnější je, že jsem byla téměř v domácím oblečení, absolutně nenamalovaná a s neumytýma vlasama. Co na mě viděl fakt netuším, zvlášť když on byl hezkej .. Jsem zvědavá, jestli napíše, tak mu odepíšu, ale volat mu fakt nebudu .. :)

Včera v noci jsem se dívala na film "Little children", můj šestý film s Kate Winslet a opět to bylo něco. O jejích hereckých kvalitách už se ani nezmiňuju, ty jsou asi všem jasné, ale ten film byl hodně dobře udělaný. Byl dlouhý, přes dvě hodiny, ale uměl na celou dobu zaujmout, byl v něm nápad. Pokud máte rádi drama, tak doporučuju.

Zítra máme ještě volno, i když Velikonoce, jako takové byly dnes. Dostala jsem od Cindy a Rona šestou řadu Dawson´s creek (ještě mi zbývá 4tá a 5tá, Cindy si prý nebyla jistá, které mi ještě schází), pak nějaký Audio disk "the reason for God", což jsem nějak nepochopila, protože můj názor k náboženství znají, Cindy mi to vysvětlila tak, že si myslela, že bych to mohla poslouchat třeba když se jdu projít, že je to lepší než to číst a že je to "vhodné" pro tenhle svátek, abych pochopila jeho podstatu. Tak jsem jí trošku rozpačitě řekla, že bych to stejně nečetla, ale poděkovala jsem. Já vím, že jsou Velikonoce křesťanský svátek, ale vzhledem k tomu, že jsem nevěřící a oni to vědí, nechápu, proč mi dávají CDčko s názvem "Důvody (proč věřit) v Boha" ..

2009-04-10T21:13:00.002-04:00

Dnes jsme měli Velikonoční volno .. Ron měl taky volno z práce a tak jsme jeli na takový malý výlet do "amishského obchodního centra" ..O Amiších jsem se už myslím zmiňovala někdy v červenci, když jsme byli na jejich farmě s kempem ..Mně to středisko trošku připomínalo Prior .. takže jsem to tam asi třikrát prošla a vůbec nic jsem nekoupila (vlastně kecám, koupila jsem si sušené maso :-)) ..

Včera jsem během večea zkoukla Annie Hall a Smart People .. Annie Hall je úžasný film - chytrý, originální a vtipný.. v poslední době zjišťuju, že na těch starších filmech něco je. Já vždycky chtěla sledovat jen ty nové, ale ono už se obecně stejně nic nového nevymýšlí, většinou je předlohou stejně něco, co už natočené bylo a ne málokdy je ten "starý originál" lepší .. na nové filmy jsem ale samozřejmě nezaneřela, třeba Smart people je komedie z loňského roku se Sarah Jessicou Parker a užasnou Ellen Paige, kterou mám čím dál radši. Nejsem si úplně jistá, jestli ten film byl tak "smart", jak je uvedené v názvu, ale ztráta času to podle mě nebyla.

Znovu jsem přišla na chuť CD Toni Braxton - Secrets. Můj ťatka ho má v autě a celá moje rodina by určitě potvrdila, že jsme s ním už zažili strašně moc věcí ... a já ho po celou dobu, co jsem tady neposlouchala a připoměla jsem si ho až dnes, když jsem na facebooku vybírala "the best songs ever" ... Miluju hlas Toni Braxton, podle mě je jeden z nejlepších, co jsem kdy slyšela. A moc mě těší, že najednou poslouchám ty písničky a tak nějak "automaticky" jim rozumím ..

Včera v govrtnment jsme dělali cvičení na rozdíly mezi kapitalismem, sociální demokracií a komunismem. Pracovali jsme ve skupinkách a pobavili mě moji spolužáci, když se mě zeptali "and your country is democratic?" .. Já bych to možná i pochopila, kdybychom se o tom už několikrát nebavili ... ale co mě dorazilo nejvíc bylo to, že nebyli schopní napsat jak příklad komunistické země (klidně i bývalé), tak ani kapitalistické .. proboha a v jaké zemi teda žijí oni? .. jedna z těch spolužaček to pak komentovala slovy - "oh my gosh, we are stupid, guys" ... bez komentáře :-) ..

Dneska jsem četla na idnes.cz "Kouzlo Baracka Obamy" a mimo jiné se tam zmiňují o tom, že narozdíl od nás se Američani učí, jak mluvit. Podle toho, co jsem viděla, to není až tak úplně pravda. Jo, jsou tu předměty jako "speech", "drama", kde se studenti učí, jak se správně vyjadřovat, porozumět a umět vysvětlit text, ale tyhle předměty má tak maximálně 30% celé školy. A naopak jsem se několikrát setkala od učitelů s tím, že já a Agathe máme daleko lepší vyjadřovací schopnosti než Američani .. já bych si tím tak jistá sice nebyla, ale je fakt, že celkově Amící používají neuvěřitelné množství "like", "uhm" a dalších berliček a spoustu slangových výrazů .. tím nechci říct, že mi je nepoužíváme, ale jednoduše si nemyslím, že bychom ve vyjadřování (obecně) byli pozadu. Souhlasím ale s tím, že Obamovi se umění mluvit rozhodně nedá upřít. Dokonce bych řekla, že to je jeho největší přednost - "okecávat", ale v podstatě neříct nic k věci :) .. jsem zvědavá, co ještě předvede ..

2009-04-07T21:19:00.002-04:00

Tady dneska normálně sněžilo. Ráno jsem se probudila, kouknu z okna a najednou bílo - tak 6 cenťáků sněhu. To mě zas úplně rozhodilo .. naštěstí měl dneska Ron volno, tak mě vzal do školy, protože já už svoje zimní boty hodila pod postel a vytáhnu je, až se budu balit. Já už zimu ignoruju.

Včera jsem odpoledne trávila s Terkou, mou kamarádkou z kempu, která přijela do Cantonu se svou hoostfamily navštívit rodiče její hostmom .. Dokonce jsem tam přijela o něco dřív, než Terka dorazila, ale ti rodiče byli hrozně přátelští a pořád se mě na něco ptali, tak jsem se ani necítila tak divně. S Terkou jsme komentovaly, že večeře kterou jsme měli se skoro podobala té, co byla na thanksgiving - kuře, topinabury, kukuřice apod... a pak jsme si spolu asi dvě a půl hodiny povídaly, z 99% v angličtině a já nevím, jak to přišlo Terce, ale já jsem si to užila .. Pak pro mě přijela Cindy, její brácha bydlí kousek od domu, kde jsem byla, tak jsme se ještě stavovali na otočku k nim a jsem hrozně ráda, protože Jimmyho práce je dovážění něčeho (nevím přesně čeho) do jiných států USA, takže často jezdí do Detroitu, Chicaga, do New Yorku (i když prý ne do New York city) apod. a domlouvali jsme se, že by mě na některou z těch cest vzal, abych tu taky něco viděla ... vím, byla jsem v Las Vegas, ale jinak jsem fakt pořád tady .. což mi přijde škoda, když jsem tak "blízko" všech těch států, takže chci využít každou příležitost .. snad to vyjde ..

Ptala jsem se Mr. Swope, jak se mu líbil Obamův proslov v Praze a říkal, že jo a že "nám" děkuje, že jsme se o "jejich" prezidenta tak hezky starali :-) ..
V physical fitness jsem se pak po posilování a běhání chvilku bavila s učitelkou a nějak jsme se dostaly k jídlu a k arašídovýmu máslu a ona říkala, že tady prodávají i "peanut butter and jelly pizza", což si teda moc neumím představit .. tohle je ale úplně bezvýznamná informace, akorát mě to zaujalo :) .. a ještě mě jeden kluk z téhle třídy pozval na "date" o víkendu .. tak jsem mu řekla, že jo, proč ne .. ještě by mě mohl pozvat na prom, že? :-)) .. musím se přiznat, že se mi vzhledově nijak zvlášť nelíbí, ale je to sympaťák ... tak uvidíme .. zítra je ale poslední možnost koupit lístek na prom, tak nevím, jak to udělám ..

competition - pics :)

2009-04-05T19:01:00.013-04:00

1st competition

2009-04-05T19:00:00.003-04:00

datum a čas: 5.5.2009, 12:30
místo: Akron, OH
song: Party People (s malou úpravou)

Pamatujete, jak jsem psala, že máme soutěž v sobotu? Hmm, tak byla v neděli. Naštěstí se Cindy ještě jednou podívala do mailu a zjistila to ještě předtím, než jsme vyjeli .. Ryan dokonce ještě ani nebyl vzhůru .. A jaké to bylo .. jedním slovem skvělé. Fakt jsem si celý ten půl den užila. Ron měl dneska volno v práci (ne kvůli nám, má skoro každou neděli volno), takže jsme do Akronu vyrazili všichni a docela se cestou nasmáli .. Já asi mimo jiné připsala na účet další "perličku", když jsem něco povídala, pak Ryanovi někdo volal, tak jsem přestala a pak se mě Ron zeptal, co jsem to říkala a já si nemohla vzpomenout a tak říkám: "nothing, that was important" :-D (místo wasnt important nebo unimportant) .. není to sice taková perla jako "lež a játra", které jsem tu zmiňovala, ale taky jsme se pobavili :) ..

A pak jsme přijeli do místního "palace theatre" a šli s Ryanem do zákulisí. To bylo úžasné, vidět tam všechny ty holky (a pár kluků), jak se chystají, zkoušejí si choregrafie a jsou nervózní .. připomělo mi to dobu, kdy jsem začínala tancovat a jak jsme se vždycky před vystoupením chystali a pobíhali všude možně ... Náš kostým není nijak složitý, takže jsme připravení byli docela rychle a protože jsme měli asi hodinu, šli jsme se dívat na ostatní soutěžící a musím říct, že někteří z nich byli dokonalí. Speciálně pak kluci. Těch tam fakt bylo jen pár, ale do jednoho byli neuvěřitelní. Většina z nich dělala piruety, salta, skoky .. tak přirozeně, jako mi "ostatní" chodíme ... fakt jsem na některé tance zírala s otevřenou pusou ..

A pak už se dostalo na nás. Jestli mám být upřímná, nemyslím si, že náš tanec je nějak zvlášť efektivní, je hodně takový "při zemi" .. plus většina z nás (včetně mě) nějak pořád nemůže nahnat výraz do tváře, takže to občas působí docela plytce... Ale si myslím, že jsme tam na tom pódiu předvedli to nejlepší, co jsme mohli s tím, že si myslím a doufám, že příští soutěž se nám povede líp. Už teď se na ni těším.

Nakonec jsme vyhráli. Možná to bylo proto, že asi nebyla velká konkurence v naší kategorii (já je teda neviděla, ale Cindy s Ronem říkali, že ty ostatní skupiny byly buť nudné a nebo to byl spíš jazz než hip hop, ale kdo ví, jestli to neříkali jen proto, aby nás potěšili :-) .. I ostatní z "Candy Apple´s dance studio" se většinou umístlili, takže si myslím, že jsme jako celek docela uspěli.

Focení i natáčení bylo zakázané, protože tam měli fotografa a myslím, že i kameramana, takže pokud si chtěl někdo odnést fotky, musel je koupit. Cindy s Ronem je koupili, já už si je stáhla do notebooku, tak jich pár přidám .. akorát na spoustě z nich nejsem vidět, protože jsem zrovna tancovala v blém úhlu .. ale ono to zase tak moc nevadí :)

2009-04-02T16:44:00.003-04:00

Úplně neuvěřitelně mi zlepšuje náladu to nádherné počasí, co už tu několik dní máme .. Asi to píšu pořád dokola, ale myslím si, že to s člověkem dělá hrozně moc .. konkrétně mně to dodává energii a chuť dělat spoustu věcí ..

Škola je teď taky v pohodě, i když se s těmi domácími úkoly snad roztrhl pytel .. V angličtině jsme dnes, jako už po několikáté, šli do knihovny, každý z nás měl notebook a vyhledávali jsme si informace pro ten náš projekt o kariéře, kterou bychom rádi dělali .. Vždycky si připadám jako v nějakém filmu, s těmi počítači, kolem knih a ve skupinkách, které si mezi sebou povídají a baví se :) .. V historii jsme zase psali test, ale já už to nějak ani nevnímám, vždycky tam něco odškrtnu, většinou jedinou odpověď, které nerozumím, protože už jsem vypozorovala, že ta je většinou správná a dál si toho moc nevšímám .. za čtvrtletí mám C a to především díky tomu, že dělám úkoly, protože ty vám tady v Americe fakt vytváří známku ... teoreticky, i kdybych teď měla F na konci budu mít jako výslednou známku D, takže vím, že nepropadnu .. ale budu se snažit si to C udržet, abych se za sebe nemusela stydět... A navíc mě teď to probírané téma docela zajímá. Jsme u studené války a baví mě poslouchat, jak ji vnímají ti z "druhé strany" železné opony ...

Včera (nebo předevčírem?) jsem dostala svou vůbec první mikinu a tepláky, kterou jsou součást nějakého týmu... Když se tak zamyslím, tak jsem nikdy vyloženě do žádné skupiny nepatřila, takže je to pro mě nová zkušenost .. a docela se mi líbí, i když jsem pořád radši sama za sebe. Vím, že tyhle týmové záležitosti nejsou jen v Americe, ale určitě byste si všimli, že jsou tu v mnohem větší míře než v ČR. Ať se jedná o sport, tanec, hudbu nebo "jen" školu, ke všemu mají trička, mikiny, tepláky, šortky, čepice a kdo ví co ještě ... Tady je to vážně móda, na trendy se tu obecně moc nehledí a ve škole uvdíte minimálně polovinu studentů právě v těchto školních tričkách a teplácích .. ano, teplácích, ty se tu nosí snad všude .. a musím říct, že jsem to od Američanů docela i pochytila - doma bych asi v teplácích nikam nešla, ty bych si schovala na tělocvik, běhání apod., tady v nich občas chodím i do obchodů, když jsem líná se převlíkat :) ... ale nechci házet všechny do jednoho pytle (Amíci by řekli do krabice :)), občas vidím pár hezkých modelů .. celkově si ale myslím, že je tu móda, taková ta každodenní mnohem uvolněnější a "kontroverznější" než u nás ..

Před chvilkou jsem se vrátila z generálky na sobotní soutěž, takže jsem viděla i ty ostatní tance a už se na to hrozně těším .. na tu atmosféru a taky na to, že se mě konečně bude něco týkat .. většinou jsem spíš pozorovatel, což je ale moje chyba .. tohle je ale dobrý krok, jak se přesunout na druhou stranu a nebo, přinejmenším, alespoň doprostřed :-)

2009-03-30T21:55:00.003-04:00

Právě jsem se vrátila z kina, byla jsem na "Milk" .. Musím se přiznat, že první polovina mě docela nudila, ale po tom, co se Harveymu začalo dařit se to docela rozjelo a z toho kina jsem odcházela s tím, že to byl skvělý film a že Sean Penn si toho Oscara na 100% zasloužil... Včera jsem pro změnu byla na filmu "Last chance Harvey" s Dustinem Hoffmanem a Emmou Thompson .. příjemný romatický film odehrávající se v Anglii, vesměs hodně jednoduchý, ale ne nudný ... Já si to "dolarové kino" fakt užívám ... ty filmy se tam sice dostanou zhruba čtvrt roku po premiéře, ale pokud ten film "nutně" nemusíte hned vidět, je lepší si počkat. Necelých 9 dolarů vs. 1 dolar za lístek je docela rozdíl ..

Minulý pátek jsme měli tzv. "seminář" o tom, co nás "seniory" čeká potom, co odmaturujem ... Povídala nám o tom taková temperametní mladá afroameričanka - začala s "graduation day", jak všichni půjdou slavit, jak maminky a tatínkové budou pyšní na své děti, jak všechno bude úžasné a nic jiného nás nebude zajímat .. a pak "přitvrdila" .. co potom? někteří z nás půjdou na vysokou, někteří půjdou pracovat, někteří nebudou dělat nic .. že všechno záleží na nás, že se najednou nebudeme moct "schovat" za označení středoškolák apod... dokonce jsme počítali kolik peněz utratíme za měsíc .. tady se fakt počítá s tím, že odmaturuješ a jdeš z domu .. na jednu stranu je to asi dobře, na druhou se tady končí škola ještě o rok dřív než u nás a přijde mi to docela "drsné" ... ale možná jsem moc zhýčkaná, co já vím ...

V US govt. jsme dnes měli zajímavou debatu o utrácení peněz .. Mr. Swope se vážně rozpovídal, dostal se i k tomu, že Amerika už není a nebude tou "jedinou" zemí, kterou budou všichni poslouchat. Dal to do souvislosti s "dvojčaty" 11. září 01, což si nejsem přesně jistá proč, ale zmínil, že Čína, Rusko, i Evropská Unie, že se všichni dostáváme na stejnou úroveň, že už to není USA, pak dlouho nic a pak ten zbytek .. Mrzí mě, že nejsem schopná nějakým způsobem "přetlumočit", co všechno povídal, ale musím říct, že mě dneska ta hodina vážně bavila ..

2009-03-29T00:21:00.002-04:00

Dnes byl pohřeb Cindy babičky ... ze začátku jsem i docela chtěla napsat, že to probíhá podobně jako v ČR (i když tolik zkušeností s pohřby nemám, byla jsem na dvou), ale jakmile ten obřad začal, musela jsem to trošku pozměnit. Tak jako většina pohřbů u nás, i tady se všichni sešli v kostele (opět typickém americkém, v kostele, jaký známe u nás, jsem byla jen jednou a to když jsem v listopadu byla na svatbě dvou katolíků) ... jenže narozdíl od "proslovů" v ČR, kdy je to v podstatě takové povídání o tom člověku, co zemřel, jaký byl apod., tohle bylo spíš jako jedno z nedělních kázání. Otázku, která začínala: "do yo believe ...." ten pastor položil za hodinku a něco asi 20krát (pak jsem to přestala počítat) ... většinou se nás ptal, jestli věříme, že Ježíš Kristus je Bůh a Bůh je náš spasitel a že pokud nevěříme, tak je tohle skvělá příležitost začít věřit, protože když uvěříme, tak nespatříme v "Kingdom of God" jenom tuhle babičku, co právě umřela, ale především "Jeho" samotného ...do toho tam jedna nebo dvě paní říkaly pořád "that´s right" a "amen" a co jsem tak viděla hlavy předemnou, všichni jí jen souhlasně kývali. Modlili jsme se za celou dobu asi 8krát a pak to, naštěstí, skončilo. Teda pak se ještě jelo na hřbitov, kde proběhly další modlitby, ale to už netrvalo tak dlouho. A ještě jednou jsme se vrátili do toho kostela, kde bylo připravené nějaké jídlo ... Tak tohle je můj zážitek s americkým pohřbem .. :)

Měla jsem hroznou chuť se "vzdělávat", ale i přes hodně projektů a úkolů se mi do ničeho konkrétního nechtělo, tak jsem se po procházce dívala na Veronicu Mars a pořád jsem klikala na další a další epizodu, že jsem si ani nevšimla, že jsem se dodívala na poslední epizodu .. nevím, co teď budu dělat :-)) ..

A teď jsem si vlastně vzpoměla, že jsem jeden úkol dělala. Vyjímečně jsme do historie dostali docela zažívný .. Dostali jsme na papíře "síť" všech amerických prezidentů (kromě Obamy, ten je asi ještě moc "čerstvej") a o každém z nich máme zjistit, co během svého prezidentování udělal a neudělal a vybrat, kdo byl podle nás nejúspěšnější .. Zatím se rozmýšlím mezi Lincolnem, Washingtonem a Franklinem Rooseweltem .. ale máme ten úkol rozdělený s Agathe, tak ještě uvidím s čím přijde ona :) ..

2009-03-26T21:55:00.002-04:00

To, že padla vláda a že Topolánek označil Obamovo utrácení jako "cestu do pekel" se propírá nejen v českým médiích, ale i zahraničních a tedy i amerických. Ron s naším premiérem dokonce včera souhlasil, když si přečetl jeho názor na o "činech" amerického prezidenta... Mě spíš zajímá ta padlá vláda. Moc to nechápu, proč se o to Paroubek pokoušel na popáté právě teď, v půlce našeho předcednictví v EU. Možná se zalekl spoupající popularity ODS v posledních průzkumech a nebo faktu, že si Topolánek jako předseda EU nevede vůbec špatně. Nevím, každopádně se mi představa, že by ná měl on s komoušema na zádech znovu vládnout vůbec nelíbí. Doufám, že se většina lidí vzpamatuje a ať v předčasných nebo standartních volbách zvolíme znovu ODS. Vždyť je to až směšné, jak se ty vládnoucí strany pořád mění. Zvítězí ČSSD - lidem se to nelíbí, tak příště zvolí ODS a naopak .. takže ani jedna strana nestihne nic pořádně "zreformovat" a už je u vlády zase ta druhá .. ale co já vím, moc tomu nerozumím :) ..

Jinak dnešek byl volnější, vlastně celkově docela nuda .. není o čem psát, tak už půjdu asi spát ... no a teď koukám, že se to rýmuje :-)) ...

2009-03-24T21:11:00.004-04:00

Včera, po dlouhé době, jsem nenapsala ne z "lenosti" nebo (ne)nálady, ale protože jsem vyloženě nestíhla. Za úkol na zítřek mám rovnou 3 kapitoly z historie, vlastně můžu být ráda, že jsem začala už včera, protože za dnešek bych to rozhodně nestihla. Probíráme druhou světovou, takže o tom ze školy přece jen něco vím, ale Amerika si k tomu, jak jinak, přidala různé "acty" a "committees", podle mě absolutně nesouvisící s válkou, ale proč to dělat jednoduše, když to jde i složitě. A dokonce jsem se i pobavila, když jsem četla notes, Amerika ve válce s Japonskem - atomové a uranové bomby na Hiroshimu a Nagasaki a poslední slova: "we (America) won!!!" So typical :) ...

Ale není to jen v historii, kde se mi zdá, že nám dávají víc "práce" něž za celý rok dohromady. Např. v angličtině čteme Gulliverovy cesty, máme na to 4 stránkové testy a dostali jsme "senior assignment", který když nesplníme nám nedovolí maturovat. Jedná se o projekt, který musíme dělat o povolání, kterímu se chceme věnovat. Musíme o něm přečíst knížku, udělat rozhovor s někým, kdo už se tímto povoláním živí, nebo s ním má alespoň něco společného, udělat o tom prezentaci a předvést to před skoro celou školou. Možná to někomu připadá jako banální úkol, ale pro mě je to docela vyzývající, jsem na sebe zvědavá ..

Do toho máme příští týden první soutěž, takže se zvyšují zkoušky, musím udělat další prezentaci o ČR pro ASSE a Cindy(ina) 102letá babička dneska zemřela, takže bude v nejbližší době pohřeb .. Dopoledne asi zavolali z domova důchodců, kde už několik let bydlela, že umírá, takže za ní všichni - Ron, Cindy, Ryan a Cindy taťka jeli a stihli se s ní rozloučit .. Stejně je to úžasný věk, jakého se dožila ..

Jo a před tím, než se dneska rozloučím, tady je odkaz na Ryana a jeho "vítězné" vystoupení :-)

Mania called "Twilight"

2009-03-22T19:41:00.005-04:00

Prosím, řekněte mi někdo, že tahle série knížek a filmu u nás není taková mánie jako tady?!! Protože tady je to VŠUDE - každý to miluje, každý o tom mluví, každý nosí toho upíra na tričku nebo má plakát v pokojíčku .. dokonce Cindy o tom mluví v jednom kuse, poslouchá to z audio disku, na filmu byla dvakrát v kině - z toho jednou "donutila" jít i Rona, a pořád mluví o tom "sparkling boy" .. i Ryanovi se to líbilo, pokud vím, tak na tom byl v kině taky dvakrát .. dokonce jsem dole v obýváku viděla, že koupili DVDčko, za 30 dolarů!!! DVDčko za 600 stovek v dnešní době? Navíc s takhle průměrným filmem? .. Dobře, už končím, vím, že se každému líbí něco jiného .. jenže tohle je přesně ten případ, kdy se vám něco nelíbí už proto, že se to líbí každému - ne, že předtím by mě to bavilo... I moje sestřenka mi dneska na skypu nadšeně vyprávěla, jak ten film dostala k narozkám a už ho viděla 4krát :) .. Můžete mi někdo říct, co je na tom tak zvláštního, že to zaujalo takové masy lidí?

Zato mě čím dál víc baví Veronica Mars. Když jsme ji celá "rodina" začali sledovat, dívali jsme se na to docela pravidělně, ale v poslední době jsme nějak neměli příležitost se všichni sejít v jednu dobu a sledovat to. Vždycky chtěl každý z nás dělat něco jiného. A protože mi scházela ještě sezóna a půl, dali mi to do pokoje, abych se na to dodívala sama, když už to stejně viděli... a baví mě to snad ještě víc. Kristen Bell se pro tuhle roli snad narodila. S dabingem, když to dávali na Nově, jsem to nikdy neviděla, ale docela věřím, že to bez jejího originálního projevu docela ztrácí na kvalitě. Během tří dnů jsem viděla asi 10 dílů, takže jsem se dostala do té třetí, zatím poslední řady (nechápu, proč ten seriál zrušili, aniž by ho nějak normálně ukončili - podle toho, jak jsem to tak na netu sledovala to určitě nebylo neúspěšné). To vypadá, jak kdybych celý ty dny seděla u notebooku ... no .. skoro, ale byla jsem se i projít - dohromady tak 4 hodinky za ten víkend, takže to není tak špatné :) ... jinak je ale fakt, že jsem se docela flákala .. no, za dva týdny máme první soutěž, tak se alespoň bude něco dít :) ...

2009-03-21T10:55:00.002-04:00

Ozavat se jednou za týden? hmm, nějak jsem zlenivěla, ale v podstatě je to proto, že jsem se spoustou lidí, co to tu čtou v kontaktu i jinak, takže už se mi pak moc nechce sem nic psát. A navíc si myslím, že číst pořád dokola každý den to samé taky není moc zábavné ..

Ale tenhle týden byl nabitý hodně, hlavně po psychické stránce - začalo to už v neděli, hned po mém odjezdu z Columbusu, kdy naši koordinátorku Dee chytil slepák a hned další den musela na operaci. Taky byly ty OGT testy, které mi sice přišly o něco lehčí něž minule, ale vůbec si netroufám tvrdit, že jsem je udělala. Doufám že jo, asi bych si přišla hloupá, kdyby ne. Částěčně mi je ale ovlivnila smutná zpráva, která se ke mně donesla ve středu z ČR. Lidi, kterých se to týká ví, ti ostatní mi snad prominou, že o tom se tu bavit nebudu.

Včera bylo finále Canton Idolu. Ryan ve své kategorii, kde byli 3, vyhrál. Ale .. nemůžu říct, že by zpíval špatně, vlastně se mu to včera povedlo, zasloužil si to. Celkově to bylo mnohem lepší než semifinále. Nikdo nezpíval vyloženě špatně, až jsem se divila, protože minule jsem tam žádný vyložený talent nenašla a včera bych jich zmínila hned několik .. Poznala jsem tam Ronovi prarodiče, jeho děda mi vyprávěl, jak měl těsně před druhou světovou válkou přítelkyni v Československu.. Moc jsem mu nerozuměla, ale bylo to milý.

A Cindy říkala, že mi asi našla "rande" na prom :). Jde o syna sousedů, druhák na výšce. Ale nechval dne před večerem - ještě jsem ho neviděla, je mimo město. Pokud si ale budem alespoň trochu rozumět, tak s ním půjdu, protože sama tam nejdu ani náhodou... Mamka se divila, jaktože mě nikdo nepozval... Hmm, já se ani tak nedivím, bavím se s hodně klukama, ale nikoho asi nezajímám natolik, aby mě chtěl vzít na prom .. stejně je ale ještě čas ..

2009-03-17T20:11:00.005-04:00

Ve vzduchu je čím dál víc cítit Jaro. Teda ne, že bych se ven vůbec dostala, místo toho ležíš v posteli a nudím se u počítače (= x zodpovězených kvízů na facebooku apod.) a nebo se snažím dělat úkoly (ha!), ale dneska jsem ven přece jen jít musela a to, když mě po víc než třech měsících "donutili" vstávat v šest a jít si napsat OGT test z matiky. Vlastně to ani tak není "jejich" chyba, kdybych ho udělala už napoprvé, šla bych do školy až na dvanáct a nebo, v dnešním případě, vůbec. Každopádně jsem musela jít pěšky, protože Ron měl volno v práci, Cindy v tuhle hodinu taky většinou spí a tentokrát i Ryan, který OGT testy zatím psát nemusí, spal. Tak jsem tak trošku "protestně" nechala vzkaz v kuchyni, jestli by pro mě někdo po těch testech nemohl přijet, že jsem si vzala prášek, ale že se vůbec necítím na to být ve škole až do tří. A Ron tam opravdu v těch 10:15 byl, omluvil mě a říkal, že jsem ho klidně měla probudit: "I feel bad that you had to walk to the school. I didn´t know you had to be there so early." Ta procházka ale vlastně vůbec nebyla špatná, jak jsem byla nadopovaná tím práškem, tak to šlo. A ten test byl .. já nevím. Minule mi to fakt bylo jedno, vůbec jsem se nesnažila a byla myšlenkama někde jinde. Tentokrát sice taky bylo těžký se soustředit, ale snažila jsem se, tak snad to vyjde. Už minule jsem to nedala o jeden bod. Tak snad mi ho tam tentokrát někde najdou. Zítra žádný test nemám, ale ve čtvrtek a v pátek budu dělat ještě social studies a science.

Včera jsem byla poprvé za celou dobu u doktora. Strávila jsem tam 4hodiny, chtěli po mě 25 doláčů (což ale chtějí po všech, nebyla jsem vyjímka jen proto, že jsem "cizí"), což jsme s mamkou konstatovaly, že je až směšné, že někteří z nás v ČR mají problémy zaplatit v přepočtu asi dolar a půl .. ale vzali mi krev, výsledky byly hned v tu dobu, co jsem tam byla a byli moc fajn. "Můj" doktoe se narodil v Maďarsku, takže věděl Prahu, Bratislavu, dokonce Čechy a Moravu a souhlasil se mnou, že je tady škola lehčí a tak :-)

Díky té střevní chřipce jsem si neužila ani ten víkend v Columbusu. To je tak, když se někam těšíte. No, alespoň jsem si užila hotelu, který jsem si zaplatila. Ale všichni na mě byli moc hodní, pořád se vyptávali jestli něco nepotřebuju a tak .. Večer se mi udělalo líp a všichni chtěli vidět Slumdog Millionaire, tak jsem na to šla ještě jednou s nima. A líbilo se mi to asi ještě víc než poprvé. Jinak ta moje nemoc měla další výhodu, že jsem jako snad jediná neutratila téměř žádný peníze :-) A poznala jsem spoustu exchange studentů, kteří znají Lennie, jednu z naší "české campové čtyřky", se všema jsem si povídali docela dost. (Ta jedna fotka je se všema exchnage studentama a ta druhá s Evčou u snídaně)

A konečně to sushi ve čtvrtek. Bohužel už se mi to nechce nějak podrobně popisovat, ale byla to paráda. Zjistila jsem, že to fakt není tak těžký jak jsem si myslela a hrozně moc se těším, až si ho někdy doma připravím ..

2009-03-16T19:00:00.002-04:00

Takhle dlouhou přestávku jsem ještě neměla, co? Bohužel jí "musím" ještě prodloužit, protože mám střevní chřipku (takhle často nemocná nebývám dokonce ani doma) a vůbec nemám náladu sem něco psát. Přitom je docela o čem. Tak budu doufat, že si to všechno zapamatuju a snad to zapíšu zpětně. Jinak tento týden je OGT week, takže i se v té škole kvůli těm testům stejně ukázat musím .. vidím to ale tak, že po nich radši půjdu domů, což mi koneckonců řekl i doktor. Tak se "nezlobte" za tak dlouhou absenci .. :)

2009-03-13T18:54:00.002-04:00

Teď se tu přes víkend neukážu, jedu do toho Columbusu ... včera proběhlo to učení se sushi, byla to paráda, snad o tom napíšu, až se vrátím .. teď už se pomalu chystám na večer, kdy bude naše hip hop maraton zkouška :) .. tak přeju hezký víkend :-)

2009-03-11T20:21:00.002-04:00

Po dnech, kdy jsem se necítila dobře a jediné, co jsem si přála bylo být doma teď přicházejí na řadu dny, kdy se cítím moc fajn a vyloženě mě to tu baví. Jako třepa včerejší hip hop class s Jay J(em) ... Včera jsem si to vyloženě užívala, navíc jsem se cítila dobře, takže jsem tancovala snad na 101%, čehož si Jay J všiml a "musela" jsem tancovat sama před všemi .. ale o to nejde, spíš jsem chtěla napsat, že tak jak jsem se cítila včera na té hodině hip hopu jsem se už dlouho necítila .. A v pátek máme zkoušku na soutěž od 8mi večer minimálně do půlnoci a přiznám se, že už teď se nemůžu dočkat. A hned v sobotu ráno vyrážíme na víkend do Columbusu, na což se taky moc těším.

A to jsem ještě nezmínila, že už zítra odpoledne se jedu do Clevelandu učit "vyrábět" sushi. Můj vánoční dárek .. Viděla jsem pár fotek, kdy ho doma dělala moje sestřenka, která se to (údajně?) učila pro změnu v Anglii a těším se, až přijedu domů a jedno odpoledne to zkusíme spolu :) ..

Teď jsem sama doma a to si taky hrozně užívám. Pustila jsem si naplno Kryštofy a lítám tady po domě a "zpívám" :) To už mi hrozně chybělo ..

Na US history jsme dnes měli supl, takový starší afroameričan, který, když zjistil, že jsem exchnage student se s velkým zájmem vyptával na všechny možné otázky a dokonce jsem mu ukazovala ČR na mapě, kterou má Mr. Swope ve třídě. Sice je to mapa, která zobrazuje Evropu před druhou světovou, takže jsme tam jako ČSR, ale lepší než nic .. Byl to moc milý rozhovor.

za 100 dnů letím domůůůů :)

2009-03-09T21:29:00.002-04:00

Dneska to vyprávím všem na potkání .. to, že mě tu ještě čeká 100 dní... Před pár minutama jsem to zmínila i Ryanovi a on na to jen odvětil, že to vypadá, jak kdybych se toho už nemohla dočkat. Tak jsem mu řekla, že to samozřejmě není pravda, že se mi tady líbí, ale že se i těším domů, což přece není nic divného, ne? :) Ale docela hezky jsme si spolu popovídali, o jazycích, různých zemích a tak ...

V US history jsme dneska srovnávali Great depression s Great recession (tak nazývají Američani současnou krizi) a když jsme se dostali k bodu, kdo tu krizi "zavinil", tak podle Mr. Swope tu první - Great depression, zavinila Evropa. Napsal na tabuli příklad Francie, aby naštval Agathe, pak se ještě podíval na mě a dopsal tam Czechoslovakia :D .. tak jsem mu řekla, že to nevadí, že Československo už stejně neexistuje :)

Konečně jsem dokončila tu svojí prezentaci o Canterburské povídce - o Převořce (prioress), což jsem fakt dlouho vůbec nevěděla, kdo to je. Dokonce jsem si myslela, že prioress je muž :) .. každopádně wikipeadia a podobné stránky jsou velmi helpful .. akorát na tom musíte pracovat doma, protože ve škole jsou 2/3 stránek zablokovaných ... vždycky tam napíšou i důvod, proč - takže třeba, že je to "entertainmet", "forum" nebo dneska jsme s Agathe narazily na "help cheating with school project", fakt takhle doslova :) .. pochopila bych, kdyby zablokovali nějaké vážně nezvhodné stránky a chápu i, že chtějí, aby ty projekty byly co nejvíc "vlastní", ale někde ty informace přece sehnat musíme, ne?

Aby toho nebylo málo, vyrobila jsem i projekt do matiky. Mohlo to být cokoliv, co se jakkoliv týká matematiky, tak jsem udělala poster o české měně. Vytiskla jsem všechny bankovky a mince, co máme, napsala pár faktů a "vysvětlila", jak se koruny přepočítávají na dolary a naopak .. tak snad jí to bude stačit ...

Včera se posouval čas na letní, takže teď budeme mít pár dní rozdíl "jen" 5hodin .. Kvůli tomu jsem včera nemohla spát, jak je to posunuté .. snad to bude dneska lepší ..

2009-03-07T23:51:00.003-04:00

Dneska bylo venku jako v létě .. ale vážně .. v sedm večer bylo 21 stupňů, což je skoro až neuvěřitelné, vzhledem k tomu, že před týdnem jsme se z okna koukali na sníh. Takže moje dnešní procházka byla po těch třech měsících, kdy se ven jen tak moc jít nedalo, úplně skvělá - ten "nový", čerstvý vzduch dělá divy. "Doma" ale bylo docela dusno, protože Cindy naplánovala nějaký program, který se nakonec sesypal, ne kvůli ní, kvůli něčemu jinému a ona z toho byla pěkně zklamaná nebo jak to říct .. pak se ještě hádala s Ryanem, fakt mám v poslední době pocit, že na něho kričí už jen když mluví a já to nechápu, protože ani nic nedělá, nějak puberťácky se nechová .. asi jen nějaké špatné období, doufám ... netvtipnější je, že Ron se na to vždycky kouká, klidně, a snaží se to nějak urovnat, ale přesto je vidět, že už mu to taky leze na nervy.

Včera jsme se dívali na Amélii, chtěla jsem Ronovi a Cindy ukázat nějaký "pořádný" evropský film a myslím, že se jim to líbilo. Říkali, že je to úplně něco jiného a mluvili o tom pak ještě docela dlouho. Já jsem ji viděla taky po nějaké době a jenom jsem se ujistila, že právem patří do mé TOPky .. Dneska jsem byla s Ryanem v "dollar theatre" na Marley and me. Byl to pěkný film, docela realistický, i když němůžu mluvit z vlastní zkušenosti .. ale připadalo mi to tak :) .. a Ryan prý poprvé u filmu brečel .. no, nevím, jestli fakt brečel po prvé, ale nějaké slzy jsem u něj viděla ..

Ve škole je docela nuda, až na občasné "vzruchy", jako to, že někdo poškodil něco v tělocvičně, takže teď nikdo nemá dovoleno tam být bez dozoru nebo pár malých "epizodek" s Mikem. K tomu prvnímu můžu říct, že jsem se s tím nikdy osobně nesetkávala v takové míře - jako právě tyhle škody, krádeže, bitky .. vždycky to šlo mimo mě a těď si uvědomuju, že se to vlastně děje, často a blíž než jsem si myslela .. A co říct k Mikovi .. asi nic, několik týdnů jsme spolu moc nemluvili a v pátek jsme na sebe nějak narazili a měli docela pěkný čas .. jedná se mnou jinak, asi pochopil, to co jsem mu naznačovala ... nic z toho nebude, ale baví mě s ním nějaký ten čas trávit a nemám co ztratit ..

V historii jsme teď ve 20tých létech 20.století, ve věku zrození jazzu, Henryho Forda, "ztracené generace" apod., kde už si já naopak nepřijdu tak ztracená a je docela fakt mít pro změnu v té hodině co říct .. Tím nechci říct, že bych se v tom nějak vyznala, ale rozhodně je mi tohle období bližší ty úplné začátky Ameriky apod.

2009-03-04T19:47:00.002-04:00

Ryan si nakonec vybral "let me entertain you", což je sice taky Robbieho písnička, ale naštěstí to není jedna z mých úplně nejoblíbenějších, jako by byla Angel. Každopádně mě hrozně vytáčí, jak teď Cindy sleduje všechny Robbieho videa a hledá, co by "zkopírovala" .. Rynovo jediné štěstí je, že tady Robbieho moc lidí nezná, takže alespoň nebudou tak srovnávat, ale když už na ten originál nemám, tak se to alespoň snažím prezentoval úplně jinak a nesnažím se za každou cenu napodobit nenapodobitelné, ne? Ale nebudu se tady zase rozčilovat, stejně to za to nestojí :) ..

Před pár dny mi začal psát můj "secret admirer", ze kterého se nakonec vykluboval Patrick z mé US history class :) ..Agathe mu dala moje číslo se slovy "be nice" ... ale jo, je na mě docela hodnej, máme si co říct. Je docela zajímavý, že mám "štěstí" na samé fotbalisty.. nemyslím si, že z toho bude, i tak je to ale fajn, s někým si povídat ..

V govt. jsme řešili, co všechno ovlivňuje a neovlivňuje popularitu prezidenta v US. Mimo jiné nám Mr. Swope pouštěl klip skupiny Dixie chicks - I am not ready to make nice , kterou složily potom, co v Anglii na svém koncertě řekly: "Just so you know, we're ashamed the president of the United States is from Texas." Tento výrok tady prý vyvolal hrozné haló, to by mě zajímalo jestli něco podobného vypuklo i v případě Dear mister president od Pink. Ve třídě se spolužáci rozdělili na dva tábory - jeden tvrdí, že je dobře říkají svůj názor a že ani nebyly v Americe, když to řekli. Nutno podotknout, že Bushe tady fakt věština ráda nemá .. což ale asi není nic nového .. a ta druhá půlka zase tvrdí, že by radši neměly říkat nic, že přece representují svou zem ... co na to říkáte vy?

2009-03-03T22:14:00.002-04:00

Za ty dva dny, co jsem zpátky ve škole jsem zjistila, že se toho během minulého týdne, kdy jsem tam nebyla, zase tak moc neprobíralo, takže v tomhle jsem relativně v pohodě. Agathe mi opravdu přinešla všechny svoje notes a já jí fakt obdivuju, že nad tou historíí sedí denně tak 3 hodiny. Říká, že je na to zvyklá z Francie, to by mě zajímalo, jestli to tam mají opravdu tak těžké. Já si zatím neumím představit, že bych na "studováním" měla trávit tolik času, ale vím, že mi za chvilku sklapne, teď si ještě, v rámci možností, budu dopřávat sladké nicnedělání :) ..

Včera jsem s ASSE šli. Do toho "dolarového" a jako skupina jsme dokonce měli slevu a každý platil půl dolaru. Přála bych si, aby takhle levné kino bylo i u nás. Byla bych tam pořád. Všichni šli na Twilight, jenom já a Ron, který se taky připojil, jsme šli na Seven pounds s Willem Smithem. Většinou se s Ronem na hodnocení filmu shodneme, výjímkou podle mě bylo jen Revolutionary road, ve kterém jsem já nějakou "hloubku" našla, zatímco Ron na otázku Cindy o čem to je a v čem je problém toho manželského páru odpověděl něco jako, že on chtěl jet do Francie a dostal lepší pracovní místo ... nebo něco takového, přitom mně připadalo, že v tohle filmu jde sakra o víc .. A celkově to působí tak, že se mu to moc nelíbilo. Další vyjímkou bylo právě těchto Seven pounds, který Rona nadchl a mě nechal úplně chladným a v posledních scénách, kde všichni kolem mě utárali slzičky jsem na to jen koukala a divila se, co je tak zasáhlo. Já nevím, ten námět je super, ale bylo to hrozně zamotané, zdlouhavé a ačkoli jsem na Smitha četla samou chválu, tak jsem mu tu roli, ač jsem se snažila, nemohla uvěřit ...

Jinak náše choreografie v hiphopu už se začíná rýsovat a vypadat docela dobře. Snad to nakonec nebude tak hrozné ...

everything is going back to normal ..

2009-03-01T20:21:00.002-04:00

Během té párdenní přestávky od blogu se nedělo nic záživného. Vlastně ty jediné "záživné" věci většina z vás ví z facebooku. Viry a bacily mizející ze mě, následně se objevující v mém počitači, aby se to všechno zase vrátilo do normálu (ale pohádky konec není, stále žiju a stát se může cokoliv :-)) ..

Dneska už jsem byla i chvilku venku, teda vlastně v obchodě, v Kohl´s, kde mají různé značky a prodávají všechno od nábytku a doplňků po oblečení a kosmetiku. Měli slevu na všechno 50-60% + Ron měl kupon se slevou 20% .. Neodolala jsem a koupila si krásnou tašku (jak nemám ráda nakupování bot, tak tašky jsou moje záležitost) a sluneční brýle, které mi Cindy i Ron nezávisle na sobě okomentovali: "yea, they look European :)" .. Což mi přijde vtipné, protože jsem to takové ty větší obroučky a pamatuju si, že když jsem byla malá a nasadila jsem si sluneční brýle (teď ale přemýšlím, že vlastně mohlo jít o jakýkoliv druh), tak mi rodiče vždycky řekli, že vypadám jak "Američan z Vysočan :-))" .. Nicméně, mami, ta taška se ti bude líbit, ale nedááám, maximálně půjčím :-).

Ron koupil váhu, což mě teda moc nepotěšilo, protože teď budu mít pořád před sebou, jak jsem tlustá. Můžete namítnou, ať na ni nelezu, ale na to nemám vůli :). Každopádně zatím mě ta váha až tak nenaštvala, po té mé nemoci, kdy jsem tomu jídlu moc nedala, ukázala míň, než jsem očekávala. Navíc jsem se rozhodla, že budu jíst co nejvíc přirozenou potravu, což teda bude pěkně těžké, protože mi tady fakt přijde všechno jak instantní. Rozhodla jsem se tak potom, co jsem si uvědomila, jaké sajrajty jsem do sebe v poslední době dostávala a přitom to nebyly žádné neobvyklé produkty - prostě věci, které se tady jí dnes a denně. Nebo třeba chipsy, keksy, nachos a já nevím, co podobného - Američani takových věcí mají neuvěřitelnou spotřebu a i když jsem ani jedno z toho nijak nevyhledávala, stejně jsem toho do sebe dostala víc tady za půl roku než doma za posledních 5 let... Uvidím, jak to půjde, ale myslím, že mě ta moje nemoc dobře nakopla a zase mě ta zdravá výživa začala bavit. Mám ještě 3 a půl měsíce se dát alespoň trošku dohromady... Jinak jsem se ptala Rona, jestli už se zvážil a on, že na to prý včera večer zapoměl a já říkám, že je stejně lepší se vážit ráno a on na mě udiveně: "really? I didn´t know that." A ptal se proč ... proč asi :-) .. docela mě to pobavilo :)

Zítra jdu po týdnu zase do školy. Docela se děsím toho, kolik úkolů se na mě vyvalí, navíc us history. Agathe mi psala, že když budu potřebovat, že mi pomůže, což mě potěšilo, je hodná. Jenom mě štve, že jí to můžu horko těžko oplatit, protože já mám většinou ve svých věcech tady pěkný binec. Nebo respektivě moje úkoly a poznámky jsou čitelné jenom pro mě. Ale snad jí to oplatím nějak jinak, není to poprvé, co mi ve škole pomohla...

omluva

2009-02-26T19:12:00.000-04:00

omlouvám se za absence článků, ale jsem už několikátý den nemocná tak, že dokonce ani nemám náladu být na počítači, chce se mi jen spát, nemám chuť k jídlu (aneb dobrá dieta, ale představovala jsem si jí jinak) ... Cindy jako vystudovaná sestřička už mi dala i nějaké léky, trošku mi pomohly od bolesti v krku, ale připadám si po nich jak zfetovaná ... ale myslím, doufám, že zítra už mi snad bude líp, protože tenhle stav, kdy se vám nechce vůbec nic, cítíte se "polámaně", je vám zima a máte nepříjemnou pachuť v puse není nic moc .. ale vím, že nejsem první ani poslední, jen mám teď příležitost si stěžovat, tak si stěžuju :-) ... (a mami, neboj se o mě, budu v pohodě :)) ... a ještě se omlouvám za případné hrubky, fakt mi to nemyslí ..

2009-02-24T23:23:00.002-04:00

Cindy se začíná chovat jako fúrie. Je tu sice riziko, že si to tu někdy bude číst (na anglickém počítači se dá automaticky přeložit tahle stránka, takže to někdy nedává moc smyslu, ale obsah víte), ale já to prostě musím napsat. Nejde o mě, my spolu problém nemáme, ale to jakým způsobem pořád poučuje Ryana už mě vytáčí. Třeba u večeře, měli jsem kuřecí steak, Ryan si k němu chtěl dát barbecue omáčku, chtěl si ji nalít na talíř a Cindy na něho hned začala řvát, že si to má dát rovnou na ten steak, pak mu zase říkala, že takhle velké sousto jíst nemůže ... proboha, vždyť je mu 15!! Nebo cokoliv trošku neobvyklýho udělá, hned na něj vyjíždí, nedávno měl Ryan takovou podrážděnou náladu, asi takovou, jakou jsme v pubertě zažívali občas všichni a ona na něho křičela úplně hrozným způsobem, přitom vlastně nic neudělal .. já ji tu nechci pomlouvat, jak jsem psala, nemáme spolu problém a většinu času je to v pohodě, ale mám jasnou ukázku toho, jak jednou svoje dítě vychovávat nechci. Navíc Ryan už není malé dítě a myslím, že brzo přijde doba, kdy mu Cindy nebude stačit ... to už tady ale doufám nebudu ... Naopak si rozumíme s Ronem, má podobnou povahu jako já a jako jeden z mála fakt rozumí každému mému slovu, co v té angličtině vykládám (někdy je ta moje výslovnost fakt mimo :-)) ... Občas mi pomůže s historíí a vždycky mi ochotně (nebo prostě tak, že je vidět, že má zájem) vysvětlí nějaké slovíčko nebo frázi, které nerozumím .. V podstatě je úplný opak Cindy, ale říká se, že protiklady se přitahují, tak to asi funguje i tady ..

Zamilovala jsem se do soudtracku k Revolutionary road, konkrétně do této melodie a je zajímavé, že když jsem jí dneska posílala mamce, měly jsme z ní stejný pocit - pocit létání, svobody, naděje, volný prostor, měnění směrů ... ta melodie je úžasná a naprosto dokonale podtrhuje tenhle film.

nějaký dotazník z facebooku ..

2009-02-24T20:38:00.004-04:00

Nemám teď co dělat a našla jsem na facebooku nějaký dotazník (asi podobný, co má na svém blogu marieke), ale ty otázky jsou vesměs jiné, myslím .. a nebudu to překládat, omlouvám se, ale na to jsem líná :)

Last beverage: herbal tea
Last phone call: Idk, actually .. I am just texting
Last text message: Agathe
Last song you listened to: Eternity by Robbie Williams
Last time you cried: I can´t remember

SIX HAVE YOU EVER:
Dated someone twice: no, so far
Been cheated on?: I don´t think so
Kissed someone & regretted it? I don´t think so :)
Lost someone special? It depends how you take it ... but yes, there is few people who I lost and it doesnt have to necessarily mean it was a boy(friend)
Been depressed?: in real depress - no
Been drunk and threw up?: I have never been really drunk, so - no :)

HAVE YOU:
Made new friends: yes
Fallen out of love: maybe I stopped to be atrracted on someone but I have never fell out of love cause I am not sure if I evere were in love - and if I were, it didn´t stop.
Laughed until you cried: it´s not happening very often but sometimes I am like this.
Met someone who changed you: yes. and not just once
Found out who your true friends were: I think I did.
Found out someone was talking about you: yes
Kissed anyone on your friend's list: yes (but this is really question about facebook "friend list")
How many people on your friends list do you know in real life: actually just a few. But the rest of them I feel like I know too. I mean, most of them.
How many kids do you want to have: it would be great to have two - a girl and a boy
Do you have any pets : No ... wait .. actually, we´ve got little fish in our pool :-)
Do you want to change your name: Not really.
What did you do for your last birthday: I was with my host family in Cleveland, OH and it was a great day.
What time did you wake up today: 7:40
What were you doing at midnight, last night? sleeping
Name something you CANNOT wait for: I am really waiting for time to go hoooooooooome
Last time you saw your father: 10.7.2008 on the airport and I miss him soooo bad ..
What is one thing you wish you could change about your life: there is more things but I´d like to keep them in my mind ..
What are you listening to right now: nothing
Have you ever talked to a person named Tom: yes, I did :)
What's getting on your nerves right now?: nothings specific
Most visited webpage: seznam.cz, one forum, this blog and facebook

What's your name: Terez(a)
Nicknames: I dont really have one ..
Relationship Status: single :)
Zodiac sign: I am libra
Elementary: Sidliště svobody, PV
Middle School: Sídliště svobody, PV :)
High school: SOŠ podnikání a obchodu, PV and McKinley High school
College?: I´d like to attend one but I still have a time
Hair color: Brown
Long or short: long
Height: 161-2cm
Do you have a crush on someone?: hmm .. maybe :)
What do you like about yourself?: eyes
Piercings: 0
Tattoos: 0, but one time I´d like to have one
Righty or lefty: righty.

FIRSTS :
First surgery: none (ťuk ťuk :-))
First piercing: none
First best friend: Jitula
First sport you joined: ballet, if it is a sport
First pet: our fish in the pool on the garden :-)
First vacation: Mallorca
First concert: I don´t really know ..
First crush: on kindergarden - Kuba :-)

RIGHT NOW:
Eating: nothing
Drinking: tea
I'm about to: take a shower and probably go to bed
Listening to: nothing .. but I´ve answered this question already and .. nothing changed
Waiting for: I am not waitin for anything right now

YOUR FUTURE :
Want kids?: Yes.
Want to get married?: yeah
Careers in mind?: yep :)

WHICH IS BETTER WITH THE OPPOSITE SEX?
Lips or eyes: Eyes
Hugs or kisses: both .. but hugs
Shorter or taller: Taller
Older or Younger: rather older but it´s not strict
Romantic or spontaneous: it would be great if both :)
Nice stomach or nice arms: what means nice? for everyone it means something different ..
Sensitive or loud: something between
Hook-up or relationship: Relationship
Trouble maker or hesitant: rather trouble maker :-)

HAVE YOU EVER :
Kissed a stranger: kind of
Drank hard liquor: I dont think so
Lost glasses/contacts: I am not wearing glasses/contacts
Broken someone's heart: Probably not, hard to tell .. but, no ..
Had your own heart broken: no, actually
Been arrested: no, but I believe it´s exciting :-)) ..
Turned someone down: yes, I did ..
Cried when someone died: yeah
Liked a friend as more than a friend?: kind of, sort of :)

DO YOU BELIEVE IN:
Yourself: I am starding to do so
Miracles: it´s nice to believe in them .. but I think that they are happen if you help them ..
Love at first sight: I think it could exist
Heaven: not exactly
Kiss on the first date?: yes, why not?
Angels: yes, I do

ANSWER TRUTHFULLY:
Is there one person you want to be with right now?: (i think) yes, there is.
Had more than one boyfriend/girlfriend at one time?: nooo :)
Posting this as 100 Truths?: yes, i really did :)

Oscar 2009 a moje hloupost :)

2009-02-23T19:29:00.003-04:00

tak Oskaři byli úžasní. Trvalo to skoro 4 hodiny, ale mělo to spád, svižnost, vtip a lesk. Hodně tomu pomohl Hugh Jackman, který nejen že skvěle tančí a zpívá, ale má i smysl pro humor. A potěšila mě i Anne Hathaway, která mu v jeho první scéně, kde představoval úspěšné filmy z uplynulého roku zdatně sekudovala. A nebo muzikálová scéna s Beyonce, a hlavními protagonisty z High school musical a Mamma Mia! byla taky moc povedená... Vítězství Penelope Cruz za vedlejší roli ve Vicky Cristina Barcelona jsem nečekala, ale dneska jsem na ten film koukala a vážně tam mezi Javierem Bardem a Scarlett Johansson vyčnívala i když neměla tolik prostoru. Jinak mě neuvěřitelně potěšila soška pro Kate Winslet, protože loňský rok byl prostě její - dokonalá byla nejen v The reader, ale i v Revolutionary road a toho Oscara si zasloužila. Seana Penna jsem v Milk ještě neviděla, ale viděla jsem ho v jiných filmech a je podle mě skvělý herec. 8 Oscarů z 10ti nominací pro Slumdog Millionaire nebylo překvapivých, i když jsem si myslela, že si je s Benjaminem Buttonem rozdělí "rovnoměrněji" .. No a pak ještě musím zmínit reklamy, které se s blížícím se koncem objevovaly po předání jedné ceny. A byly to pořád dokola jedny a ty samé .. takže to byl takový jediný rušivý bod, který kazil jinak zábavnou show ...

Jinak jsem zjistila, že jsem hrozně hloupá. Ryan, teda vlastně Cindy vybírá Ryanovi písničku, kterou bude zpívat za měsíc ve finále toho "Idola" a Cindy před pár dny poslouchala "Let me entertain you" ve verzi Robbieho Williamse a já za ní přišla, jestli ví, kdo to zpívá, protože Robbie v USA známý není. Cindy nevěděla, ale já jí řekla, ať si najde nějakého jeho jiné písničky, že je to můj oblíbený zpěvák a že má spoustu pomalých songů, které by se jí mohly líbit, protože ona chce pro Ryana vybrat pro změnu nějakou pomalou písničku... No a jí se hrozně líbí Angel a chce, aby to Ryan zpíval. Jenže já jsem si neuvědomila, že pokud si to Ryan fakt vybere, budu to muset v jeho podání poslouchat alespoň hodinu denně a bojím se, že se mi tím tak zprotiví jedna z mých nejoblíbenějších písniček. Už si představuju, jak to ze sebe bude tahat a přehrávat. A Cindy ještě navíc říká, že je to písnička, kterou Ryan zazpívá úplně úžasně .. Jéé, proč jsem nepřemýšlela dopředu? Doufám, že si nakonec vyebere něco jiného :) ..

2009-02-22T19:56:00.004-04:00

Za chvilku začínají Oskaři, moc se těším, konečně to můžu sledovat v přímém přenosu aniž bych kvůli tomu musela vstávat ve dvě v noci, což jsem už jednou taky praktikovala, když jsme ještě měli HBO. Zrovna teď koukám na to, jak v televizi dávají reportáž o tom, jak ty sošky vyrábějí a jak "hádají", kdo to vyhraje a kdo ne. Za zmínku stojí možná fakt, že ve všech zmiňovaných kategoriích zmiňují minamálně dva kandidáty, kteří podle nich mají šanci (jako Winslet a Streep, Rourke a Pitt apod.), jen v hercích ve vedlejších rolích je jen jedna možnost - Heath Ledger. Říkají, že pokud vyhraje, bude teprve druhým v oscarové historii, kdo by vyhrál posmrtně a že by si cenu převzala jeho 3letá dcera Matilda, na což jsem zvědavá. Jinak o jeho smrti už toho bylo řečeno tolik, že už se k tomu znovu vracet nebudu. edit pár minut po Heathově výhře - bylo to hrozně dojemné, jak tam všichni, včetně Angeliny, Brada, Meryl, Anne, Kate slzeli .. je to moc hezké zakončení jeho práce ..

Dneska jsem strávila překvapivě moc času nad americkou historíí, odpověděla bez vyjímky na všech 52 otázek, co jsme dostali za úkol a snažila se zjistit co nejvíc o am. progresivismu v období 1900-1920, což mi moc nešlo, protože jsem nenašla nic v češtině a na angličtinu jsem už byla líná. Nakonec jsem ale stejně neměla na výběr, takže jsem se proklikala wikipediíí a snad jsem o tom něco zjistila a ta moje esej bude alespoň trošku taková, jakou ji Mr. Swope chce.

Taky jsem se dívala na dokument o konci světa 21.12.1012 ... dokument to byl zajímavej, ale na konec světa takhle "brzo" nevěřím .. neříkám, že se nic nestane, může to být zemětřesení, další tsunami nebo cokoliv podobného, ale že by rovnou konec světa? V tom dokumentu to zdůvodňují mimo jiné koncem májského kalendáře, proroctvými různých mystických bohů z Říma a Řecka a konečně i Biblí, což už samo o sobě mi "brání" tomu věřit, protože v Boha neveřím .. jinak odkaz je tady. Je to i s českými titulky... tak jo, já už se jdu připravit na ty Oscary :-)

Cantol Idol

2009-02-21T09:52:00.023-04:00

Tak včera bylo "konečně" semiifnále Canton Idol. Asi to bude znít ošklivě, ale byla to fakt hrozná fraška. Zjistila jsem to už úplně v úvodu, kdy tam přišel k mikrofonu nějaký afro-američan a zahájil večer modlidbou. Prosím? To jako vážně? Nemůžou si to odpustit alespoň někde? Vím úplně jistě, co mi nebude scházet, až se vrátím domů a to můžu být ráda, že Skaggs family není tak "nábožná", jako moje první rodina. Celé to trvalo 3hod. 3hodiny falešných tónů - teda až na světlé vyjímky. To se fakt nenajde 30 lidí, kteří umí zpívat?

Úplně na začátku vystoupily holky z Candy Apples, kam chodím tancovat. Byla to advance jazz skupina a byly dobré, i když to vypadala, že tu sestavu zkoušely hodně na rychlo, nebyly sehrané. Toho se mimochodem bojím u nás s hip hopem .. Dneska máme zkoušku, tak jsem zvědavá, jestli alespoň trošku pokročíme dál. Pak tam přišel "host" - 4letá holčička, která vyhrála nějakou karaoke soutěž. Byla hrozně legrační - byla oblečená jako "superstar", měla i takové pohyby, a i přes její nízký věk na jejím hlase něco bylo .. Když nad tím tak přemýšlím, tak to byl asi nejlepší zážitek večera... Pak nastoupila první věková skupina 8-13. Ještě před začátkem jsme dostali takovou knížečku, kde byly profily všech soutěžících. Skoro každá ta holčička (kluci v téhle kategorii nebyli) o sobě napsala něco jako, cituju: "Když zpívám, cítím se vyjímečná a důležitá. Ráda zpívám před lidmi, protože chci, aby se i oni cítili vyjímeční a důležití." Zní to krásně, ale pak tam přišla slečna se sklopenou hlavou, vypadala jako že se za chvilku rozbrečí a z jejího zpěvu nešla žádná energie, o to, že zpívala falešně ani tak nejde ... abych byla úplně upřímná, přišlo mi to vtipné, protože když jsem byla v jejich věku, tak jsem se hlásila do nějaké soutěže Miss a v kolonce co nemám ráda jsem napsala - lež a játra :-) .. Rodiče a hlavně brácha si ze mě od té doby dělají srandu, protože jim přijde vtipná ta kombinace. Pak jsem to ale shodou okolností viděla u soutěžících Miss ČR - jako, že nemají rádi třeba přetvářku a guláš a to jsou už dospělé, mně bylo 10. Ale na talíři to mám pořád :) ..

V další skupině, 14-18, byl i Ryan. Jako jediný kluk. Tady ty slečny si taky docela troufaly - dvě z nich si vybraly písničku od Beyonce a jedna od Alicii Keys - If I ain´t got you, což mi přijde jako jedna z nejhorších voleb, protože takhle známé a navíc dokonalé písničky má každý zafixované v původní verzi a mnohdy ani skvělí zpěváci je nezazpívají tak dobře jako originál. Takže od 16-ti leté holky, která se v tom ztrácí a navíc to vypadá, že jen odříkává slova to spíš trhá uši. Ryan zpíval "Ladies choice" z Hairspray, jak už jsem myslím psala. Alespoň je dobře, že to není tak ohraná písnička jako ty výše zmiňované. I když to je taky relativní, protože já ji za poslední měsíc slyšela tak 1000krát ... Nezpíval špatně, ale já se pořád nemůžu zbavit pocitu, že to vůbec nebyl on. Což samozřejmě samo o sobě není špatné, určitě je zábavnější se dívat na "show" než na někoho kdo stojí na místě a ani se nehne, ale i přesto by v tom mělo být trošku přirozenosti, ne? Ale o to se, pokud vím, Ryan ani Cindy nikdy nesnažili, takže vesele "kopírují" dál ... Ryan se z těch 6-ti lidí z jeho kategorii dostal do finále, takže další měsíc budu poslouchat nějakou další písničku, kterou si vyberou. Litujete mě alespoň trošku :-))? ..

A pak jsme se dostali do těch dospělých kategorií, ty už rozdělovat nebudu, nechce se mi. Za zmínku "stojí" 27mi letý pán s dětmi, který zpíval písnčku od Backstreet boys nebo taková tlustá paní s písničkou, opět od Beyonce, If I were a boy. Pak se tam objevil nějaký "děda", který zpíval Pretty women a znělo to jak originál. Tohle bylo trošku jiné, než v případě Ryana, který se jen snažil napodobovat, tenhle pán v tom měl kus svého, ale bylo to vážně na úrovni originálu, což mě docela překvapilo. A pak ještě jeden pán, který mi svým zjevem připomínal "našeho" režiséra Vlada s jedním rozdílem - že z něho ani v menší míře nevyzařovalo to, co z Vlada. Ale byl to srandovní pán .. A tím bych tenhle "Idol" asi ukončila, už mě to nebaví a kdyby nebylo neslušené tam nejít, tak tam nejdu. Ale tohle je jeden z těch případů, které prostě děláte pro lidi, které máte rádi a nebo si jich vážíte, i přesto, že byste to normálně nedělali ..

2009-02-18T22:35:00.002-04:00

Dny se tu stávají všednější a všednější ... Každý den se alespoň na pár minut přistihnu, jak přemýšlím nad odjezdem. Sice si pak většinou řeknu, že ty 4. měsíce utečou hrozně rychle a že mě toho ještě hodně čeká, ale stejně. Vždycky se ptám, proč skoro vždycky chceme to, co nemáme nebo být tam, kde nejsme. Loni touto dobou jsem nemyslela na nic jiného než na "až budu v Americe .." a teď čím dál víc přemýšlím "Až budu zase doma .." Přitom nemůžu říct, že bych si to tu neužívala, ale stejně si nemůžu pomoct.

Škola se opakuje pořád dokola, v podstatě ještě "rychlej" než v ČR. Jeden den je nuda, na ten den se neučím vůbec (matika je (dokonce i pro mě) opakování, které mi problém nedělá, govt. je vyloženě easy a "kvízy", co v hodině dostáváme mi připomínají ty, co jsme dělali v občance někdy v osmé třídě, a na physical fitness se není co učit). A pak je den "us history", nad kterou, pokud chci mít všechno hotové, musím strávit tak 3. hodiny. Do toho se občas přidá angličtina, teď máme dělat nějakou prezentaci a esej .. A vážně je to dokola a dokolečka. Nestěžuju si na to, můžu spát skoro do osmi, mám klid na snídani, hezkou procházku do školy .., ale už to trvá dlouho. Samozřejmě ale vím, co budu povídat pro změnu touto dobou za rok, navíc, pokud se zadaří, mě bude pak čekat maturita, takže si tohle pak budu určitě nechápavě číst a říkat si co bych za to dala :-)

Jinak v Candy apple´s, tam kde tancuju, jsme se dneska začaly učit choreografie na závěrečné vystoupení, byla to hrozná sranda. Šlo totiž o acro class a sladit všechny ty stojky a kotouly tak, aby to vypadalo sehraně dá docela práci .. ne teda, že by nám to už šlo, ale to na tom právě bylo to vtipné :) ..

Ryan má v pátek semifinále toho Canton Idolu, ale je nemocnej, takže nemůže zkoušet. Což mi, upřímně, moc nevadí, protože už Ladies choice, co bude zpívat umím nazpamět i s těma "kudrlinkama", co do toho přidává :) .. A 24. února má narozky, tak mu musím koupit ty cookies, co má nejradši :) ..

2009-02-16T20:11:00.002-04:00

V poslední době mám docela štěstí na dobré filmy. Včera jsem se online dívala na The reader. V pořadí třetí z nominovaných filmů na Oscara, které jsem viděla. A i když si čím dál víc začínám myslet, že tu sošku nakonec dostane Slumdog, předčítač se mi líbil asi ze všech nejvíc. Ten film je úžasný po všech stránkách - vizuální, emocionální, s hereckými výkony, které berou dech (Winslet opět exceluje, za zmínku stojí ještě 18ti letý Němec David Kross), nepodbízivou, ale přesto výraznou hudbou a s podle mě žádnou vyloženě nadbytečnou scénou. Kdo měl rád už Dalryho The Hours a Billyho Elliota, určitě si zamiluje i Předčítače.

Druhý film, který jsem viděla dnes, byl He´s just not that into you. Největším lákadlem je "samozřejmě" seznam hereckých hvězd (Jennifer Aniston, Jennifer Connelly, Drew Barrymore, Scarlett Johansson, Ben Affleck ..) a je fakt, že kdyby v tom filmu nebyli, asi by to jako celek působilo průměrnej. Je to hezký film, ale trošku moc překombinovaný (pokoušet se dát do jednoho filmu x různých příběhů by se mělo jen se stejně dobrým námětem jako Love actually) a tak se v něj po čase začnete ztrácet a ve výsledku se vlastně nedozvíte nic, protože jednotlivé charaktery nemají dostatek prostoru pořádně se "představit" .. Takže z tohoto filmu se asi nestane jeden z mých oblíbených filmů, ale pořád to bylo několikrát lepší než Bride Wars a Four Christmases.

Na Valentýna jsme nakonec šli na bowling, což mi hodně zvedlo náladu. Byli jsme sice jen s Ronem, Cindy, Ryanem a jeho kamarádkou Bri, ale byla to fakt zábava. Ron hraje jak profík, ale mně to překvapivě (hrála jsem asi po 4té v životě) šlo, měla jsem skóre 151 :) .. Cindy se mě ptala, jestli chci chodit každý měsíc, že bychom si s Ryanem vždycky vzali nějaký kamarády, že ona ani Ron hrát nemusí (skupinka po 6ti má slevu) .. To mi přijde jako docela dobrý nápad, už jsem se domlouvala s Evou a taky jsme se o tom bavili s Aaronem, s mým kamarádem z weight training class. Tak uvidíme, bylo by to fajn.

Tento víkend jsem měla překvapivě studijní náladu, učila jsem se marketing, který mi poslal můj učitel z ČR, pročítala jsem si i zeměpis cestovního ruchu, což mě baví, akorát samotný cestovní ruch mě zatím moc nenadchl, podle toho, co jsem četla. Každopádně myslím, že tychle tři konkrétní předměty budou asi nejlehčí s celých těch mých rozdílovek. Protože tohle se dá naučit, záleží jen na mě, jak se připravím. Bojím se spíš účetnictví, ekonomiky a práva, protože to je první rok, co ho máme a já si moc neumím představit, co se o něm učíme ... Ale já vím, že tady o tom pořád plácám a zatím ještě pořád to není aktuální.

Tak jo, já jdu zase něco dělat, pravděpodobně hrát geo challenge na facebooku :-)

2009-02-14T10:38:00.003-04:00

Tak jsem včera konečně viděla Slumdog millionaire a dostalo mě to teda pořádně. Ze začátku jsem se sice moc nechytala, než jsem si zvykla na přízvuk, ale když pak začala první vzpomínka, úplně mě to vtáhlo a nepustilo až do konce filmu. Z filmů nominovaných na Oscara jsem zatím viděla jen tento a Benjamina Buttona a vůbec nedokážu říct, který se mi líbil víc. Ty filmy jsou totiž každý úplně jiný. Button je víc mainstreamový, je v něm víc cítit ta "touha po umění", ale zároveň je to jasná Amerika. Což neznamená, že se mi nelíbil - naopak, líbil a moc. Slumdog pro změnu ukazuje úplně jinou kulturu, nejen v porovnání s Amerikou, ale celkově s celým světem .. nevím, podle toho, co jsem zatím o všech pěti nominovaných filmech četla to vypadá především jako souboj právě těchto dvou filmů a jsem zvědavá, ke kterému se akademici nakonec přikloní.

Včera jsem na facebooku našla skupina s názvem "Swope is legend" :) .. Není tam toho o něm moc, ale alespoň pro představu se můžete podívat, co je můj učitel z govt a history zač :).

jinak jsem si během měsíců zapamatovala a poznamenala pár slangových výrazů, které jsem slyšela nebo někde četla .. asi pro některé z vás nebudou moc nové, ale stejně bych je tu ráda měla :-) (překlady jsou tak, jak podobné výrazy používáme v češtině, nemusí to bát nutně doslovný překlad)

That was the last straw - To byla poslední kapka
All talk, no action - skutek utek
(I) could eat a horse - Mám hlad jako vlk
in the bubble - když jsi ve výborné sportovní formě
in a tizzy - když jsi opravdu hodně naštvaný
lettuce - jsem slyšela, že pár lidí používá jako označení pro papírové peníze
cut no ice - když nemáš žádný vliv
chilly bowl - označení pro účes
meatball - když je někdo "stupidní", taky hodně používají jerk nebo creep
no sweat - no problem
ditto - (sice to asi není typický slang, ale než jsem sem přijela, nevěděla jsem co to znamená) nápodobně

Jinak dneska je Valentýn, jak všichni víme :) ... Samozřejmě neslavím, ale jen pro zajímavost bych mohla dodat, že i Američani ho berou jako "komerční svátek" (přesto, že ho slaví snad všichni a to nejen zamilovaní), který vymyslela Hallmark company, aby měli další den, kdy lidi budou kupovat přáníčka. A docela jim to vyšlo :)

2009-02-12T22:13:00.002-04:00

Dneska jsem od Cindy a od Rona dostala předčasně dárek k Valentýnu a to takové tmavě růžové tričko s nápisem Love a nějakou čokoládu. Problém je, že to tričko je Sko a i když ho asi obleču, tak v něm momentálně nebudu vypadat dobře. Ale na druhou stranu to není důvod proč hubnout :) .. i když se snažím a snad to i jde, ale extrémně pomalu.

Cindy taky před pár dny koupila "hand shower", což znamená, že poprvé za tu dobu, co jsem v US a co jsem vystřídala 3 rodiny, máme sprchu, na jakou jsem zvyklá z domu. A je to mnohem lepší, protože sprcha, se kterou nemůžete hýbat a teče jen zvrchu mi nevyhovuje .. ale to není důležité, já se jen chtěla "podělit" o svou radost :).

V angličtině jsme si každý museli vybrat a vytisknout jednu z Canterburských pohádek a po tom, co ji přečteme z ní musíme udělat prezentaci v power pointu. Což mi připomělo, že už bych měla pomalu začít přemýšlet o tom, jak pojmu svou druhou prezentaci o ČR. Nějaké nápady už mám, ale vítám další, tak kdyžtak pište :) ..

Včera jsem našla jednu starší diskuzi na téma "Does normal American know where the Czech republic is?". Tak jsem si přečetla docela zajímavé poznatky .. plus celé to fórum vypadá dobře, ale ještě jsem neměla čas se na něj podívat. Jdu na to asi teď. Odkaz je tady.

7. měsíců v USA

2009-02-10T22:44:00.001-04:00

Dneska slavím své 7mi měsíční "výročí" :) .. A protože jsem se dneska dozvěděla datum odletu (teda skoro, buď 15 nebo 16.června) už můžu skoro odpočítávat. I když na to je stále ještě brzo a ještě mě tu pár věcí čeká ..

V US History jsme měli supl, takže když budu počítat ty dvě hodiny, kdy jsem chyběla, protože jsem byla nemocná, tohle je třetí v řadě, kdy jsem ji jakoby neměla, protože jediné, co jsme dělali byla asi 20ti minutová skupinová práce na začátku a pak sledování seriálu West Wings, který jsme samozřejmě nesledovali a místo toho si povídali. Já, Agathe, Miko a Patrick (super kluk, hráč fotbalu jako Miko) jsme se dohadovali, která země má nejvíc nej (Patrick za Ameriku, Miko za Německo, já za ČR a Agathe za Francii) .. Kdo asi vyhrál? :) Patrick nám tvrdil, že Amerika vyhrála nějakou pekařskou soutěž :) .. to si neumím představit, protože všechny "americké" chleby jsou na způsob "našeho" toustového. Dají se tu vybrat i nějaké lepší, ale to jsou většinou tzv. "flat bread" (něco na způsob tortilly) a nebo různé pity, což už ale není americké pečivo. A pak jsou tu samozřejmě hamburgerové a hotdogové "buns", které známe z McDonaldů apod. .. No, takže bakery competetion bychom měli. Pak Patrick zmínil Michaela Phelpse, načež Agathe protestovala, že Francouzi mají taky dobré plavce. "mého" Romana Šebrle nikdo neznal a když přišla řeč na pivo, následovala dlouhá debata mezi mnou a Mikem, který tvrdí, že nejlepší pivo mají Němci. Je pravda, že já asi nebudu ten pravý obhájce piva, ale stejně si stojím za svým, o Německu se akorát víc ví :) ...

Se Cindy jsme jeli po dlouhé době nakoupit do Wal-martu a protože Ron je nemocný a neměl hlad a Ryan byl u kamarádky, šli jsme se Cindy do Subway. Shodou okolností tam pracuje právě Patrick... Což bylo fajn, snad poprvé, co mi v Subway rozuměli všechno napoprvé, protože Patrick už zná můj přízvuk :) .. A když už jsem byla u toho pečiva - v Subway začali ty bagety dělat o moc lepší ...

A ještě je tu hip hop. Opět s Jay Jayem (fakt to letí, už zase měsíc za náma) a dneska nás rozhodně nešetřil. Písnička rychlá, dynamická, tím pádem taková i choreografie, ale cítím se těď skvěle. Fakt mám ten hip hop čím dál radši ..

2009-02-09T20:48:00.002-04:00

Včera jsem byla chvíli sama doma a protože jsem neměla co dělat, pustila jsem si chvilku televizi a koukala se, co za pořady Cindy natáčela. Mimo jiné Love actually. Můj nejoblíbenější film jsem už dlouho neviděla, tak jsem si řekla, že se budu alespoň chvilku dívat než někdo příjde. Čekalo mě ale docela překvapení. Amerika má jinou verzi Lásky nebeské. Už na záčátku, kdy Billy Mack přezpívává ve studiu písničku Love is all around a pak tam nadává - toho se v americké verzi nedočkáte. A pak když Hugh Grant jako premiérovi představují jeho nový personál a Natalie asi dvakrát řekne f*ck je tady předělané ve smyslu, že ho pozdraví a řekne "Hello David, I mean sir" (to máme stejné) a on na to něco jako, že je to v pořádku, že by to bylo horší, kdyby ho políbila, načež ona ho políbí. Já vím, že o nic zvláštního nejde, ale docela mě pobavilo, jakou má Amerika cenzuru.

Sníh nám pomalu taje a já teď jenom doufám, že už další nenapadá. I když podle toho, co jsem slyšela, tak tady obvykle bývá zima a sníh nejmíň do března. Mohla by být vyjímka, tohle počasí se mi líbí mnohem víc.

Svou knížku jsem už dočetla a tak moc mě potěšilo, že už jsem konečně schopná jakž takž číst v angličtině, že se chystám si co nejdřív půjčit v knihovně nějakou jinou. Než jsem sem přijela, tak by takové čtení v aj vůbec nepřipadalo v úvahu, vzdala bych to po pár stránkách, protože bych tomu jednoduše nerozuměla. Mám fakt radost, že se ta moje angličtina lepší .. i když mám ještě co dělat, rozhodně o sobě ještě nemůžu říct, že bych uměla anglicky na vysoké úrovni.

Pamatujete si, jak jsem psala, že se Eva stala homecoming queen? Tak dokonce o ní napsali i článek. Mám z toho fakt velkou radost, Evča je skvělá. A navíc se ČR objevila v amerických médiích (i když jen regionálních) :) Odkaz je tady

Což mi připomíná, že jsem včera četla v novinách článek o největších kriminálních světa a byl mezi nimi i F. Procházka co ukradl těch 500 miliónů korun nebo kolik to bylo. Tak přece se o nás píše - i když tohle zrovna dobrý obrázek nedělá :) ..

Homecoming a tak :)

2009-02-08T13:46:00.007-04:00

Jak už jsem psala, včera proběhl v pořadí druhý a zároveň poslední homecoming. Těžko říct, který byl lepší (nebo spíš horší ..) :). Tentokrát to ani nebylo v tělocvičně, protože by byla poloprázdná. Místo toho jsme ho měli v cafeterii. Téma: Love is in the air! Hmm, to jo teda :) .. Fakt, že celkově znám víc lidí než v říjnu mi moc nepomohl, protože ti lidi jednoduše nedorazili. Ryan tam měl svou kamarádku a další fresmens, takže s těmi jsem moc nebyla a jediný kluk, kterého jsem tam znala trošku víc byl ten mexický kluk, Alan. Přišli jsme s Ryanem o trošku pozděj, protože jsme ještě předtím jeli udělat ty fotky a on tam tancoval s nějakýma 4ma holkama, což jsem později zjistila, že byly taky prvačky :). Každopádně se zdá, že Alana ty sympatie ke mně ještě nepřešly, takže jakmile jsem přišla, začal si všímat mě. Byla to zábava, nebudu říkat, že ne, problém je v tom, že on mě jako kluk nepřitahuje, takže s ním být nechci, což mi už asi po 4té navrhoval. Celý večer skončil zvláštně, v půlce písničky se rozsvítily světla a my museli jít domů. Bylo asi čtvrt hodiny před plánovaným skončením, takže těžko říct, co bylo za problém. Jak to zhodnotit na závěr? Asi že na akcích jako tahle je fakt potřeba mít někoho koho máte rádi, nebo prostě jít s partou kamarádů. Protože na akcích jako tahle není tak jednoduché se seznámit, natož tancovat s někým koho neznáte. Jo a ještě taková perlička - "ukradla" jsem tam na památku jedno ze srdíček, které tam byly vyvěšený jako dekorace :-)

Jinak byl včera před homecoming ještě hip hop, máme vážně co dělat, abychom se sehráli a aby ta naše sestava alespoň trošku vypadala. Ale zlepšujem se, to jo :).

Taky jsem před pár dny viděla film Taken (96hodin), v hlavní roli Liam Neeson, žánr řekněmě akční drama, což není zrovna žánr, který bych nějak zvlášť vyhledávala. Ale tohle byl úžasný film, Liam byl neuvěřitelně uvěřitelný a i když to mělo svoje mouchy, užila jsem si to bez chvilky nudy. Fakt doporučuju.

A omlouvám se, že ty moje zápisy jsou teď tak nějak o ničem, v nejbližší době by se toho mělo dít víc ..

winter homecoming

2009-02-08T01:13:00.001-04:00

Dneska byl další, a poslední, homecoming. Napíšu o tom víc zítra, zatím posílám jednu (z celkových asi jen 5ti) fotku ..

2009-02-05T20:06:00.002-04:00

Včera a dnes jsem byla poprvé za celou dobu, co jsem tady doma, protože jsem nemocná. Už je mi líp. Akorát jsem znuděná a taky naštvaná, že jsem se za celou dobu na učebnice ani nepodívala (ostatně jako téměř nikdy) a dokonce ani nedokončila úkol do US history. Přitom jsem na to měla celé dva dny. Jenže mě to fakt moc nebaví.

Jedna moje učitelka z ČR mi dnes psala email a mimo jiné se mě ptala (po tom, co četla část mého článku o Las Vegas) jak je možné že mi mladí :) máme čas si takhle různě psát a dokonce to i číst? Hmm, zajímavá otázka .. Ono možná toho času ani tak není (pokud nejste zrovna nemocní, ale to pak, třeba v mém případě zase pro změnu není o čem psát), jenže i když víme, že bychom ho mohli využít řekněme smysluplněji, stejně radši děláme to, co nás baví a hlavně nás to "nebolí a nezatěžuje" ..

Zítra už do školy asi půjdu, měla bych. I když si říkám, že v pátek už do té školy přece nemá cenu chodit :) .. jenže večer je pak competition hip hop class, na kterou musím, protože první soutěž máme už za měsíc a zatím nemám pocit, že bychom byli nějak sehraní. A v sobotu je homecoming, což mi připoměla, že Evča, ta česká exchange studentka u které jsem nedávno trávila víkend byla zvolená homecoming queen. Což je úplně úžasné, musel to být skvělý zážitek a bude to vzpomínka na celý život ...

2009-02-03T18:48:00.002-04:00

Díky Janči, která mi včera napsala do komentářů ten odkaz na ty seriály a filmy online jsem za včerejšek a dnešek stihla zkouknout 10 dílů 4 řady HIMYM. S českými titulky, což mě trošku štve, protože když tam jsou, tak se na ně prostě musím dívat. Slyšela jsem, že některým tahle poslední sezóna přijde slabší, já s tím teda souhlasit nemůžu, bavím se pořád stejně. Stejně dobře.

Ještě jsem se "nepochlubila" se svými grades. Mám "A" ze všeho kromě English, kde mám "B" a AP US History, kde jsem to vytáhla na "C" .. V math jsem měla dokonce 102% a v govt. 107,5%, čím jsem se stala nejlepší ve třídě :) .. Což je docela úsměvné, protože govt. je poslední předmět, do kterého bych se učila. Ale těší mě to, teď si to jen udržet.

Dneska jsem musela kvůli jedné záležitosti volat do české banky. Nejdřív jsem nevěděla, jak mám použít předvolby. Nakonec Ron volal na místního operátora a ti mu řekli, že musí použít obě - americkou i českou. Pokud si dobře vzpomínám, tak už ráno jsem to zkoušela ze svého mobilu, ale pravděpodobně nemůžu volat mezinárodně. Takže po tom, co to Ron zjistil mi říkal, ať to zkusím alespoň vytočit, jestli to funguje, abych tam mohla zavolat zítra ráno, když on bude v práci. Myslela jsem, že už tam nikdo nebude, v ČR bylo kolem jedenácté, ale asi mají nepřetržitou službu. Cítila jsem se zvláštně, najednou mluvit česky, protože i když sem píšu skoro denně česky, tak je to přece jen trošku jiné, než když mluvíte. Takže jsem tam ze začátku pletla anglická slovíčka, ale po telefonátu jsem šla dolů říct Ronovi, že už je to vyřízené a to jsem pro změnu začala mluvit česky. Jsem nějaká popletená :) ...

Dneska asi vynechám hip hop, protože mi už druhý den není dobře a já se asi potřebuju pořádně vyležet a prospat. Ještě předtím ale zkouknu 11tou epizodu HIMYM :-)

Super Bowl

2009-02-01T21:56:00.003-04:00

Dneska je velký den pro fanoušky Amerického fotbalu. Je totiž závěrečná hra, něco jako mistrovství - super bowl. Musím se přiznat, že jsem o tom včera slyšela poprvé od Cindy. Vůbec nikdy předtím jsem na tento termín v souvislosti s am. fotbalem nenarazila. O to víc mě překvapilo, jak big deal to je, když jsem to zadala do googlu a když mi mamka řekla, že to dokonce dávají na Nově jako největší sportovní událost roku (nebo něco takového). To mě trošku rozesmálo, zajímalo by mě, kolik lidí v ČR nebo případně na Slovensku si sedne k televizi a bude sledovat tuhle hru, ve které jsem nenašla žádný význam. A jenom doufám, že se nepletu a že tenhle pokus přinést am. fotbal do ČR skončí stejně jako rugby, softball apod. ..

Součástí téhle "události" jsou i nejlepší a nejdražší reklamy uplynulého roku a některé z nich byly fakt vtipné. Cindy s Ronem mi říkali, že většinou pozvou kamarády a hrají třeba karty a vždycky se dívají jen na ty commercials. Tentokrát jsme byli i Ronových rodičů, protože jeho táta i brácha měli narozeniny a tohle měla být jakoby jejich párty, protože jsem oba fanoušci fotbalu. Ale nemají na Ronovu mámu, ta tam vyřvávala celou dobu :-) .. Odešli jsme v polovině hry, naštěstí, protože jinak by jsme tam ještě pořád seděli. Ale je fakt zajímavé sledovat, jak někdo fandí tak moc nečemu, co je pro vás naprosto bez významu...

Včera jsem si našla pár tanečních filmů, které se chystám zkouknout, po dvojce Step Up jsem už dlouho žádný neviděla. Dokonce jsem už jedem měla rozkoukaný na youtube, ale ten kdo to nahrával asi zapoměl přidat i druhou polovinu, takže jsem měla smůlu .. Doufám, že to seženu někde jinde, nemáte nějaký typ, kde se dají sledovat filmy online?

2009-01-31T20:38:00.002-04:00

Cindy s Ronem včera byli u známých na nějaké "party for couple", Ryan se chystal přespat u kamaráda, takže jsem si včera udělala filmový večer a vyrazila do kina rovnou na 2 filmy. Původně jsem si chtěla "odškrtnout" ze seznamu rovnou 2 filmy nominované na Oscara - Slumdog millionare (Milionář z chatrče) a The curious case of Benjamin Button (Podivuhodný případ Benjamina Buttona), ale bála jsem se, že bych si jeden nebo druhý, případně oba filmy pořádně nevychutnala (i když ve Varech chodím i na 3-4 filmy denně a komedie to nejsou, tak nevím proč jsem takhle uvažovala). Takže jsem před Benjaminem Buttonem, kterého dávali jen v 21:50 rozhodla jít na Bride Wars (Válka nevěst) s Anne Hathaway a Kate Hudson. Upřímně, líp bych asi udělala, kdybych se předtím Buttonem radši procházela po obchodech, které jsou kousek od kina. Za poslední dobu už je to druhý film, od které jsem čekala daleko víc. První byl film Four Christmases (Čtrvery Vánoce). Kromě asi dvou momentů to nebylo vůbec vtipné, často naopak trapné a nezachránila to dokonce ani K. Hudson ani má oblíbená A. Hathaway. Film, který netvrval ani hodinu a půl mi přišel jako by měl 3. Určitě to není nejhorší film, který jsem kdy viděla, na čsfd.cz jsem mu dala 2 hvězdičky :), ale už ho nemám v plánu sledovat znovu.
Zato Benjamin Button mě nadchl. Koncept toho filmu mi připomínal Foresta Gampa, ale přesto byl jiný a svůj. Ten příběh mě vtáhl, bavila mě každá scéna, navíc jak Bred Pitt, tak Cate Blanchett předvádějí úžasný výkon. Brad mě čím dál víc přesvědčuje, že není jen neuvěřitelné sexy - má i talent a charisma. A Kate byla úplně k nepoznání, dokonce když se mě pak Ron na spáteční cestě domů ptal, kdo hrál hlavní hrdinku, řekla jsem mu, že tu herečku neznám .. A to jsem přitom věděla, že v tom Kate hraje, ale ta její maska byla neuvěřitelná. Oproti tomu prvnímu filmu, co jsem viděla, Button utíkal hrozně rychle a vůbec mi nepřišlo, že to trvá 3 hodiny. Jsem zvědavá, kolik těch sošek si nakonec odnese. Nominací má 13.

Dneska jinak nemám o čem psát, bohužel není nic, co by stálo za zmínku ..

2009-01-29T22:30:00.002-04:00

Tak jsem tu po dlouhé docela dlouhé době zase se svým "běžným" zápisem. Po včerejším snowday (už nám zbývá jen jeden, am. školy mají většinou, v podstatě stejně jako české střední školy 5 dní, které můžou použít jako tzv. ředitelská volna) jsme dnes začali nový semestr a já tím pádem ode dneška chodím každý den až na 9:30. Spát skoro o 2 hodiny dýl se mi opravdu líbí a lehce se na to zvyká, navíc pak ten školní den není tak dlouhý.

Takže můj den začal hodinou angličtiny, kde jsme četli další část Canteburských povídek, měli jsme taky chvíli čas na čtení knížky, ze které máme za úkol udělat referát. Musím říct, že po pár prvních stránkách, kdy jsem se do toho nemohla dostat se mi ta moje čte moc dobře. Vlastně mi ani skoro nepřijde, že je to v angličtině. Mrs. Seavers za mnou na konci hodiny přišla a vyptávala se na Las Vegas. Žije tam její syn, takže se tam párkrát do roka dostane a zajímaly ji moje zážitky a názory. Když se nad tím zamyslím, mám tady fakt velké štěstí na učitele. Na žádného z nich si nemůžu stěžovat, nejen, že se snaží vyjít vstříc a umí učit, zároveň se i zajímají ...

Z US History jsme psali velký test, 60. otázek na téma Civil war and Reconstruction a přinám se, že jsem se na to ani nepodívala. Včera jsme totiž jeli s Ronem do kina na film Same Mendese Revolutionary Road s Kate Winslet a Leonardem DiCaprio. Chvílemi mi to připomínalo taktéž Mendesovo American Beauty a dostalo mě to. Mezi Winslet a DiCaprio to vážně funguje, líbila se mi hudba i námět. S kamarádkou na facebooku jsme se sice shodly, že to není film, který bychom musely vidět často, ale stejně jsem ráda, že jsem na něj včera šla, měla jsem na něho právě tu správnou náladu. V nejbližší době bych ráda viděla všech 5 filmů nominovaných na Oscara, letos mi to přijde opravdu nabité úžasnými a zajímavými filmy. Tak doufám, že to stihnu do předávání cen :). Ale zpátky k historii. Mr. Swope nám rovnou v hodině rozdal už opravené testy (má na to takovou tu "mašinku", co to opravuje automaticky), abychom si mohli vyhledat správné odpovědi a nedopadla jsem zase tak špatně. Teda, jak se to vezme. Měla jsem 33/60, což je sice jen lehce nad půlkou, ale vzhledem k tomu, že jsem fakt nebyla připravená jsem s výsledkem docela spokojená a myslím, že jsem měla docela štěstí na typování (protože určitě jsem věděla tak 20 otázek). Jinak story s Mikem nepokračuje nijak, prohodíme spolu pár slov, usmějem se na sebe, ale přistihla jsem se, že když se na něj podívám, už to se mnou nic nedělá. Prostě jen vidím pěkného kluka, ale nic víc :). Bavila jsem se ale chvilku s Patrickem, to je další kluk z US History a vyprávěl mi, jak se v televizi díval na "nejzajímavější" nebo "nejtrapnější" nebo "nevím jaké" politické debaty ve světě a prý tam byla Czech Republic a facka mezi Mackem a Rathem. Tak to mě rozesmálo, vidíte jak nás naši milí politici dělají "slavnými"? :-)

Ve weight training mi dneska jeden kluk, Charles, řekl do očí, že mě má rád. Dokonce se mi snažil i dát pusu. Když jsem viděla k čemu to směřuje, tak jsem jen řekla "No, I can´t" a on prý "just one" :-)) .. tak jsem mu s úsměvem řekla, že mu nemůžu dát jednu pusu, protože to nemá smysl. A ptal se mě, potom, co mi řekl "that he likes me and thinks that I am cute", co si myslím o něm a když jsm mu odpověděla "You are my friend", tak on "But I don´t wanna be your friend" .. "And I don´t wanna be your girlfriend" ... No, nakonec to nějak vzal a myslím, že budeme v pohodě. Možná je to škoda, jenže on vyloženě není můj typ.

Tancování bylo dneska taky super, užila jsem si to. A zítra už je pátek, navíc "A-day", kdy nemám žádný nároční předmět. Cítím se moc fajn.

Las Vegas

2009-01-28T12:29:00.008-04:00

Ještě než začnu psát o svých zážitcích, musím napsat, že Las Vegas je neuvěřitelné místo. Úžasné spojení "velkolepých" budov s okolní přírodou a horami. A taky mám důkaz, že si to můžete užít i bez kapky alkoholu a gamblingu, protože ač to na první pohled vypadá, že to bez toho nejde(hrací automaty všude kam se podíváte), na druhý pohled zjistíte, že v Las Vegas se skrývá mnohem víc.

1. a 2. den

Do Las Vegas jsme přijeli kolem jedenácté místního času (což znamená 2:00 v Ohiu a 6:00 v Evropě). I v tuhle večerní hodinu bylo úplně krásně. Takový ten vzduch, který je cítit, když jste na dovolené. Čekali jsme na Joea a Paulu, Skaggs´s kamarády, kteří v Las Vegas bydlí a se kterýma jsme tuhle dovolenou trávili. A musím říct, že nám to asi umožnilo vidět mnohem víc věcí, než kdybychom byli sami. Druhý den ráno jsme se vydali k Hoover Dam, který je postavený na stejné řece jako Gran Canyon (Colorado river). Objeli a obešli jsme ho snad ze všech stran a dokonce jsme překročili i hranice mezi Nevadou a Arizonou, takže teď můžu říkat, že jsem byla i v Arizoně :-). Držela jsem se "pravidla", že kdykoliv budou k dispozici schody, nikdy nepoužiju eskalátor nebo výtah a k mému překvapení to se mnou po celou dobu pobytu praktikoval i Ron.

Na oběd jsme si zašli do restaurace se švédskými stoly,The Seasons. Měli překvapivě velký výběr zeleniny, luštěnin, ryb a masa. Užila jsem si to moc, ani jsem neměla chuť na dezert, kterých tam bylo taky mraky. Ryan nezklamal a ládoval se pizzou a sýrovými těstovinami (maccaroni and cheese) a završil to asi 3 kusy cheesecaku. Cindy taky "hřešila" a vždycky mě rozesměje, jak mi vysvětluje proč to jí a proč ne apod. Ron jedl jako vždycky, vesměs zdravě a Paula a Joe měli na talíři zajímavé kombinace.

A pak už jsme se poprvé vydali na Strip. Auto jsme zaparkovali u hotelu Luxor, to je ten ve tvaru pyramidy. Takže jsme začali v Egyptě :). Prošli jsme ho i vevnitř, kde samozřejmě nechybělo nespočet automatů a obchodů a pak se vydal zpátky do ulic. Myslím, že následoval New York :) a další zastávka, protože kolem hotelu stojí horská dráha a tu jsem si já, Ron a Joe nemohli nechat ujít. A vážně to stálo za to, jen to převrácení vzhůru nohama bylo nečekané .. a cesta pokračuje, pomalu, ale jistě se blížíme do Paříže. Procházíme ještě Monte Carlem a obchodem, ve kterém je všechno se značkou Coca Cola, což mi připomělo dětství a tričko, které mi tak před 12-ti lety přivezl tatínek z New Yorku... Tak a jsme v Paříži, Eiffelovka, Vítězný oblouk ... a na druhé straně asi jeden z nejznámějších hotelů ve Vegas - Bellagio. Viděli jste Ocean eleven (Dannyho parťáci)? Tak tohle je jeden z těch tří hotelů, které George Clooney, Brad Pitt a další připravili o "pár" milionů dolarů a taky "ten" hotel, kde se odehrává poslední scéna s vodotrisky a vážnou hudbou. Bylo to přesně takové, včetně té hudby, vážně kouzelné...

Bohužel už začíná být pozdě, takže se vracíme k autu. Po druhé straně chodníku. A já jen tak přemýšlím, že tohle místo je úplně neuvěřitelné. Jeden styl překrývá druhý, to, co by jinde vypadalo jako kýč je tady naprosto přirozené a krásné. And in this place, everything is possible.

3. den
Další den, opět relativně brzo ráno jsme se vydali do asi hodinu a půl vzdálených hor - Valley of fire. Jedním slovem - nádhera. Dalšími slovy - pocit svobody. Na tomhle místě jsem byla ve svém živlu. Miluju lození po skalách, to "opravdové" jsem si ještě nevyzkoušela, ale takové to "rekreační" bez provazů a lan praktikuju kdykoliv se naskytne příležitost. A tady byla pořádná. Hodně jsem u toho myslela na tatínka, protože tohle většinou na dovolených děláme spolu a vím, že by si to užil stejně jako já. A mamince, možná i bráchovi by se to na tomhle úžasném místě taky líbilo. Jen vy, teplé skály, ozvěny a jasné mraky nad vámi. Škoda, že jsem na tuhle část měli tak málo času kvůli tomu, co následovalo potom, což byla taky první věc, kdy jsem si uvědomila, že bych si to přece jen daleko víc užila se svojí rodinou.

Následoval totiž Church. Opět "americký" Church, žádný chrám, ve kterém se přednášelo o věcech, které jsem opravdu slyšet nemusela. Šlo o peníze. Podle pastora by každý věřící člověk, měl darovat alespoň 15 % svého příjmu kostelu, což prý znamená odměnit se Bohu za jeho služby. Věřili byste tomu? Já si vždycky myslela, že jakákoliv víra je soukromá věc, že je někde hluboku v nás a věřící se Ježíšovi odměnují právě tím, že v něj věří, sdílejí s ním svůj život. Bohužel to tak asi není a právě tahle "lekce" mě jen utvrdila v tom, že kostely, minimálně tady v USA už jsou jenom o byznisu, tak jako cokoliv jiného ... Joe se mě potom psal "So, what do you think?", tak jsem mu zdvořile řekla, že nehodlám vést tuhle konverzaci, protože nechci přijít do konfliktu. Naštěstí to pochopil.

Po tomhle zážitku, který bych s radostí oželela, jsme jeli na věčeři do autentické mexické restaure. To stálo za to. Jídlo vařili opravdu mexičani, hrála mexická hudba a bylo plno. Objednala jsem si kuřecí maso s kaktusem a bylo to vynikající. K tomu jsme pojídali nachos s guacamole, které nám připravili přímo u stolu. Joe měl hovězí steak v colovo-čokoládové omáčce, což bylo taky hodně zajímavé. Vážně výborné jídlo, které jsme završili nějakým hodně sladkým dezertem, objednali jsem ale jen dva, takže každý měl třetinu porce, což bylo tak akorát.

Po tomhle výborném obřadu jsme jeli zpátky do hotelu Luxor na magickou show Crisse Angela - Believe. Zdá se, že je to tady v Americe nový David Copperfield, i když tahle show byla zaměřená spíš na příběh než na magii. Byl to skvělý zážitek, jen jsem si uvědomila, že jsem měla tyhle magická čísla mnohem radši, když jsem byla malá a nepřemýšlela nad tím, jak ty "kouzla" dělají. Tady jsem si všímala těch detailů a nebylo to tak exciting, jako když jsem veřila, že se např. zmíněný David opravdu vznáší apod. Jako show to ale stálo za to.

4. den
Poslední den začal druhým ze tří zážitků, které bych, kdyby to bylo na mě v Las Vegas neabsolvovala. Šlo o střílení. Joe je velký fanda všech možných zbraní, Ron taky, ale tady v Cantonu nemá takovou příležitost a tak jsme vstávali asi v šest hodin "jenom" proto, abychom si mohli zastřílet z asi 15-ti různých zbraní. Byl to první den, kdy hodně foukalo a byla tím pádem docela zima. Já jsem si to zkusila asi 3krát, ale velké zalíbení jsem v tom nenašla a tak jsem si nasadila mp3 na uši a střídavě seděla v autě a procházela se po okolí. Po asi dvou hodinách jsme jeli směr westernové městečko a k mému překvapení jsem musela podotknout, že i naše česká westernová městečka vypadají líp. Navíc tam byla taková menší farma, kde pobíhaly volně kozlové s rohama, což je pro mě fóbie ne o moc menší než když se někdo bojí pavouků nebo hadů. Takže tohle byla 3 a poslední věc, kterou jsem si moc neužila.

A pak jsme jeli na chvilku domů. Cindy nebylo dobře, takže si šla lehnout a protože jsem o sobě dala vědět, že moje nejoblíenější jídlo je sushi, vydali jsme se na pozdní oběd do sushi restaurace. Opět úžasný kulinářský zážitek. Nebylo to sice nejlepší sushi, které jsem kdy měla, ale stejně to stálo za to. Každý jsme si objednali jiný druh a navzájem si vyměnovali, takže jsme měli možnost ochutnat pálivého lososa, sushi s mangem, špenátem apod. Nakonec byl i "malý" dezert a to banán v tempura těstíčku s čokoládovou zmrzlinou.

A pak zpátky do centra. Tentokrát z druhé strany, takže na nás čekal Řím a Benátky. Říkala jsem si, že by bylo zajímavé, kdyby jednou postavili i Prahu. Třeba se někdy dočkáme. Prošli jsme pár hotely, kde byly vedle sebe obchody s nejznámějšími značkami světa - Chanel, Prada, Dior, Lous Vuitton apod. Na tomhle místě se prostě musíte cítít "důležitě" :). Navštívili jsme i obchod se suvenýry, prý největší na světě a musím podotknout, že byl opravdu velký. Pár "věciček" na památku jsem taky koupila.

Cindy se udělalo líp, takže jsme jeli pro ni a pak se vrátili do centra, konkrétně do hotelu Stratosphere. To je hotel, na jehož střeše stojí další horská dráha. Teda je jich víc. My se rozhodli jít jen na tu nejvyšší - Big Shot! Opět jen já, Ron a Joe. Jde o takový ten "výtah", kdy jedete neuvěřitelnou rychlostí nahoru a dolů. Úžasný výhled, nezapomenutelný zážitek, pocit létání. Když jsem stoupla zpátky na zem, celá jsem se klepala, vznášela. Chtěla jsem udělat pár fotek, ale měla jsem pocit, že ten foťák snad pustím, takže je za mě musel vzít Joe. Rozhodli jsme se jít ještě jednou. Tentokrát jsme seděli na jiné straně, takže opět jiný pohled na osvětlené Vegas. Teď, když si to znovu připomínám se klepu zase. To se vážně nedá popsat, byl to jeden z nejlepších zážitků v mém životě. A poslední v Las Vegas, což je vlastně nádherné, že jsem odjížděla s tak krásným pocitem.

5. den
Museli jsme vstávat už kolem čtvrté, abychom se včas dostali na letiště. Už přestupovaní v Philadelphii bylo docela velké vystřízlivění. A pak zpátky Canton. Ploché zasněžené místo bez energie. Ryan to kometoval slovy: "Ohio sucks". Souhlasím. Ale stejně si hrozně vážím toho, že jsem tohle mohla prožít. Zážitek na celý život.

Fotky - Las Vegas: Hoover Dam

2009-01-28T12:22:00.009-04:00

Fotky - Las Vegas: Valley of fire

2009-01-27T18:13:00.020-04:00

2009-01-27T17:33:00.001-04:00

Zdravím po pár dnech .. Další fotky a zážitky budu přidávat postupně, protože ač to všechno bylo v krátké době, je toho strašně moc a já nestíhám .. omlouvám se :)

Fotky - Las Vegas: Strip

2009-01-27T17:18:00.029-04:00

2009-01-21T22:17:00.002-04:00

Dneska nic psát nebudu, protože nemám moc času. Zítra po škole odlítáme do Las Vegas, budeme tam do pondělí do večera, takže zruba do úterka tu nebudu. Pokusím se co nejvíc fotit a tak. Mějte se zatím krásně :)

2009-01-20T22:11:00.002-04:00

Barack Obama. Dnešek se točil kolem něj a jeho inaugurace. A po tom, co jsem zapla net se zdá, že nejen v Americe je to takový "big deal". Nevím, jestli jste se dívali, asi spíš ne, ale my jsme tím dnes strávili dokonce celou naší Am. historii. A to přímo v divadelním sále u velkého plátna. Ještě popkorn a kolu, obrazně řečeno, a bylo by to opravdu jak dojemný film v kině. Chci říct, Obamův 20-ti minutový projev byl fajn, ale celé to pojmutí alá "live your american dream" bylo trošku přehnané. I když co já Evropanka bych měla povídat, že :) .. Mně třeba už vážně vadí, jako do VŠEHO "cpou" víru v Boha. Myslím si, že to do politiky nepatří. Na druhou stranu, Amerika je tou vírou proslulá a věří, že jim Bůh vážně pomáhá. Takže je to tak asi správně. Každopádně, USA má teď novéhoo národního hrdinu, tak jim to přejme. Já osobně mu fandím a doufám, že ukáže své schopnosti. I když celkově si myslím, že jeho "vláda" bude daleko menší změnou, než se všude vypráví. Ale třeba se pletu. Ráda bych.

V angličtině jsme začali číst Canterbury tales od Geoffrey Chaucer a zatím se mi to docela líbí. Nečteme to celé a vím o co jde, takže jsem spokojená :). Mrs. Seavers mi ukazovala knížku, jmenuje se The Game, že v ní "vystupuje" nějaký český basketbalista, Tomáš a že odjel do Ameriky v roce 2002 když v Praze byly povodně. Tak se mě ptala, jestli je to pravda, o těch povodních. Já si teď tím rokem nejsem úplně jistá, ale myslím, že to bylo 2002, že? Nestihla jsem přečíst celou tu část, ale vím, že v té knížce bylo něco jako "Do you know the Czech Republic" a někdo odpovídá "Not really." Mrs. Seavers mi to vyprávěla docela nadšeně, prý, že když to četla tak byla ráda, že už o Praze a ČR slyšela. A nabídla mi, že mi může pomoct s historií, protože ji sama učí.

Jinak jsem dnes zašla za Mrs. Nickles, moji couselor, a ptala jsem se jestli si, až mi příští týden skončí Health class, můžu studyhall, kterou bych měla mít místo toho, změnit na late arrival. Prošlo to, takže od příštího týdne budu každý den chodit na 9:15 :-) ..

Dneska jsem měla krásný rozhovor s mojí maminkou. Ona už se teď asi bude smát, že to tady zmiňuju, ale já prostě musím. Já ji a taťku fakt zbožňuju, jsou ti nejlepší na světě a to neříkám, protože jsem jejich dcera, to je objektivní názor, samozřejmě :) .. Ale vážně, prostě jsem si to sem jen chtěla napsat.

No a teď se jdu umýt a pomalu spát, už bude deset...

2009-01-19T20:49:00.002-04:00

Včera večer mě to z ničeho nic popadlo a já si normálně začala uklízet tady v tou svém malém pokojíčku... Už ani já jsem se na ten svůj "nepřádek" nemohla dívat a to je co říct. Takže teď už se tu zase cítím líp, i když to na druhou stranu vypadá, jako kdybych se už pomalu balila a chystala domů což taky není úplně nejlepší .. ale uklidňuju se tím, že si tady ten binec zase do pár dnů udělám :-) ..

Chtěla jsem se trošku učit do historie, jak nějak mi to nešlo, místo toho jsem si během tototo víkendu a dneška popovídala na skypu a facebooku s pár lidma po kterých se mi už moc stýská, napsala pár mailů, znovu koukla na Juno, které mi půjčila Evča, když jsem u nich byla, chvilku si zaběhala na běžícím páse, vařila oběd atp... a taky jsem si pročítala cestovní ruch, zeměpis a literaturu, tedy jedny z přemětů, ze kterých mě čekají rozdílovky o prázninách. Jak se to blíží, začínám se toho docela bát. Chci říct, vím, že když budu chtít, tak se to naučím, jenže to je právě ten problém - že se prostě budu MUSET učit, což mi moc nejde :-) .. ale zvládnu to, prostě to nějak zvládnu.

Ryan nakonec dnes to své rande neměl. Ta jeho slečna se vůbec neozvala. Podle informací "z druhé ruky" za to asi může její sestra, která prý Ryana nemá ráda. Ale nevím, těžko říct. Každopádně tady celé odpoledne zpíval a i když je krásné, že má nějaký koníček a tak, já už toho jeho zpívání mám plné zuby. Dělá přesně to, co jsem dělávala já když jsem byla menší a zpívala si před zrcadlem písničky mých oblíbených zpěvaček - hrozně přehrává a napodobuje. Na čemž by nebylo nic špatného, jenže on to pak ukazuje celému, nejmíň městu. A Cindy .. ta mu ještě navíc k tomu všemu pomáhá vybírat písničky na které evidentně nemá a nestačí je udýchat. A VŠEM, opravdu všem, hned po pozdravu řekne, ať pro něj nezapomenou hlasovat v tom Canton Idolu. Já vím, že je to hezký, tahle podpora rodičů, ale Cindy jako podporující mamka už mi přijde, že malinko překračuje hranici. Když se nad tím zamyslím, tak ona vlastně nikdy nemluví o ničem jiném - o Ryanovi a nebo o mně. A často jsou to věci, které jsem třeba vůbec neřekla a nebo je myslela úplně jinak... Ale to je jedno, neberte to jako nějaké velké stěžování, ve skutečnosti to není tak hrozné, jen když něco píšete, většinou je to černo-bíléjší než v reálu. :)

Nakonec jsme šli do kina s Ronem sami, protože jemu se dneska na něco jít chtělo a Cindy s Ryanem chtěli pokračovat v tom zpívání. Takže jsme šli na "Yes men" a musím říct, že to je jedna z nejlepších komedií, jaké jsem v poslední době viděla. Fakt jsem se kolikrát začala smát tak, že to nešlo zastavit :). Na druhou stranu to ale nebylo hloupé, nebo trapné, prostě Jim Carey v jeho nejlepší formě. Což, když nad tím tak přemýšlím může na první pohled trapně působit, ale ty vtipy fakt nejsou laciné :) ..

No a já jdu konečně něco dělat .. už bych fakt MĚLA :)

2009-01-17T19:17:00.003-04:00

Včerejšek, jakožto "poflakovácí" den bez školy nebyl nijak zajímavý, takže jsem neměla o čem psát. Ono se hezky vymlouvá na to, že to počasí je tak hrozné, že se nehodí dělat nic jiného než koukat filmy s hrnkem horkého čaje v ruce :).

Na dnešek Cindy pozvala 5 Ryanových kamarádů a kamarádek, takže opět okolo věku 14-ti let a hráli jsme stolní hru Apples to Apples. Už jsem ji jednou hrála, asi první týden, kdy jsem přijela do US a tehdy to pro mě bylo docela těžké, protože tohle je hra postavená na slovní zásobě. Teď, musím říct, už se mi to hrálo líp a vlastně jsem si to i užila. Pak jsme hráli i něco jako "flašku", ale bylo to hodně slabé - což se dalo předpokládat, když to hrajete s "dětmi" navíc pod dohledem "maminky".. Já nechci být ironická, ale prostě si nemůžu pomoct. Ale na druhou stranu je to i moje chyba, že netrávím víc času s vrstevníky, takže ani nemám nárok si stěžovat. Každopádně, Ryan se mě v rámci "pravdy" zeptal, jestli mám Ameriku radši než ČR .. tak jsem mu řekla pravdu - nemám. silly quiestion :-) ...

Po dlouhé době jsem se taky dívala na Forgetting Sarah Marshall (Kopačky), což je podle mě jedna z nejlepších komedií vůbec.

V pondělí máme taky volno, protože je nějaký svátek (tuším Martin Luther King day) a Rynaovi se líbí nějaká slečna a pozval ji do kina. Ale její rodiče jsou prý dost strikntní, tak půjdeme se Cindy s nima. Samozřejmě si sednem někam úplně jinam, možná půjdem i na jiný film, ale stejně :) .. Já už bych si taky ráda zašla na nějaké normalní "date" .. ale nějak se nedaří. Doufám, že to do konce tohoto pobytu stihnu :)

It didn´t take so long time ...

2009-01-15T22:11:00.003-04:00

Takže vir je pryč. A s ním všechno ostatní, co jsem měla na svém počítači. Teda kromě pár věcí, které jsem narychlo stáhla na flash, když to ještě fungovalo. Hodně mi pomohl můj brácha, kterýho jsem dostala na skype v jedenáct večer pomocí mé sestřenky, která byla připojená a já ji poprosila, jestli by mu nemohla zavolat na mobil a říct mu o tom. A taky Ron mi pomohl úplně se vším.. Jo, asi teď působím jako totální idiot, ale já bych si sama fakt neporadila a docela obdivuju Rona, že to zvládl, i přesto, že můj notebook je v češtině. Strávili jsme nad tím včera přesně 6hod, ale byla to vlastně i docela sranda. Ron se snažil číst ty česká slova a tak celkově jsme si moc hezky povídali. Během čekání jsem si zkoušela i ty šaty, co jsem o víkendu koupila s Evou za 15 dolarů a jak mi Cindy pomáhala se do nich dostat, tak říkala, že se o mě bavili s Ronem a že jí říkal, že až odjedu, že se mu bude stýskat :) .. Že už si zvykli, že tady s nima někdo žije ...

Včera se taky Miko nějakým způsobem vrátil do "hry" ... já jsem to říkala, že jakmile se zase začně chovat "normálně", budu v tom zase lítat. Jenže on teď nějak úplně obrátil, pořád se na mě usmívá, baví se se mnou hrozně hezky a dokonce mi napsal i pár těch smsek, které údajně tak nesnáší :) .. ale už to beru s rezervou, protože vím, že to může být jen chvilková "záležitost".

Odstartovalo hlasování pro Ryana do "Canton Idol", lidi můžou hlasovat z celého světa, jeden hlas s jednoho počítače a Cindy je z toho úplně unešená, všem známým to rozesílá a ptala se, jestli to nemůžu dát i na svůj blog, abyste mohli taky posílat hlasy :-) .. tak jsem jí řekla, zdvořile, ale jasně, že to na svůj blog klidně dám, ale že vás nebudu přemlouvat, abyste mu ten hlas posílali, protože ho koneckonců ani neznáte a hlavně, třeba se vám to ani nemusí líbit .. Když budu upřímná, já ten hlas asi pošlu, ale vyloženě jen proto, že je to můj "brácha", protože jinak jeho zpěv moc nemusím. odkaz je tady

Včera, těsně předtím, než jsem šla spát, jsem se dozvěděla, že zemřel Jan Kaplický. To mě hrozně zaskočilo, protože to bylo hodně nečekané. Je mi to moc líto a i přesto, že je strašné, že jeho žena s tou malinkou holčičkou teď zůstanou "samy", tak to krásně symbolizuje - někdo zemře, další se narodí. O to víc, když jeho žena Eliška ho nazývala Johane a ta holčička se jmenuje Johanka. Je to jakoby se převtělil do ní... Ale je mi to opravdu líto. Navíc ještě vážný stav Václava Havla. Doufám, že se uzdraví tak jako vždycky. Ale v jeho věku člověk nikdy neví, bohužel. Moc si ale přeju, aby se jeho stav zlepšil, přijít o 2 velké osobnosti ve stejný čas by bylo moc.

Dnes jsme v physical fitness běhali míli (1,6km) na čas. Abychom dostali "A", museli jsme to dát pod 8min. Já to uběhla za 7:41min a musím říct, že jsem na sebe pyšná :) .. Z celé naší "třídy", kde je asi 30 lidí jsem byla čtrvrtá, včetně všech těch "nabušených" kluků, které tam taky máme. Je to pro mě zvláštní pocit být mezi prvníma, protože když jsem na základce chodila do sportovní třídy, většinou to bylo naopak .. A rozhodla jsem se, že v těch hodnách začnu běhat ještě víc - cítím se pak skvěle, akorát se do toho někdy nemůžu dokopat a radši třeba, i když hodně rychle, chodím ..

Zítra máme "snow day". To znamená, že nejdeme do školy kvůli počasí. Dneska bylo -18 stupňů, zítra by mělo být ještě o něco míň plus má foukat vítr. Stejně je to ale srandovní, tyhle "sněhové dny" .. V ČR si je neumím představit :) ..

virus

2009-01-14T20:05:00.002-04:00

mam virus ve svem pocitaci, takze se tu ted mozna nejakou dobu neukazu .. a nebo neco v rychlosti napisu z tohoto pocitace. Doufam, ze se to brzo vyresi. Mejte se krasne

2009-01-13T22:17:00.002-04:00

Today´s hip hop class was awsome. Jay J had teached us new routine for very, very fast songs so we actually haven´t had much time for thinging what step is going next. Which is the best thing about hip hop - cut out details and just keep moving and enjoying every second. Hip hop is the best class what I´ve had. Cause in these moves you can exactly show who you are. Yea, ballet, jazz etc. could be possibly good too but in these dances you have to pay attention on details, be concentrate and if you don´t have too much talent for it, for example like me, it´s not that fun. But I still like it though.

One guy in Math told me "you´re beautiful." :) .. It was nice from him though. Just then, he used this cliche - "I´d like to learn Czech. Can you teach me?" :-) Yea, pretty "famous" phrase for flirting, don´t you think? And he´s not my type anyway. But I said him I can teach him few phrases but that Czech is hard :-).

And then, nothing happned. All day. Beside that I broke my rule "walk to school in every case" and Ron picked me up cause it was to cold and windy to walk and beside already mentioned hip hop. "B" days are usually more "exciting" days so we´ll see what´s gonna happend next :)

And sorry for writing in English, I started in Czech but then I realized that I was actually traslating from English so I wiped the Czech out and started again in English. And I know that I have mistakes in it, for sure, but who cares :-)?

2009-01-12T17:40:00.002-04:00

Dneska jsem měla docela náročnou cestu do školy. Přes noc napadlo celkem hodně sněhu a tak jsem si pěkně procvičila lýtka, jak jsem šlapala po tom stoupou nepoznameném sněhu. Ale jinak až taková zima nebyla, takže jsem si to vlastně užila :)

V Health class jsme dokoukávali ten film, We are Marshall. I přesto, že Mr. Pappas říkal, že to není typický americký film, a ten příběh vážně až tak typický (pro hollywoodská studia) nebyl (byl podle skutečné události), tak byl podaný tak, že prostě až moc "americky" vyzněl. Každopádně ale bylo lepší sledovat tohle, než číst z knížky o tom, jak jsou pro nás alkohol, cigarety a drogy škodlivé.

V angličtině jsem dostali list s knížkama, museli si jednu vybrat a budeme mít pár týdnů na to ji přečíst. Musím říct, že jsem moc těch knížek neznala. Ani autory. Na tom seznamu je např. i Twilight, ale na ten teď asi v angličtině ještě nemám. Takže jsem si s pomocí Mrs. Seavers nakonec vybrala "how NOT to spend your senior year". Měla ji u sebe, takže mi ji rovnou půjčila a nemusím se tak starat o shánění v knihovně apod. Podle obalu to bude takové to čtění pro náctileté a co jsem koukala na pár stránek, bude se mi to dobře číst. "Duševně" mě tahle knížka asi neobohatí, ale minimálně mi trošku zlepší slovní zásobu :). Dneska se chystám ještě koukat na ten "the break-up", musíme ten referát o filmu, jak jsem psala nedávno, odevzdat už ve středu. Měla jsem docela problém ten film sehnat, což mě překvapilo, ale už ho mám ve svém DVD přehrávači a chystám se na něj hned, jak tohle dopíšu.

Doba, kdy jsem na Mika myslela každou chvíli pomalu, ale jistě vyprchává. V US history se spolu bavíme, ale už mě to bušení srdce a podobné věci kdykoliv se na něj podívám přešlo. Asi to bude i tím, že když o tom člověku moc nevíte, díváte se jen na to, co se vám na něm líbí, ale pak ho poznáte a ony se objeví i ty "horší" stránky. A hlavně Miko se nijak nesnaží o to, abychom byli spolu, a já se snažit taky nebudu...

Ale .. na druhou stranu se na scéně objevuje další kluk, Aaron:-). On asi nebude tak "nový", myslím, že jsem se o něm už zmiňovala, ale v posledních dnech se spolu bavíme čím dál víc a např. celý dnešní weight training jsme běhali a tak vlastně celkově "blbli" spolu. Je to v postatě první bílý kluk, se kterým se bavím takle víc, ti "ostatní" byli vždycky minimálně z poloviny "afro-amíci" ... Tak uvidíme, co se všechno bude dít ..

Já už těch svých pubertálních řečí pro dnešek radši nechám a jdu se dívat na ten film :)

víkend

2009-01-11T12:02:00.003-04:00

Tak mám za sebou vážně skvělý víkend. Jela jsem k Evě už v ten pátek, kdy jsme šly na basket. Jak jsem po chvilce zjistila, šly jsme na něj kvůli jednomu klukovi, který se Evči líbí. Přišla tam i Hannah, exchange from Germany, pro změnu kvůli jiném klukovi :). Celkově jsem se dozvěděla všechny podrobnosti - kdo s kým chodí, kdo se s kým rozešel, rozhádal, skamarádil .. a to jsem ty zmiňované lidi ani neznala. Ale připadala jsem si jako v nějakém americkém filmu, kde se řeší takovéhle věci, byla to sranda. Pak si pro nás přijeli Evčiny host-rodiče a její brácha a jeli jsme se podívat ještě na staršího bráchu, který dělá wrestling a měl zrovna zápas (no, ono samo slovo "wrestling" znamená zápas že, takže to zní trošku zvláštně). Nicméně, nebylo to vůbec špatné, rozhodně záživnější než další "americká záležitost" - fotbal. A pak už jsme jeli domů, kde jsme se dívali ještě na "10 things I hate about you" a šly spát někdy kolem jedné myslím.

Včerejšek jsme strávili skoro celý u televize. Nejdřív jsme sledovaly "The Darjeeling Limited", Evčin oblíbený film, který mě upřímně nějak zvlášť nenachl. Měl by to teoretický být takový ten "neprvoplánový" zajímavý snímek, ale já v něm žádnou hloubku nenašla a naopak mě to docela nudilo. Ale hrál tam můj oblíbený Adrien Brody, tak alespoň něco :-) .. A pak začal marton "Sex and the City", zkoukli jsme nejmíň 7 epizod a z mých hvězdiček na csfd.cz se vyklubalo pět :) .. fakt mě to chytlo. Pak jsem si zkoušela pár Evčiných šatů, které si v jednom obchodě koupila slevněné na 15 dolarů jedny. Většinou jsou to šaty hodnoty až 200 dolarů. Nakonec jsem si půjčila jednu takovou zajímavou sukni a tričko, asi v tom půjdu na homecoming. Ale jely jsme i do toho obchodu a tam jsem si dvoje šaty taky koupila. Jedny takové "prizceznovské" - jsou černé s "velkou" sukní a zavazováním na zádech. Ty si budu brát na PROM. A ty druhé nejsou tak "velkolepé", ale když jsem si je zkoušela, úžasně mi padly, tak jsem je prostě "musela" vzít. Třeba si je vezmu na český maturiťák, uvidím :) ..

A pak, kolem šesté přijelo asi 10 kamarádů, objednali jsme pizzu s pizzerie, kterou vlastní Evčiny rodiče. Některé z těch pizz byly takové ty typicky americké s tlustým těstěm, saláme apod.. My s Evčou jsme si objednali na půl veggie thin crust s houbama, olivama a troškou sýra, byla výborná. Nejdřív jsme si chtěli pustit "Intolerable Cruelty" s Catherine Zeta-Jones a Goergem Clooney, který jsem mimo jiné přivezla a to většinu lidí nebavilo, tak jsme nakonec sledovali "10 důvodů" znovu. A pak další epizody "sex and the city", Step up 2 a Ratatoulle .. Kromě toho jsme si povídali, hráli karty, poslouchali hudbu a šli jsme spát v 3:30 ... ale byla to vážně zábava, užila jsem si to.

S Evou jsme mluvily celou dobu anglicky, akorát jednou jsme si něco musely vysvětlit česky, protože v angličtině by to bylo zdlouhavé a musím říct, že jsem se cítila zvláštně. Protože já sice v té čestině píšu docela často, ale nemluvím skoro vůbec, když nepočítám hovor s maminkou nebo tatínkem hruba jednou za měsíc. Každopádně Evča bydlí v ČR asi hodinu ode mě, a myslím, že zůstanem v kontaktu. A i tady jsme se určitě neviděly naposled. Už jenom proto, že mám od ní půjčené ty šaty, DVD a toho Orwella co tak dlouho čtu v čj a ona ode mě taky nějaká DVDčka ..

2009-01-08T22:17:00.002-04:00

Dneska byla hrozná zima. Sníh, mráz a ještě k tomu vítr. Ale nějak jsem tu cestu přežila...

V Health class jsme se dívali na film, který se jmenuje "We are Marshall". Je to film podle skutečné události, ale začal "typicky americky" am. fotbalem, v něm prohrou v poslední vteřině a následovně smrtí celé fotbalové "grupy". Pak začne "typicky americky" návrat, sestavení nového týmu a to všechno s tou "americkou hrdostí" ... Sice jsme to ještě nedokoukali, tak mě to třeba překvapí, ale stejně .. Bavila jsem se o tom i s učitelem pak ve Weight training, docela ho to zaujalo, jak to na mě působí a dokonce se mnou souhlasit, že Američani jsou takoví ti hrdí lidé, kteří bojují za svoji čest :-)

V angličtině se nic nedělo, akorát jsme psali 2 část testu z Orwella, což mi přišlo kupodivu docela jednoduchý. A v US History jsme měli supl, Miko se kupodivu snažil být milej, ale pak si to něčím zkazil. Ukázalo se přesně to, co jsem si myslela - že jsem prostě jen další holka z mnoha a možná si poprvé uvědomil, že za ním fakt nebudu chodit jako za nějakým Bohem :) .. ale nebudu to rozebírat, přece jen jsme na "veřejném" blogu ..

Po hrozně dlouhé době jsme měla tříhodinovku tancování. Tu první hodinu jsme zase měli s tím tanečníkem, co už jsem o něm myslím psala. Já ho fakt úplně nesnáším .. Je to takovej namyšlenej frajírek. Ale ne proto, že by na mě byl nějak přísnej (i když bych si to i zasloužila), ale prostě celkově projevem je mi nesympatickej. Ale ptal se mě, jestli si myslím, že jsou tady Vánoce "větší" a když jsem mu řekla, že ani ne, tak se hrozně divil. Dneska tam taky mohli být rodiče, což nemám moc ráda. Speciálně dneska tam byla nějaká paní, která měla takový přísný zamračený výraz. Tak jsem si uvědomila, jak moc působí výraz obličeje na druhého člověka. Kdykoliv jsem se usmívala, protože jsem si třeba na něco vzpoměla nebo se mi povedl nějaký krok a pak se podívala na ni a najednou vám ten úsměv automaticky klesne. Naopak když někdo působí pozitivně, přenáší to i na vás.

Zítra nejspíš pojedu k té Češce Evě a půjdeme do její školy na basket. Teda pokud mě bude mít kdo odvést. Když nikdo, pojedu tam až v sobotu, ale těším se. Bude to konečně něco záživného. Já se musím přiznat (teda hlavně si to musím přiznat sama sobě), že jsem hrozně pasivní. Na jednu stranu bych si to tady chtěla užívat, ale na tu druhou pak "radši" zůstanu sama. Někdy jsem tak spokojená, já se sama se sebou nikdy nenudím, ale fakt se chci naučit chodit trošku víc mezi lidi. Vím, že pak budu mnohem spokojenější. S komunikací už ani problém nemám, ten "problém" bude někde jinde, ale ještě jsem na to nepřišla .. ale já to vypátrám a polepším se ..

Takže kdybych se teď dva tři dny neozývala (možná stihnu ještě něco napsat zítra), nemám k dispozici notebook. Ale o to víc pak budu mít o čem psát :)

2009-01-06T22:32:00.006-04:00

Včera večer jsem si na netu našla a pustila film "1984", aby se mi líp přiblížila ta knížka. Chystala jsem se na to už asi před měsícem, ale předtím jsem měla přečtených jen pár stránek a tak mě to moc nebavilo, teď už jsem skoro na konci. Byl to hrozně silný zážitek, scény, kdy je Winston na Ministerstvu lásky jsou natočené neuvěřitelně přesvědčivě a ještě teď se mi promítají v hlavě. Úsměvná věc na tom je, že nám o té knížce Mrs. Seavers zrovna dneska pouštěla dokument, kde byly právě scény i z toho filmu. Takže je dobrá náhoda, že jsem se na to dívala zrovna včera.

Jako další úkol jsme v angličtině dostali docela pohodovou věc - a to vybrat si ze seznamu, který nám rozdala film, podívat se na něj a napsat o něm referát s charakteristikou hlavních hrdinů apod.. Na tom listu jsou filmy jako Gladiator, The Patriot, Man in black a dokonce i Mean girls, 27 dresses a The Break-up s Jennifer Aniston, který jsem si nakonec vybrala, protože už jsem ho viděla, takže vím zrhuba o čem to je, i když už si to moc nepamatuju. Ale i tak to bude jednodušší. Máme na to necelý týden. Pak pro změnu dostaneme seznam knížek a bude se opakovat stejný princip jako u filmů .. doufám, že tam bude Pride and Prejudice nebo něco takového :) ..

Miko mi dneska pochválil nový účes, ale celkově už to mezi námi "nejiskří" tak jako ještě těsně před prázdninami. Ono to bude asi i tím, že jsme si za celou dobu prázdnin napsali asi třikrát a to ve dvou případech jen "marry christmas" a "happy new year" a navíc jsem vždycky napsala první já. No a protože vím, že mi většinou neodepíše (protože prý nemá smskování rád - což pěkně kecá, protože v US history do toho mobilu něco klavíruje "all the time" ), tak jsem mu prostě psát přestala, protože tohle mě nebaví. A on se mě pak ještě ptá, proč už mu nepíšu :) .. a taky říkal, teda vlastně už opakoval, že všichni vždycky chodí za ním, ne on za nimi. No tak, milý Miko, asi nebudu jako všichni. Fakt už mě to někdy vytáčí, jak si občas myslí bůhví jak není úžasnej. Na druhou stranu ale vím, že jednou udělá něco pěkného a zas "v tom" budu zpátky, jestli víte, jak to myslím .. ale v postatě to beru jako hru, a vesměs zábavnou :)

Mr. Swope se asi zbláznil, chce po nás pro každou hodinu (což znamená každý druhý den) mít načtenou celou kapitolu, mít z ní vypsané notes a ještě být připravení na jednu z 6 esejí, kdy nevíme kterou vybere a taky na daily quiz... já mám problém už teď a velkej, tohle fakt nevím, jak budu zvládat. Alespoň že už začínáme s Civil War, tak to bude alespoň něco zajímavějšího, protože jinak neustále omíláme nějaký "kompromis roku 1828" pak "kompromis 1850", taky "paniky" toho a toho roku .. a tak pořád dokola, vážně. + těch "milion" prezidentů .. jsem zvědavá, co všechno si z toho všeho budu pamatovat.

Venku to vypadá tak nějak všelijak, prší, zároveň to namrzá, takže máme klouzačku všude, kam se pohneme. Což byla docela sranda, když jsme se snažili jet na hip hop.

Cindy mi dneska říkala, že se s Ronem bavili o tom, že si přes příští rok asi opravdu vezmou dalšího exchange studenta a že chtějí zase někoho z ČR. Že bych chtěli pokračovat v učení češtiny a taky až někdy pojedou do ČR, že by nás navštívili oba .. :-) Já jsem navrhovala, že by si třeba mohli vzít někoho ze Slovenska, aby tu naši společnou historii viděli z obou stran, ale vypadá to, že jsou s Českem spokojení. Což mě těší :-). Protože v ASSE nám vtloukali do hlavy, že jsme vlastně takoví "reprezentanti" našich zemí ... no, to jo :) ..

2009-01-05T17:24:00.005-04:00

Yeah, school´s back. I really wanted to back to school on Saturday but now I´ve been there and I wanna back my sleeping late time, watching movies etc. But in the other way, I am glad that I won´t be so bored in the rest of the time like I used to be in recent days.

I had my meeting with dentist today. He told me that my teeth is moving pretty fast which is great and he asked me if he´s doin the same thing like they used to do in Czech or if it is different. So I told him that he´s definitely quicker :) .. which is true.

A lot of people told me that my new hair cut is cute :). It was nice to hear that. But I really don´t have anything else what I can write about cause it was just boring at school today ..

We had dinner like half an hour ago and Ron and Cindy decided to start their lessons of Czech finally with the CD and book what they bought for Ryan like a Christmas present. And Ryan was like "Do I have to take the Czech lesson today?" "Yeah, whole family will learn it," Cindy said... Cindy told me few days ago that she thinks Ryan would like to learn Czech. I don´t think so. He´s really not interested at all. Anyway, they started with Czech alphabet which Ryan finally found out like a easy thing for him cause he takes Spanish class in the school and Spanish alphabet is, beside "ř", really similar. It was very humourous to listen them how they try to say already mentioned "ř" and few other letters. But they really tried which is very nice. I´m curious how long they will keep this effort .. Well, we´ll see :-)

ASSE party

2009-01-03T23:52:00.006-04:00

Dneska byl docela zábavný den. Probudila jsem se až kolem desáté, po několika měsících se na kameře viděla s babičkou a s dědou, přičemž babička mi řekla, jak se jí po mě stýská a jak moc se na mě těší (což je od ní hrozně hezké, ale moc mi to nepomohlo) a pak jsem začala vařit :). Cindy mě poprosila, jestli bych neudělala znovu svoje tofu se zeleninou a s rýží. Dokonce si napsala i recept. A pak jsem o chvilku pozděj dělala ještě bramboračku, protože jsem na ASSE party měli přinést nějaké jídlo ze země odkud pocházíme .. Takže celkově jsem vlastně první půlku dne strávila v kuchyni, což ale nebylo zas tak špatné, docela jsem si to užila. Dokonce jsem i tak trochu dokumentovala moji výrobu té polívky.

A pak jsme na čtvrtou vyrazili do domu naší co-ordinátorky Dee, která letos hostí Česku Evu a před dvěma lety měla jejího bráchu Pavla, který tady byl na prázdninách v létě a já ho viděla na tom prvním meetingu, co jsme měli. On umí úplně skvěle anglicky. S Evou jsme se bavili hodně, česky ani slovo, ale shodly jsme se na tom, že se nám ta angličtina nelepší tak rychle, jak jsme doufaly. Taky máme stejný vkus na filmy, hudbu .. fakt si máme co říct. Příští sobotu tam budu trávit noc - Ryan jede pryč na nějaké soustředění a tohle byl Cindy´s způsob, jak se mě "zbavit" a mít s Ronem celý dům pro sebe :) .. Ale v podstatě jsem ráda, jak už jsem psala, fakt si rozumíme a třeba se nakonec někdy uvidíme i v ČR, i když Eva bydlí v Chrudimi, takže to do PV zas tak blízko není. Ale to stejně ještě předbíhám. Eva dělala jako české jídlo guláš, což je docela vtipné, když ona sama nejí maso. Ale povedl se jí.

Pak jsme dělali "gift exchange", což ale byla docela nuda, protože nikdo nebyl "mean" a nezval si dárek od někoho jiného. Teda vlastně kromě mě :) .. já jsem si vzala dárek právě od Evy, takže jsem si domů přinesla teploučkou flanelovou červenou deku, která ani nezabere moc místa a čokoládu :) ..

Dívala jsem se do Cindy diáře a vypadá to, že tahle druhá polovina mého pobytu bude mnohem záživnější. Za pár týdnů jedeme do toho Las Vegas, na začátku února bude další Homecoming, v březnu bude naše první hip hop soutěž, s ASSE máme možnost jet do Columbusu, což pojedu a moc ráda, taky bude další OGT week, v dubnu je další soutěž a konečně v květnu je prom, poslední hip hop soutěž, "maturování" .. 2.6 končí škola pro seniors, 6.6 bude závěrečné vystoupení s dance studiem a hned další den jedeme na týden do North Caroliny, kam snad pojede i moje maminka... Když to takhle píšu, tak se na tohle druhé pololetí začínám moc těšít :) ..

moje tofu směs :-)

příprava polívky ..

Eva s dekou, kterou mám nakonec doma já :)

2009-01-02T12:41:00.004-04:00

Začínám se čím dál víc těšit zpátky do školy. A to dokonce i přesto, že jsem se za celé prázdniny na učení ani nepodívala a budu to teď muset dohánět během těch posledních dnů. Což znamená, že musím dočíst toho Orwella (jo, ještě pořád jsem to nedočetla) a přečíst přes 40 stránek americké historie (teda možná už jen 37 nebo tak nějak) .. Já vůbec nevím, co se se mnou děje, proč jsem tak pesimistická, otrávená a protivná .. nikdo mi nic neudělal, jen asi ty prázdniny mě paradoxně víc "vysávají", než když jsem ve škole. Ron je celé dny v práci, protože si bere přesčasy, aby vydělal co nejvíc peněz předtím, než pojedem do Las Vegas (mimochodem, nebudu konkrétní, ale vydělává skoro jako nějaký docela úspěšný podnikatel u nás ... takže to rozhodně málo není, zvlášť když opravuje telefonní dráty), Ryan se tady pohybuje po domě a pokaždé když mě vidí řekně "Waz upppp?", což mě už šíleně vytáčí a se Cindy se taky míjím, protože pořád spí a když nespí, tak jsem zase já ve svém pokoji a když se náhodou potkáme, vypadá to, že na sebe momentálně nemáme náladu ... je to prostě špatný teď ..

Včera jsem tak rychle projela můj "archiv" tady, četla si některé svoje články a docela mě uklidnil fakt, kolik měsíců už mám za sebou. Nejhorší ale je, že se ve mě mlatí dvě strany - jedna, která by teď vážně chtěla být doma, pěkně v klidu a ta druhá, která chce být tady, užít si, nasbírat zkušenosti a zážitky a být spokojená. CHCI aby ta druhá převažovala, jenže to není tak jednoduchý, jak jsem si myslela ... No, já jdu radši něco dělat ... :-)

I guess "Silvestr" is gone ...

2009-01-01T11:55:00.003-04:00

Mám za sebou asi nejvíc bojkotovaného Silvestra, jaké jsem kdy zažila. A ne tak docela za to můžu já, i když na tom samozřejmě mám taky svůj podíl. Nešla jsem totiž s Rynem do té jejich "komunity", protože představa, že se od osmi do osmi bavím se samými 14ti letými "dětmi" mi moc zábavná nepřišla. A nikam jinam jsem jít nemohla .. nebo spíš nebylo s kým. Takže jsem zůstala doma, což mi vlastně ani moc nevadilo, pustila jsem si film, popíjela čaj a byla relativně spokojená. Divné bylo ale to, že Cindy šla někdy po šesté spát s tím, že Silvestra slavit nebude a když se Ron někdy po osmé vrátil z práce, sedl si k počítači, pravděpdobně dopil ten zbytek toho dobrého vína, co jsme měli na Vánoce (a kterým jsem si chtěla, i kdyby sama, připít .. bohužel, na mě nezbylo) a teoreticky si nevšímal ničeho jiného a to jsem se tam za ním několikrát "nenápadně" snažila přijít, jako, že bychom si mohli alespoň povídat ... Když jsem přišla naposled, asi půl hoďky před půlnocí, tak jen zapnul televizi a dívali jsme se na tu "velkolepou" show s NYC, což byla snad ještě větší nuda než "Mejdan roku z Václaváku" .. A fakt jsme si ani nepřipili, prostě absolutně NIC. Ron pak hned šel spát, že musí do práce další den a já jsem naštěstí na skypu "našla" Terku, která se cítila celý večer pavděpodobně podobně jako já a moc mi rozhovor s ní pomohl. Ani nevím, proč mě tady to (ne)slavení Silvestra tak vzalo, já ho nikdy nijak zvlášť neslavila, ale paradoxně jsem měla větší "krizi" než na Vánoce ... No a od teď se budou dobře počítat týdny, než pojedu domů .. zhruba 24 nebo 25, podle toho, jak dlouho tu zůstanem, až přijede moje rodina (ale to už mi pak bude docela jedno, protože JE tady budu mít :-)) ..

Ale úterý bylo fajn. Jeli jsme do Clevelandu na koncert "Trans-Siberian Orchestra", kteří hráli skvěle. Často mi připomínali Pink Floyd, které miluju. A ty rockové balady ve spojení se soulovým hlasem zpěváka byly vyloženě dokonalé. Moc jsem si to užila ..

... Na dnešní oběd jsem uvařila čočku s vajíčkem, tak jsem zvědavá, jak jim bude chutnat .. mně teda chutná moc, povedla se mi .. asi ji budu dělat častěj :)

Happy New Year ...

2008-12-31T14:34:00.003-04:00

Dnes nic psát asi nebudu, udělám si čas zítra, snad ... protože včera jsem byla na úžasném koncertě.. tak jen, všem přeju co nejlepší Nový Rok 09 .. to to letí .. před chvilkou jsme slavili milenium :) .. tak se mějte krásně..

these days ..

2008-12-29T22:58:00.002-04:00

Během posledních dnů jsem se vážně nenudila, pořád se něco děje. A je jedno, že to není nic "velkého", prostě jsem ráda, že něco dělám a jen nesedím doma a nepřemýšlím coby kdyby. Popravdě jsem se těch prázdnin docela bála. Bála jsem se právě toho, že tím, že nebude škola, budu často doma a budu mít jednu z těch svých "depek". Nakonec je to naopak, užívám si každý den.

V pátek jsme byli u Cindy nejlepší kamarádky. Má 6 dětí, její druhý manžel má další dvě + měli asi 8 psů (normálně mají myslím "jen" 4), takže se tam asi nikdy nenudí .. Přijeli jsme tam kolem půl osmé, ten její manžel vařil večeři a protože Cindy říkala Lee, té její kamarádce, že jsem právě začali držet dietu :-)), tak uvařil naprosto výbornou směs z hub, k tomu fazolky a krevetky. Fakt úžasné jídlo. Pak jsme celý večer, asi až do dvou do rána "hráli" takovou zpívací hru na způsob karaoke. Rozdíl je v tom, že vybranou písničku zpívají dva a oni podle toho, jak jsi zpíval do toho mikrofonu čistě nebo naopak vyhodnotí, kdo koho porazil. Vtipné bylo, že jsem několikrát porazila i Ryana a to i v písničkách, které on zpívá na těch svých soutěžích .. A to se nepovažuju za dobrou zpěvačku a navíc jsem u většiny písniček neznala slova a musela je v té rychlosti číst na obrazovce. Jen Ryan asi zbytečně moc tlačí na pilu.. Úplně nevtipnější byl ale Ron, protože vypil asi 9 piv a byl značně společensky unavený .. nasmáli jsme se fakt hodně.

V sobotu jsme byli navštivit tu babičku, která je v "nursing home" ... o tom už jsem ale psala. Pak jsme v tom samém městě, Lionu, zašli do kina na film "Bedtime stories", což je taková typická, průměrná Sandlerovka, kdy jsem se párkrát zasmála, ale znovu už bych to asi vidět nemusela.

Neděla byla taková normální, se Cindy jsme jeli nakoupit hodně zdravých potravin, protože tentorkát už to hubnutí myslíme fakt vážně :-). Od Vánoc uplynuly teprve 4 dny, ale už teď se cítím líp, jak jím zase "pěkně". Včera jsem vařila něco jako lečo, akorát bez uzeniny, samozřejmě a dneska jsem dělala zeleninové rizoto s tofu na oběd a na večeři kuřecí prsa na grilu se spoustou zeleniny, takže jíme teď fakt zdravě. A všichni, teda asi až na Ryana, jsou spokojení .. :) + každý den minimálně 30min běhám na běžícím páse, což sice není nijak extra, ale lepší než nic .. Fakt mě ta zdravá strava zase začala bavit a já doufám, že se zase dostanu na svou starou váhu a hlavně, že se zase začnu cítit dobře ...

A dneska jsem si byla nechat udělat ten melír. Zase u Melissy, té stejné slečny, co mě stříhala minulý týden. Udělala mi to moc hezky, myslím. Zkusím to zítra vyfotit. Říkala, že tam bude ještě do března, kdybych chtěla něco s těmi vlasy udělat, pak totiž bude tu školu končit a bude pracovat normálně v salónu. Tohle je pro ně totiž jen praxe, za kterou nemají žádné peníze.
Pak jsem chvilku čekala, až si pro mě někdo přijede a zjistila jsem, že hned přes cestu je obchod se zdravou výživou, ve kterém jsem byla jednou, hned první den, když jsem přijela do téhle rodiny. Ani jsem nevěděla, že je to hned vedle toho kadeřnictví. Tak tam jsem dokoupila ještě nějaké "zdravé potraviny" a pak už přijela Cindy.

Docela velkou část odpoledne jsem trávila povídáním si na skypu s kamarádem z ČR. Ze začátku to byla docela sranda, protože jsme se po dlouhé době rozhodli si zavolat a vidět se na kameře, ale měla jsem starou verzi skypu, tak se mi ten obraz zasekával. Pak mi ale K. poslal tu novou verzi, abych si ji stáhla a výsledkem je, že jsme pak povídali asi hodinu a půl. Bylo to hrozně fajn, jedinej "problém" byl a je, že bych nechtěla moc mluvit česky (i když co dělám teď, že? :-)), ale stejně se už těším, až to zase zopakujem ..

Večer jsme měli někam jet, ale Ron nakonec musel do práce a tak jsme se dívali na Wizard of Oz, což je skvělá americká pohádka. Vlastně možná až moc "americká", ale stejně kouzelná.

No, a zítra jedeme do Clevelandu na nějaký koncert či co, takže moje "zaneprázdněnost" pokračuje... Budu si někde mezi tím konečně muset najít nějaké místečko na úkoly .. jinak je nestihnu.

Fotky z Vánoc

2008-12-28T20:39:00.013-04:00

tady jde celkem hezky vidět, jak na mě tenhle "dědeček" zaujal. Fakt se s ním úžasně povídá. Za prvé nemluví slangově a tak rychle jako moji vrstevníci a za druhé má spoustu skvělých zážitků, jak z jeho dětství v Jižní Karolíně a nebo třeba z Japonska, kde několik let žil. Až bude teplej, chystám se s ním na ryby :-).tuhle svíčku jsem dostala v naší vzájemné vyměně dárků mezi sebou. Vůně: peach cake :-)tady jsme všechny děti (marně jsem se snažila oponovat, že už jsem dospělá :).. Nakonec se přidal i táta Rona)) hráli hru, kdo nejdřív sní/vypije/vysrká jello pomocí brčka. Bylo to pěkně "gross", jestli to můžu říct takhle, ale zároveň to byla sranda. Vyhrál děda. Ale ten se nepočítal, protože není dítě, takže nakonec byl nejrychlejší Ryan ...

To nahoře napravo byl pokus o vanilkové rohlíčky :)A tohle je v "nursing home" s Cindy´s grandma, tou úžasnou babičkou, která je fakt neuvěřitelná..

Víc se už asi k Vánocům vracet nebudu, už jsou prostě za mnou .. :)

Macy Gray

2008-12-27T23:18:00.003-04:00

Pamatujete si, jak jsem před pár dny psala, že mě 26 čeká docela zajímavý zážitek? .. No, tak to bylo setkání s Macy Gray. Většina z nás ji asi bude znát díky písničce I try. Ona pochází s Cantonu a protože Cindy má díky Ryanovi a jeho zpívání kontakt na nějakou její příbuznou, tak ji napadlo zavolat té známé a zeptat se jí, jestli Macy nebude ve městě a jestli bych se s ní nemohla vyfotit a mít podpis. Moje mamka ji má moc ráda, já od ní zatím znám vážně jen výše zmíněnou písničku, ale přišlo mi to taky jako fajn nápad. Byli jsme pozváni na oslavu narozenin její dcery (mimochodem Macy má 3 děti a dvě z nich mají 13.let a nejsou to dvojčata .. tak rychle po sobě je měla) s tím, že tam ale přijdeme a vlastně se ani nezdržíme. Byli jsme tam 2 hodiny. Macy přišla o hodinu pozděj a i přesto, že vím, že "hvězdy" jsou lidi jako všichni ostatní, tak to, jak se tam vmotala mě hodně překvapilo. Vypadala trošku jak pod práškama :-/ .. Zdržela se tam asi pět minut a pak zase někam zmizela, když se objevila, tak se se mnou teda vyfotila a nakonec se mi i podepsala. Jeden podpis i s věnovaním pro mě a jeden pro mou mamku. Každý jiný, což je od ní pěkný, že nepíše všem to samé. Trošku z ní táhnul alkohol, když se ke mně přiblížila .. ale proč to píšu? Ne proto, abych ji tu pomlouvala nebo něco podobného, prostě jsem jen chtěla posat svůj zážitek. Musím ale dodat, že se snažila být příjemná, i přesto, že těchto "fanoušků" už asi musí mít plné zuby, to věřím. Zároveň, když takhle vidíme slavnou osobnost v rodinném kruhu, zjistíte to, co víme už dávno a to (co jsem už jednou říkala), že nejsou o nic zvláštnější než lidi, které potkáváte každý den na ulici .. Celkově to vážně byl zážitek, vidět že i ti "bohatí" lidi se baví stejně jako my, u krabic s pizzou, hudby s CD přehrávače a popíjející cocacolu ..

O zbytku Vánoc napíšu, jestli vůbec, vážně někdy jindy, to by bylo fakt na dlouho ...

vůbec nestíhám .. :)

2008-12-27T12:36:00.002-04:00

za poslední dva dny se toho dělo hrozně moc, ale nemám teď vůbec čas to sem napsat, protože by mi to zase zabralo minimálně hodinu a půl, kterou teď nemám (nebo respektive mám, ale nechci trávit u počítače) .. dnes večer asi taky napsat nestihnu, takže se ozvu snad zítra, možná až v pondělí, prostě až ten čas a nálada bude :) ... tak si užívejte volna a taaak :)

Funny stories :-)

2008-12-25T15:16:00.006-04:00

Nakonec mám asi víc než dost a tak si hraju tu hru, co jsme hráli včera společně v obýváku .. a tady je pár mých příběhů :-) ..

A Modern Cinderella

My name is Cyndi and I live in a big house with my stepmother, Nicole Kidman, and my two stepsisters, Keira Knightley and Alicia Keys. The old tale about stepfamilies being is just silly! Nicole Kidman, Keira Knightley, and Alicia Keys are absolutely awesome! In fact, Keira Knightley, Alicia Keys, and I went to a dance last weekend. It was sassy!

At the dance, I wore my pants and my necklace. Keira Knightley, Alicia Keys, and I met this really stupid guy named Orlando Bloom. He was uncommon because he was the president of the solitaire club, and he wore a funny skirt. I had a tickling time talking with him.

I had a tickling time, but I forgot my coat at the dance. Luckily, Orlando Bloom brought it back to our house. First, Keira Knightley tried it on, and it didn't match her shining style. It looked really deep! Then Alicia Keys tried it on, and it was obviously not hers either. But then I tried it on, and it fit me really! I thanked Orlando Bloom and invited him to stay for a snack of cherries. We have a lot in common. Who would have thought that a lost coat would lead to a new friend?

New Year's Resolutions

It was New Year's Day, and I was watching mp3ball on TV with my friends Jitulka, Janča, Kuba, and Miko.

“Hey, Janča,” Kuba said, “What is your New Year's resolution?”

“I am going to learn to play the piano,” she said. “Then I am going to play it at nursing homes. I am sure it will make the residents sparkling.”

“That's expensive,” said Jitulka. “I am going to volunteer in a shelter for homeless duck and rabbit. They are so cute. How about you, Kuba?”

“I am going to help out around the house,” he said. “Every night, I will put the candies and the candles in the dishwasher without being asked.”

“I want to improve my grades,” said Miko. “I will study math, science, and joking every night.”

They all turned to me.

“What is your New Year's Resolution, Tereza?”

“I'm not making one,” I said. “I'm perfectly ironic already!”

The Best Town in the World

Kryštof came to do a concert in Terezaville once, and the band liked it so much they never left. Now every Saturday night, all the people who live in Terezaville put on their gorgeous, bluedresses and walk their monkey to the town square. Then they sit on the grass, listen to Kryštof play r´n´b music, and eat strawberry.

No one has to go to school in Terezaville unless they want to. Of course, everybody wants to because Robbie Williams and Keanu Reeves are two of the teachers. teaches Robbie Williamsenglish and Keanu Reeves teaches dance.

One day Robbie Williams said to Keanu Reeves, “Maybe we should take the students on a field trip.”

“That's a(n) sarcastic idea, Robbie Williams,” said Keanu Reeves. “Let's take them to the most fun place we can think of.”

“But that would be Terezaville,” said Robbie Williams.

“You're right!” Keanu Reeves exclaimed. “Call off the field trip! We're already here!”

photos :-)

2008-12-25T12:55:00.019-04:00

Christmas Eve

2008-12-25T11:59:00.007-04:00

Mám chvíli čas, tak si zrekapituluju včerejšek a dnešní ráno, dokud je to ještě "čerstvé" ..

Jak jsem psala už v minulém "příspěvku", nebylo to vůbec špatné, naopak. Respektive během dne se nedělo nic, Ron byl v práci, Cindy spala, Ryan byl u kamaráda a já běhala na běžícím páse :), kolem 4té ale Ron přijel a protože měli se Cindy 19. výročí svatby, jeli jsme to "oslavit" do japonské restaurace. Vyjímečně jsem si nedala sushi, ale kombinaci shrimp+steak a bylo to výborné ..

Pak jsme se vrátili domů, otevřeli to víno. Vtipné na tom bylo to, že ho nejvíc chtěl otevřít Ryan, který se ho pak ani nedotkl .. a to nejen proto, že samozřjmě ještě pít nemůže, ale jakmile ucítil alkohol, hned ho chuť přešla. Což jsem moc nepochopila, protože v tom naopak alkohol skoro cítit nešel a dokonce i mně moc chutnalo. Asi proto, že mi to připomělo šampaňské, které jako jediné (jednou za rok na Nový rok :-)) piju .. Ale měla jsem jen tak půl malé skleničky, tady se to nepití pod zákonem asi dodržuje (v "normálních" rodinách) striktněji než doma v ČR.

Cindy s Ronem chtěli vidět nějaký český film, tak jsem vybrala Tři oříšky, když jsou ty Vánoce. Říkala jsem si, že minimálně já si to užiju :). Nevím, jestli to tak nakonec nebylo, nic konkrétního neříkali, ale já se ani nedivím. "naše" Popelka má s tou disneyovskou společný snad jen ten střevíček a zlou macechu s nevlastní sestrou + ty anglické titulky, které se často ani neobjevily, tomu taky moc nepřidaly. Líbila se jim Libuška a melodie od Svobody, ale celkově si myslím, že to neprožívali tak jako já, pro kterou je prostě Popelka na Vánoce tradice ..

Po filmu jsme si udělali horkou čokoládu s domácím marshmellow k tomu. Byl to dárek od sousedů, který Cindy pro změnu vařila "vánoční lasagne". Přinesli nám košík se 4mi hrnečky, v každém z nich právě docela velký kus marshmellow (dozvěděla jsem se, že se to vyrábí z bílků, cukru a vanilkového aroma, to není až tak špatný), 2 krabičky s předpřipravenou horkou čokoládou a nějaké čokoládové bonbóny k tomu. To, že to bylo neuvěřitelně sladké snad ani říkat nemusím, ale bylo to zároveň moooc dobré :-) .. Jak jsme tak pili, tak najednou někdo buší na dveře a Ryan na mě "who is it?" a já aniž bych to věděla "Santa Claus, who else?" .. a on to fakt byl Santa :-) .. teda byl to náš soused a jeho manželka převlečení za Santu a jeho ženu, ale stejně, trefila jsem se dobře .. Bylo mi to vysvětleno tak, že je tradice vyfotit se se Santou, ale protože už jsem "velká", nechtěli mě tahat do shopping mall, abych se s ním mohla vyfotit a tak nám přišel přímo domů :-) ..

Taky jsme si rozbalili jeden dárek. Každý jsme dostali pyžamo. Já samozřejmě to nejteplejší, jaké může být .. dokonce se ještě pořád vejdu do Ska .. (i když to nic nemění na tom, že od zítřka zase začínám krotit a po Novém roce tuplem :-)) .. tak jsme se v těch pyžamech všichni povinně vyfotili ... a pak .. co budeme dělat? Cindy napadlo, že bychom mohli "hrát" takovou tu hru, kdy je nějaký příběh a ty do toho dosazuješ náhodná podst. jména, příslovce, slovesa, čísla, zvířata ..., která tě zrovna napadnou. Prý to mají doma jako hru, ale nemohla to najít, tak si to našla na netu. To byla hrozná sranda. Fakt jsme párkrát vymysleli pěkný věci .. Např. Cindy po mě chtěla ať řeknu nějakou písničku a mě napadla "If I were a boy" od Beyonce ... předtím, myslím Ron, řekl Billa Clintona jako známou osobnost ... a pak v tom příběhu to vyšlo tak, že Bill Clinton sedí na školní besídce v první řadě a zpívá "If I were a boy" ... teď to tu píšu a už mi to ani tak vtipné nepřijde, ale včera to bylo něco, zvlášť když k tomu připočítám tón jakým to Cindy četla .. :-)

A pak se šlo spát .. teda všichni šli spát, protože Ron dneska musel do práce a tak jsme všichni museli vstávat už v šest, abychom si ty dárky mohli rozdat. Já jsem ale zase spát nemohla, protože jsem se, ještě pořád, dusila... Doufám, že jsem tím kašláním a smrkáním moc nerušila .. každopádně to probuzení v těch šest bylo drsné .. jen jsem se zvedla a jak duch šla dolů. Snažila jsem se probrat co nejrychlej a asi se mi to povedlo, na fotkách ale stejně vypadám příšerně ..

Nejdřív jsme si rozbalili dárky z takové té "vánoční ponožky" (doplním i v aj, ale nevím, jak se to píše), kde jsem měla mandle s příchutí chili a limentka - zajímavá chuť, ale víc jak dvě najednou do sebe nedostanu, takové sójové boby, co jsem už jednou měla a jsou hrozně dobrý :-)), švédský typ českých perníčků :-), lesk na rty a poukázku do obchodu Target (jeden z mých nejoblíbenějších v US) na 5 doláčů .. Už tohle mi přišlo až až, přece jen jsem "cizí", jestli víte jak to myslím. Po stromečkem na mě ale ještě čekalo tělové mléko a voňavka Victoria´s Secret, šála (už mám třetí, hurá, asi je začnu sbírat, doma mám další dvě) a to nejlepší nakonec - talířek a hůlky (ne ty dřevěné :)) na sushi a poukázka na kurz na přípravu sushi 12.3.09 v Clevelandu. To mi udělalo faaaaakt velkou radost, protože je to originální, budu mít zažitek a nezabere to moc místa v kufru, až pojedu domů :-) ..

Já jsem, společně s maminkou, která mi to poslala z ČR, dala Ronovi hodinky PRIM, Cindy řetízek z českého krystalu a Rynovi tričko a pásek. Plus nějaké další "dronosti" z ČR, jako knížka o mém rodném městě, CDčko s českýma koledama, sprchové gely z manufaktury, hrníčky s obrázkem Krtečka :-) apod. .. snad jsem jim taky udělala radost.

No .. a Ron jel do té práce, Cindy si šla ještě lehnout, Ryan hraje nějaké hry myslím a já už přes hodinu píšu tenhle článek a cpu se "americkým domácím cukrovím", které kupodivu není tak špatné, jak jsem si myslela. Bohužel :-) ..

jenom v rychlosti ...

2008-12-25T08:42:00.003-04:00

Nerada bych trávila dnešek u počítače, tak jen posílám jednu fotku s komentářem, že jinak vážně nepiju :-))) ... jinak o včerejšku, dnesku a tak různě napíšu, až bude více času, ale můžu říct, že to nakonec bylo (je) moc fajn :-)